Československo a berlínská krize v roce 1961

Jiří Pernes

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 215-229  

Autor se soustřeďuje na reakce československého komunistického vedení a obyvatelstva na rozhodnutí nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Německé demokratické republiky vybudovat kolem Západního Berlína zeď oddělující jej od okolního světa. Tento krok vyvolal v srpnu 1961 ostrou mezinárodní krizi. Na základě výzkumu ve Státním ústředním archivu v Praze Pernes tvrdí, že československé politické vedení tehdy počítalo s možností vypuknutí válečného konfliktu, nebo alespoň hluboké politické a ekonomické roztržky mezi státy sovětského bloku a západními demokraciemi. Přesto se jednoznačně postavilo na stranu Sovětského svazu a NDR a přijalo odpovídající...

Pád Berlínské zdi. Spontaneita versus režim

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 230-240  

Autor líčí dramatické okolnosti zhroucení symbolu "železné opony" počátkem listopadu 1989 a pokouší se o interpretaci jeho příčin. Jak na úvod podotýká, přestože události kolem pádu Berlínské zdi jsou v historických pracích do detailu rekonstruovány, stále se objevují nepodložené pokusy vykládat tento zlomový okamžik jako dobrovolné otevření hranic v režii sovětských a východoněmeckých komunistických reformátorů. Ovšem německé soudobé dějiny jsou v popisu dění i rozboru příčin a souvislostí demokratické revoluce v NDR mnohem dále, než postoupila srovnatelná analýza politického přelomu v Československu. Na konci října 1989 nové komunistické vedení Egona...

Ohlédnutí za studenou válkou. Úloha Spojených států v zrcadle historiografie

Melvyn P. Leffler

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 241-248  

Autor podává náčrt dynamiky historického výzkumu studené války s důrazem na pozici Spojených států amerických, jak se zračí v profilových teoreticko-metodologických trendech a koncepcích za uplynulé půlstoletí. Vědecké myšlení o studené válce podle něj opsalo pomyslný oblouk. V padesátých letech byl na Západě všeobecně rozšířený názor, že studená válka je výsledkem ideologického zápalu celosvětového komunistického spiknutí, v jehož čele stojí Kreml a jehož pilířem je paranoidní Stalinova osobnost. Od raných šedesátých let až do počátku devadesátých let byl vystřídán pluralitou interpretačních škol a přístupů, mezi nimiž se uplatnili zejména realisté,...

Polsko-ukrajinský konflikt v letech 1939-1947. Srovnávací poznámky k diskusi o česko-sudetoněmeckém konfliktu

Philipp Ther

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 249-258  

Autor klade počátky národnostního napětí mezi Poláky a Ukrajinci v Haliči do období formování novodobých národů v 19. století. Mezi světovými válkami se v rámci Polské republiky vedle snah o politické řešení narůstajících problémů projevily už i teroristické metody ilegálních ukrajinských organizací vůči Polákům. Po sovětském záboru východního Polska v roce 1939 byly desetitisíce Poláků deportovány. Přestože represí nebyli ušetřeni ani Ukrajinci, vzájemné nepřátelství obou etnik se nadále vyostřovalo. Nic na tom nezměnila ani německá okupace, která využívala ukrajinských nacionalistických nálad. Poláci se stávali terčem mimořádně brutálních útoků Ukrajinské...

Německé soudobé dějiny na počátku 21. století. Časopis Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte a jeho poslední ročník 2001

František Svátek

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 288-300  

Autor se nejprve vrací k období konstituování oboru soudobých dějin ve Spolkové republice Německo počátkem padesátých let minulého století, které bylo těsně spjato s ustavením mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (Institut für Zeitgeschichte) a založením jeho čtvrtletního časopisu Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte v roce 1953. Podává pojmové a tematické vymezení disciplíny v (západo)německém prostředí a přibližuje její utváření na stránkách časopisu v prvním desetiletí jeho existence, kdy zde dominovala problematika příčin a počátků nástupu nacismu za výmarské republiky. Poté přechází k charakteristice jeho posledního vydaného ročníku a rešerši...

Journal of Contemporary History

Milan Otáhal

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 301-303  

Autor rešerše charakterizuje celkový profil časopisu a podrobněji informuje o náplni jeho posledního vydaného ročníku. Uvádí, že největší pozornost v posledním desetiletí věnoval tématům z období mezi světovými válkami, dějinám fašismu a holocaustu, geograficky pak západní Evropě a Spojeným státům, některým asijským zemím a Střednímu východu, zatímco střední a východní Evropa je na okraji jeho zájmu.

Řízený historický diskurz

Bedřich Loewenstein

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 304-308  

SABROW, Martin: Das Diktat des Konsenses: Geschichtswissenschaft in der DDR 1949-1969. München, R. Oldenbourg Verlag 2001, 488 stran.Recenzent hodnotí knihu německého historika jako přínosnou, spíše sociologicky pojatou analýzu diskursního rámce a pravidel konstituování a fungování dějepisectví v prvním dvacetiletí existence Německé demokratické republiky. Charakterizuje jednotlivé fáze tohoto procesu a připojuje k tomu vlastní vhled do problematiky.

Neplánovaná, leč nevyhnutelná konfrontace. Průkopnická publikace o studené válce v češtině

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 309-313  

MASTNÝ, Vojtěch: Studená válka a sovětský pocit nejistoty 1947-1953: Stalinova léta. Praha, Aurora 2001, 294 stran. Přeložili Milan a Daria Dvořákovi.Recenzent považuje knihu česko-amerického historika za jednu z dosud nejlepších prací o počátcích studené války. Autor, čerpající z nově otevřených východoevropských archivů, podle jeho názoru výstižně a přesvědčivě argumentuje na podporu teze, že studená válka nevznikla nahodile ze souhry okolností ani záměrně z vůle politiků, nýbrž byla logickým důsledkem protikladné povahy soupeřících režimů a vyústěním jejich vzájemně podmíněných kroků.

Horliví nacisté, nebo oběti režimu? Vynikající práce o sudetských Němcích za druhé světové války

Petr Šafařík

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 314-319  

ZIMMERMANN, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě: Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945). Praha, Prostor - Argo 2001, 477 stran. Přeložil Petr Dvořáček.Recenzent vysoce oceňuje syntetickou práci mladého německého historika jak co do shromážděné faktografie, tak co do celkového pojetí a důkladnosti zpracování. Kniha podle jeho mínění vyplňuje nejnápadnější "bílé místo" v poznání dějin sudetských Němců a území, na nichž v Československu žili. Dále se soustřeďuje na evidenci drobných nepřesností a problémů Zimmermannova díla.

Průvodce myšlením Hannah Arendtové

Šárka Daňková

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 320-323  

ALTHAUS, Claudia: Erfahrung denken: Hannah Arendts Weg von der Zeitgeschichte zur politischen Theorie. Göttingen, Vandernhoeck & Ruprecht 2000, 412 stran.Monografie německé autorky je podle recenzentky koncepčním a zdařilým pokusem uchopit život a dílo Hannah Arendtové prizmatem historie jako subjektivní zkušenosti i jako modu teoretické reflexe. Ve třech částech knihy Althausová zkoumá spojitost mezi autobiografickými zážitky německožidovské filozofky a její politickou filozofií, její pojetí historie a historického porozumění a nakonec její úvahy o možnostech realizace lidské svobody ve vytváření veřejného prostoru politického jednání....

Nové prameny k životopisu Oskara Schindlera

Jaroslav Valenta

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 324-331  

SCHINDLER, Emilie: Ich, Emilie Schindler: Erinnerungen einer Unbeugsamen. München, Herbig 2001, 229 stran, 72 fotografií a faksimilí.ROSENBERG, Erika (ed.): Ich, Oskar Schindler. München, Herbig 2001, 448 stran, 35 fotografií a faksimilí.Předmětem recenze je německé vydání vzpomínek Schindlerovy manželky Emilie a edice různých, nedávno nalezených Schindlerových textů a dokumentů z poválečné doby. Valenta upozorňuje na řadu chybných, nevěrohodných a zmatených údajů v obou knihách a na nedbalou práci argentinské editorky Rosenbergové, která také vedla se Schindlerovou rozhovor zpracovaný do podoby jejích memoárů. Podle jeho soudu smyslem...

Centrum orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Miroslav Vaněk

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 332-336  

Autor jako vedoucí centra informuje o koncepci a činnosti této nedávno založené badatelské instituce. Centrum získalo členství v Mezinárodním sdružení orální historie (International Oral History Association), navázalo výzkumnou i pedagogickou spolupráci se společenskovědními pracovišti v České republice i v zahraničí a chystá zajímavé projekty.

Česko-polská studentská konference v Pardubicích

Petr Blažek

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 337-339  

Autor referuje o studentské konferenci s názvem "Česká a polská historická tradice a její vztah k současnosti", která se konala letos v dubnu v Pardubicích.

Otázky nad dvacátým stoletím

Hans-Peter Schwarz

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 259-287  

Článek je převzat z německého čtvrtletníku Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte (roč. 48, 2000/1). Autor, jeden ze spoluvydavatelů tohoto časopisu, se zamýšlí nad tím, jaké události, tendence a problémy byly klíčové pro charakter a vývoj uplynulého století. Probírané otázky lze zároveň chápat jako katalog aktuálních témat z perspektivy směřování disciplíny soudobých dějin (nejen) v Německu. Schwarzovo tázání začíná přemýšlením o tom, zda je možné 20. století pokládat za samostatnou a jedinečnou epochu světových dějin. Na ně pak navazují další otázky: Kde leží jeho mezníky a interpretační linie? Byl všeobjímajícím znamením 20. (stejně jako 19.) století...

Vysídlení Němců a jeho reflexe v současných česko-německých vztazích. Výběrová bibliografie článků z časopisů a sborníků vydaných v letech 1990-2001

Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 2: 348-376