Informace pro autory časopisu Soudobé dějiny/CJCH o publikačních podmínkách a úpravě rukopisu

Obecné informace

Rukopisy se přijímají v průběhu celého roku. Redakce přijímá texty v češtině, slovenštině a angličtině. Rozsah publikovaných hlavních statí činí standardně 30 normostran, neměl by být kratší než 20 normostran a delší než 50 normostran. Redakce nepřijímá texty delší než 60 normostran. U recenzí by měl být rozsah v rozmezí 5–10 normostran. Anotace mají rozsah 1–4 normostrany. K textu psaných studií a článků prosím připojte české i anglické resumé v rozsahu 15–30 řádek. U recenzí a anotací uveďte ještě další údaje o původcích (překladatel, editor, autor úvodu a doslovu, ilustrátor atd.) a o publikaci (např. vydavatel, liší-li se od nakladatele; edici, rejstříky, bibliografie atd.). Poznámkový aparát připojte na stránkách pod čarou, nikoli souhrnně za celým textem. Zároveň na závěr připojte bibliografický seznam citované odborné literatury v abecedním pořadí. Do medailonku autora prosím uveďte své aktuální zaměstnání, oblast specializace, případně názvy Vašich profilových publikací s místem a rokem vydání.
Rukopisy v elektronické formě prosím zasílejte po předešlé registraci skrze záložku "Zaslat rukopis".
Recenze, anotace, konferenční zprávy a podobné texty jsou honorovány. Autoři textů publikovaných v Soudobých dějinách/CJCH mají nárok na autorský výtisk (v případě hlavních statí dva výtisky) příslušného čísla časopisu, který obdrží poštou nebo si jej mohou vyzvednout v redakci časopisu.

Pravidla pro citování

1. V odkazech na archivní fondy a sbírky dodržujte toto pořadí údajů:

Název archivu a jeho umístění (při opakovaném odkazu jen jeho vžitá zkratka), název a značka fondu (sbírky), signatura, název nebo popis dokumentu.

Příklad: Národní archiv (dále jen NA), f. Zemský úřad Praha – Prezidium zemského úřadu v Praze (dále jen PZÚ-AMV), k. 1527, sign. 207-1527-4, Protokol s JUDr. H. Freundem, 23. 1. 1939.

2. V odkazech na publikovanou literaturu dodržujte toto pořadí údajů:

Monografie: PŘÍJMENÍ [verzálkami], křestní jméno autora/ – spoluautoři /ve stejné podobě/: Název: Podnázev /kurzivou/. Místo vydání, nakladatel rok vydání, /případně/ citovaná strana či rozmezí stran.

Příklad: OLŠÁKOVÁ, Doubravka: Věda jde k lidu! Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí a popularizace věd v Československu ve 20. století. Praha, Academia 2014.

Při opakovaném výskytu: PŘÍJMENÍ, iniciála křestního jména autora.: Zkrácený název publikace, citovaná strana.

OLŠÁKOVÁ, D.: Věda jde k lidu, s. 125.

Případně Tamtéž, a dále standardně.

Při výskytu jiného díla téhož autora: TÝŽ / TÁŽ / TÍŽ / TYTÉŽ, a dále standardně.

Kapitola v knize/Stať ze sborníku: Autor/autoři stati /viz výše/: Název: Podnázev. In: Editor sborníku /obdobně jako u autora monografie/ (ed.): Titul: Podtitul sborníku. Místo vydání, nakladatel rok vydání, rozmezí stran stati, cit. strana.

Příklad: HLAVÁČEK, Jiří: Copak je to za vojáka… aneb Malá sonda do života příslušníků Československé (lidové) armády po roce 1968. In: VANĚK, Miroslav – KRÁTKÁ, Lenka (eds.): Příběhy (ne)obyčejných profesí: Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha, Karolinum 2014, s. 73–120.

Stať z časopisu: Autor stati /viz výše/: Název: Podnázev. In: Název časopisu, ročník, číslo (rok), rozmezí stran stati, cit. strana.

Příklad: WHEELER, Kathryn: The Moral Economy of Ready-Made Food. In: The British Journal of Sociology, roč. 69, č. 4 (2018), s. 1271–1292.

Článek z denního tisku: Autor článku /viz výše/: Název: Podnázev. In: Název novin (datum vydání), rozmezí stran, cit. strana.

Příklad: SVOBODA, Jiří: Co bylo, co bude? In: Rudé právo (15. 5. 1969), s. 3.

3. V odkazech na na internetové zdroje:

PŘÍJMENÍ, křestní jméno autora: Název citovaného příspěvku. In: Název internetového časopisu/novin/sborníku [v kurzívě], portálu, platformy atd., v němž byl publikován [online], jeho datace. [Cit. datum odkazu na daný zdroj.] Dostupné z: daná webová adresa.

Příklad 1: VALEŠ, Arnošt: Vzpomínka: Dům potravin. In: Neviditelný pes [online], 06. 04. 2009. [Cit. 2020-11-01.] Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/vzpominka-dum-potravin.A090405_221212_p_spolecnost_wag

Příklad 2: ČECHÁK, Vladimír – LÍNEK, Jakub: Anarchismus. In: NEŠPOR, Zdeněk R. (ed.): Sociologická encyklopedie [online]. Praha, Sociologický ústav AV ČR 2017–2020. [Cit. 2020-11-15.] Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Anarchismus

4. V odkazech na na kvalifikační práce:

PŘÍJMENÍ, křestní jméno autora: Název kvalifikační práce [online (je-li)]. Místo vydání, vysoká škola, rok obhájení. Typ kvalifikační práce, obhájená kde. [Cit. datum odkazu na daný zdroj.] Dostupné z: daná webová adresa

Příklad: VERNER, Jiří: Fenomén chmelových brigád v socialistickém Československu [online]. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2014. Diplomová práce obhájená v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. [Cit. 2022-11-15.] Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/67930

5. V odkazech na rozhovory:

Rozhovor s [narátor] vedl [tazatel], [datum]. Sbírka nebo místo uložení interview [název].

Příklad: Rozhovor s Miroslavem Štěpánem vedl Miroslav Vaněk, 29. 7. 2003. Digitální sbírky Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR – Rozhovory, sbírka „Politické elity a disent v období tzv. normalizace“

Pravidla pro použití umělé inteligence (AI)

Citujete-li obsah vytvořený umělou inteligencí, rozlišujeme tři situace:

1. AI jako „autor“. Redakční rada nepřijímá texty, v nichž jsou nástroje umělé inteligence uvedeny jako spoluautoři. Velké jazykové modely nemohou nést odpovědnost za správnost, spolehlivost ani původnost publikovaného obsahu.

2. AI jako zdroj informací. Chatboty nesmějí být citovány jako zdroje informací, protože jejich výstupy nelze spolehlivě reprodukovat ani ověřit. Mohou navíc obsahovat materiály třetích stran s nejasným autorskoprávním statusem.

3. AI jako podpůrný nástroj. Umělou inteligenci lze využít jako podporu při jazykové úpravě textu, stylistické redakci, překladu, úpravě citační normy nebo při analýze a vizualizaci dat. Byla-li AI použita pro jazykovou podporu (stylistická úprava, jazyková korektura, překlad), musí být na konci rukopisu uveden použitý nástroj. Byla-li použita pro analýzu dat, musí metodologická část obsahovat použitý model a odkaz na použitý datový soubor. Za obsah vytvořený s využitím AI nesou plnou odpovědnost autoři.
Použitý nástroj a účel jeho použití uvádějí autoři na konci rukopisu v Prohlášení o využití generativní umělé inteligence a technologií podporovaných umělou inteligencí při přípravě článku.

Příklad: Autor při přípravě textu využil nástroj umělé inteligence [NÁZEV] jako jazykovou podporu ke zlepšení pravopisu a struktury textu. Veškeré návrhy vytvořené umělou inteligencí autor ověřil a nese plnou odpovědnost za obsah článku.