Historiografie NDR jako badatelský problém

Martin Sabrow

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 9-36  

Východoněmecká historiografie, jež se už v převratových měsících rozložila ideologicky, se během sjednocování Německa rozpadla také institucionálně. Na konci tohoto procesu se historická věda NDR proměnila z vyvíjejícího se vedlejšího výhonku v odumřelou větev více než dvousetleté tradice oboru; viděno z perspektivy "buržoazní" historické vědy upadla z pozice historiografického protihráče do pozice předmětu historického bádání. Ruku v ruce s tím kráčející historizace nejenže rozšiřuje pramennou základnu pro konstituování názorů na již uzavřený vývoj oboru v NDR - znamená i osvobození úsudku od dosavadních politických vazeb a impulz pro zamyšlení nad...

Regulace trhu pracovních sil v Sovětské okupační zóně a NDR v letech 1945-1961

Dierk Hoffmann

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 37-58  

Celkový plán řízení pracovních sil v Sovětské okupační zóně a v NDR neexistoval. Tato dílčí oblast centrálně řízeného hospodářství byla závislá na celé řadě faktorů, jež všechny přispívaly k tomu, že od nuceného přídělového hospodaření v době války se nepřešlo k plánovanému hospodářství hned po porážce Německa a že tato cesta nebyla přímočará. Ovšem už mezi lety 1945 a 1947 došlo k některým změnám na centrální úrovni, jež stanovovaly rámcové hospodářské podmínky a téměř znemožňovaly návrat k soukromému kapitalismu (např. pozemková reforma, sekvestrace a konfiskace bankovních aktiv).Prvním krokem k státní regulaci trhu pracovních sil byla v SOZ/NDR...

Od válečného k plánovanému hospodářství. K proměně funkce tradičních institucí při budování hospodářského systému v Sovětské okupační zóně a NDR (1945-1952)

Friederike Sattlerová

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 59-87  

Autorka si klade otázku, do jaké míry byly po skončení války v Sovětské okupační zóně a v NDR využívány v "procesu sovětizace" tradiční německé instituce. Analyzuje přitom funkční proměnu živnostenských hospodářských komor při přechodu od válečného k plánovanému hospodářství. Už v pozdních 30. letech byly hospodářské komory z institucí hospodářské samosprávy s veřejnými funkcemi přeměněny v pevnou součást plánovacího a řídicího aparátu německého válečného hospodářství bez výraznějších samosprávných kompetencí. Tato přeměna vytvořila předpoklady k tomu, aby byly hospodářské komory po válce celkem bez obtíží využity jako nástroje kontroly a inkorporace...

Mládežnická politika v Sovětské okupační zóně a NDR v letech 1945-1961

Peter Skyba

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 88-106  

Komunistický režim doufal, že se mu pro jeho cíle podaří získat a mobilizovat především mládež. Založením svazu Svobodná německá mládež (FDJ) v roce 1946 prosadili komunisté (KPD, později SED) proti vůli ostatních politických sil v zásadě koncept jednotné mládežnické organizace, který přijali za svůj už ve třicátých letech. Tím, že si zajistili dominanci ve vedoucích orgánech této "masové organizace", získali též monopol na organizování "práce s mládeží". Počátkem 50. let se v FDJ projevovaly stále zřetelnější známky krize, které byly důsledkem pokusu o systematickou ideologickou indoktrinaci všech členů svazu, a především o jeho militarizaci, jež...

"Klikatou cestou k socialismu". Ústřední kontrolní komise jako zvláštní orgán režimu SED

Jutta Braunová

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 107-121  

Poté co v NDR na jaře 1948 oficiálně skončilo zestátňování průmyslu, Jednotná socialistická strana Německa (SED) i sovětské okupační orgány ujišťovaly, že zbylý soukromý sektor zůstane zachován. Současně však byly přijaty přísné hospodářské trestní zákony, které obsahovaly sankci zabavení majetku a tím umožňovaly trestněprávní vyvlastňování soukromých podniků. K likvidaci části soukromého sektoru tak nedocházelo pod heslem "socialismu", jemuž se sovětské vedení z ohledu na celoněmeckou politiku zpočátku vyhýbalo, nýbrž cestou jeho kriminalizace. Do politických procesů proti soukromým vlastníkům, které nyní dostaly zelenou, byla jako vyšetřující orgán...

Funkční proměna Státní bezpečnosti

Roger Engelmann

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 122-137  

Státní bezpečnost byla - stejně jako její sovětský vzor - tajnou policií, tajnou zpravodajskou službou a oficiálním vyšetřovacím orgánem. Tato koncentrace moci charakterizovala ministerstvo Státní bezpečnosti (MfS) po celých čtyřicet let jeho existence. Ústřední mocenský nástroj vládnoucí Jednotné socialistické strany Německa ovšem podléhal významným proměnám, které mají souvislost s vnitropolitickým vývojem NDR i se změnami mezinárodní situace. Lze rozlišit zhruba tři fáze: 1. fázi primárního zajištění moci v konfliktu s rozsáhlou opozicí proti režimu (do roku 1956); 2. fázi poměrně etablovaného režimu "reálného socialismu" s praxí preventivní represe...

O všem rozhodují kádry. Styl řízení a vlastní obraz východoněmeckých elit

Arnd Bauerkämper, Jürgen Danyel

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 138-153  

Vůdčí skupiny režimu SED se distancovaly od tradičních elit, jejich typických vlastností a společenských rozdílů a namísto toho se chápaly jako součást nové, egalitářské společnosti. Takovouto sebereflexi posilovala dalekosáhlá výměna elit v Sovětské okupační zóně a NDR, při níž se mohli do vedoucích pozic dostat příslušníci dosud neprivilegovaných společenských skupin. Zejména mezi politickou mocenskou elitou NDR se však zároveň zformovalo elitářské pojetí vlastní role, které mělo základ v leninské doktríně o komunistické straně jako "revoluční avantgardě dělnické třídy". Tento pocit nadřazenosti komunistických vedoucích "kádrů" mohl být přitom legitimizován...

"A čím jsme, tím jsme díky ní". SED v každodenním životě NDR

Stefan Wolle

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 154-171  

Propagandistická formule o "vedoucí roli strany" nebyla v NDR abstraktním ideologickým toposem, nýbrž politickou realitou, jež určovala všední den občanů NDR. Jednotná socialistická strana Německa (SED) však svou moc nevykonávala jen administrativními prostředky. Obklopila se aurou velké a dlouhodobé účinnosti. "Strana" byla inkarnací transcendentní ideje spásy. Každý člen jí byl povinován bezvýhradnou loajalitou. V tom smyslu stála dokonce nad státem, jejž v případě NDR příznačně přežila. Toto postavení se zřetelně obráželo v jazyku NDR, a to jak v běžném projevu, tak v úzu stranických funkcionářů a oficiózních prohlášení."Strana" se svými mystifikacemi,...

Zvláštnost pokojné revoluce v NDR v rámci převratu ve východní, střední a jihovýchodní Evropě

Michael Richter

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 172-196  

Autor vychází z předpokladu, že pojmový aparát sloužící k popsání "pokojné revoluce" se musí poměřovat standardy teoretického diskursu o revolucích, což s sebou přináší některé problémy. Revoluce v NDR byla součástí převratu ve východní, střední a jihovýchodní Evropě, respektive součástí globálních změn, a proto se naskýtá otázka o poměru obecných a specifických rysů ve vývoji států bývalého východního bloku. Jedním ze základních společných rysů byl antiutopický charakter celého převratu, jenž směřoval k napojení na vývoj novodobých západních společností. To pochopitelně neplatí pro všechny státy ve stejné míře, v každém z nich se během převratných...

Nové výzkumy z historie státu SED. Souhrnná recenze publikací o technice a hospodářství NDR

Rainer Karlsch

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 197-207  

Autor představuje a hodnotí jedenáct publikací z pera německých historiků, které se z rozmanitých úhlů zabývají dějinami NDR se zaměřením na vývoj její ekonomiky, vědy a techniky.

Církevní politika SED

Bernd Schäfer

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 208-215  

Autor přehledně seznamuje s knihami, sborníky, závažnými studiemi a edicemi pramenů, které v posledním desetiletí v Německu vyšly k problematice postavení církví v NDR a jejich vztahu s komunistickým režimem. Postupně probírá publikace věnované evangelické církvi, katolické církvi, dalším protestantským církvím, respektive náboženským společnostem, a židovským obcím. Často přitom naráží na fakt, intenzivně diskutovaný ve vědeckých, ale i publicistických a politických kruzích, že vztah státu, respektive vládnoucí strany, a církví se utvářel nejen v poloze zjevné či latentní konfrontace, tedy různých forem perzekuce na jedné straně a úsilí o uchování...

"Centrální kádrová databáze" rady ministrů NDR

Sabine Roßová

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 216-221  

Autorka líčí historii a fungování obrovité databáze personálních údajů, kterou nechala zřídit východoněmecká vláda v roce 1972. Tato databáze se stala jedním z důležitých nástrojů "kádrové politiky" vládnoucí strany, sloužila tedy k plánování, využití a kontrole vedoucího personálu ve státním a hospodářském aparátu země. Kartotéka obsahující množství informací o statisících východoněmeckých občanů byla po zániku NDR přemístěna do Spolkového archivu v Koblenci a nyní představuje cenný soubor pramenů pro historický výzkum NDR.

Stav pramenů k dějinám NDR

Hermann Weber, Ulrich Mählert

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 222-237  

Autoři nejprve provádějí stručnou rekapitulaci vývoje poměrů v německém archivnictví od sjednocení země a charakterizují jeho současný stav, především s ohledem na přístupnost archivních fondů pro badatele. Poté věcně informují o nejdůležitějších archivech a knihovnách a poskytují přehled o fondech vztahujících se k historii NDR, které jsou v nich uloženy. Uvedeny jsou adresy příslušných institucí a poštovní, telefonické a faxové spojení. Tyto informace doplňuje upozornění na vydané informační příručky a průvodce po německém archivním světě.

Spisy Stasi jako pramen pro studium soudobých dějin

Jens Gieseke

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 238-245  

Příspěvek přibližuje historii a podobu zpřístupnění spisů ministerstva Státní bezpečnosti NDR (Stasi), které nyní spravuje speciálně pro tento účel založený Úřad spolkového pověřence pro dokumentaci Státní bezpečnostní služby bývalé NDR (BStU). Dále informuje o rozsahu tohoto fondu (178 běžných kilometrů písemností) a o jeho struktuře a zamýšlí se nad možnostmi využití spisů v historickém bádání, s ohledem na míru jejich hodnověrnosti.

Církevní archivy

Bernd Schäfer

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 246-251  

Příspěvek podává přehled o archivech evangelických církví a katolické církve bývalé NDR, včetně jejich adres a telefonického, faxového a e-mailové spojení.

Regionální archivy

Dierk Hoffmann

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 252-257  

Příspěvek podává přehled o zemských archivech bývalé NDR a jejich fondech státní, stranické a podnikové provenience. Uvedeny jsou adresy archivů a poštovní, telefonické a faxové spojení.

Badatelské instituce

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 258-267  

Příspěvek poskytuje základní informace o německých institucích zabývajících se historickým bádáním o NDR. Uvedeny jsou příslušné adresy a poštovní, telefonické a faxové spojení, personání obsazení institucí, jejich badatelské zaměření, pravidelné publikace a zmíněny jsou jejich knihovní a archivní fondy. Tento přehled je doplněn vlastními prezentacemi všech uvedených institucí.

Vybraná bibliografie k historii Sovětské okupační zóny a NDR

Silke Schumannová

Soudobé dějiny 2000 (vol.7) 1-2: 268-293  

Bibliografie obsahuje samostatně vydané publikace a některé časopisecké statě k vymezenému tématu, které vyšly od roku 1989. Starší tituly je možno vyhledat v jiných bibliografiích, na něž se zde upozorňuje.