Kultura a politika v Československu
Studie a eseje
Mezi republikou, fašismem a proletariátem. Publicistika Jaroslava Durycha ve dvacátých letech a její souvislost s autorovým uměleckým dílem
Martin C. Putna
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 397-411 
Autor vyvrací tradovanou představu, že Jaroslav Durych, stěžejní představitel katolické literatury za první republiky, stál na okraji tehdejšího literárního života a ukazuje, že naopak v něm byl pevně zakotven a že byl od počátku respektován jako význačný spisovatel. Durych v raných dvacátých letech přijímal nový československý stát a snil o spojení českého nacionalismu s katolictvím. Národní poslání pak spatřoval v duchovní expanzi "české říše" na východ pod heslem katolického unionismu. Od těchto programových iluzí autor přechází k nástinu Durychovy vyostřené kritiky stávající parlamentní demokracie, systému politických stran, uctívaných tradic (husitství)...
Protektorátní kultura pod tlakem kolaborantských projektů (1941-1945)
Jiří Brabec
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 412-428
Autor se zaobírá aktivistickými koncepcemi české národní identity v rámci německé "Nové Evropy" v období protektorátu Čechy a Morava. Nejprve se věnuje "vědecky" zdůvodněným koncepcím Josefa Klimenta a Jana Mertla. Právního historika Klimenta již od konce dvacátých let přitahovalo téma univerzalistických politických útvarů v dějinách, které ve spojení s kritikou chyb parlamentní demokracie vytvořilo živnou půdu pro pomnichovské úvahy o včlenění českého státu do velkoněmeckého prostoru a nakonec pro obhajobu nacistické "Nové Evropy". Sociologa Mertla zase přivedly zásady údajné vědecké objektivity nejprve k produktivní kritice vnitřních rozporů demokracie,...
Od strážců mravních hodnot k inženýrům lidských duší. Literární život mezi květnem 1945 a únorem 1948
Věra Brožová
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 429-454
Autorka předkládá syntetický náhled na literární dění v politických souvislostech v tříletí mezi osvobozením Československa a komunistickým převratem. Tehdejší literární život se vyznačoval nižší tvůrčí aktivitou, nahrazovanou množstvím diskusí, proklamací a polemik, v nichž i čeští spisovatelé - řada z nich zaujala význačné postavení v institucích kulturních, správních i politických - výrazně vnášeli svůj hlas do procesu hledání nové kulturně-politické orientace státu. Geopolitické uspořádání Evropy včlenilo poválečné Československo do sféry vlivu Sovětského svazu a mantinely polemik vymezoval Košický vládní program, formulovaný v podstatě moskevským...
Akční výbory a kultura na prahu nové doby
Jiří Knapík
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 455-475
Autor podává první shrnující přehled o fungování akčních výborů "obrozené" Národní fronty a čistkách po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 v československé kultuře. V prvním období své existence se akční výbory soustředily na vylučování umělců i administrativních a technických zaměstnanců z dalšího působení v kultuře, přičemž souběžně i následně prováděly sérii organizačních změn s cílem systémově přizpůsobit kulturní sféru základním představám komunistické kulturní politiky. Utváření akčních výborů v oblasti kultury podněcovala mj. výzva "Kupředu, zpátky ni krok!", uveřejněná v tisku 25. února 1948 a signovaná postupně stovkami kulturních...
Nevinní vinníci - obžalovaní a ich obete. Odraz kampane proti "buržoáznym nacionalistom" v slovenskom kultúrnom živote
Elena Londáková
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 476-494
Kauza takzvaných slovenských buržoáznych nacionalistov - kampane, ktorá na prahu päťdesiatych rokov minulého storočia významne zasiahla do života slovenskej kultúrnej obce - je sústavným predmetom záujmu historikov. Nielen preto, že sa uskutočnila v rámci jedného z najdramatickejších a roky tabuizovaných období komunistickéj vlády, ale aj preto, že išlo o dovtedy bezprecedentný akt násilia a bezohľadnej štátnej justičnej svojvôle na vopred účelovo vytipovanej skupine slovenskej inteligencie. Kampaň, ktorá bola súčasťou medzinárodného ťaženia komunistických strán voči nepriateľovi vo vlastných radoch, poslúžila centralistickým kruhom v Komunistickej...
Mezi literaturou a politikou. Souvislosti českého literárního života 1958-1969
Kateřina Bláhová
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 495-520
Studie se zabývá historickými a politickými souvislostmi literárního života v Československu šedesátých let 20. století. Autorka sleduje rozmach československé kultury v tomto období, který se odehrával paralelně s postupnou demokratizací ve všech oblastech života společnosti, vrcholící v roce 1968 takzvaným pražským jarem. V důsledku historicky daného postavení spisovatelů v české společnosti literární život tento proces nejen reflektoval, ale také výrazně spoluutvářel. Pozvolné, avšak přerývané rozšiřování literárního prostoru, jeho obohacování o nemarxistické proudy (abstraktní, experimentální, akční umění; spirituálně zaměřené proudy atd.) a vnitřní...
Československá televize a politická moc 1953-1989
Jarmila Cysařová
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 521-537
Autorka v přehledově pojatém článku sleduje technický, institucionální, a zejména politicko-administrativní vývoj (metody politického ovládání) Československé televize v době komunistického režimu. Historii ČST ve vztahu k politické moci člení do několika etap. V padesátých letech ve velmi svízelných technických podmínkách hledali televizní tvůrci její specifický jazyk a v kompromisech s oficiálními požadavky a cenzurní praxí formovali televizi jako kultivované médium. Po různých peripetiích bylo usnesením Ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1960 a statutem i zákonem o ČST v roce 1964 v podstatě završeno institucionální postavení...
Posrpnové písně hněvu a vzdoru (1968-1969)
Josef Kotek
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 538-550
Autor ve svém článku komentuje populární písně z let 1968 a 1969 s kritickým či protestním laděním v politickém smyslu. Tyto protestsongy, jejichž vlnu spustila sovětská okupace Československa v srpnu 1968, si získaly neobyčejnou popularitu a představují jedinečný dobový fenomén. Spojovaly v sobě většinou výraznou, invenční melodii se zaujatým a někdy téměř básnickým textem, o čemž se lze přesvědčit z otištěných textů vybraných písní. Nejznámějšími interprety posrpnových písní hněvu a vzdoru byli písničkář Karel Kryl, zpěváci Marta Kubišová, Karel Černoch, Waldemar Matuška, Karel Hála, jako jejich skladatelé se (kromě Kryla) uplatnili hlavně Jindřich...
Diskuse
Obrazy historie z petřínského bludiště. Několik poznámek a úvah nad recenzí knihy o Alexandru Dubčekovi
Antonín Benčík
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 620-638
Podnětem k polemice se stala recenze Benčíkovy knihy Utajovaná pravda o Alexandru Dubčekovi: Drama muže, který předběhl svou dobu (Praha, Ostrov 2001) z pera Jiřího Suka, otištěná pod názvem "Alexander Dubček - velký státník, nebo politický symbol?" v prvním čísle letošního ročníku Soudobých dějin. Autor polemiky čelí kritice, že jeho vzpomenutá kniha je tendenční apologetikou osobnosti a role Alexandra Dubčeka a že v ní nerespektuje kritéria vědecké práce ani nezohledňuje publikace, které jsou v rozporu s jeho nazíráním. Sám naproti tomu obviňuje ze zaujatosti a neznalosti pramenů i historických reálií recenzenta i autory, na něž se recenzent odvolává...
Recenze
"1999": Zeitschrift für Sozialgeschichte des 20. und 21. Jahrhunderts
Jiří Pešek
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 570-573
Autor představuje formou komentující rešerše pozruhodný čtvrtletník věnovaný soudobým dějinám, který vychází od roku 1986 v Brémách. Historický záběr, upřený především na německý nacismus a jeho důsledky (mnohem méně již na dějiny komunismu), se v něm spojuje s aktuální společenskokritickou angažovaností umírněně levicové ražby. Výsledkem je polemický, přitom však kultivovaný časopis s nezaměnitelným profilem.
Poválečné dějiny v polských historických časopisech roku 2001
Jaroslav Vaculík
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 574-578
Autor podává přehled o zajímavých příspěvcích k nejnovějším dějinám na stránkách polských historických časopisů Dzieje Najnowsze, Zeszyty Historyczne, Przegląd Historyczny, Studia Historyczne a Zapiski Historyczne.
Kultura ve službě politiky. Sahají kořeny "pražského jara" do počátků padesátých let?
Karel Hrubý
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 579-592
KUSÁK, Alexej: Kultura a politika v Československu 1945-1956. Praha, Torst 1998, 663 stran.Autor recenze na knize napsané počátkem sedmdesátých let v německém exilu oceňuje, že představuje velkorysý a svého druhu první pokus o zmapování složitého přediva vztahů mezi kulturou a politikou v době od osvobození Československa, kdy se vydalo na socialistickou cestu vývoje, do začátku politického tání po dvacátém sjezdu sovětských komunistů. Polemizuje však s ústřední Kusákovou tezí, že od porážky dogmatických zastánců vulgárně ideologické koncepce kulturní politiky v letech 1951 a 1952 vedla přímá cesta k politickým reformám ústícím do "pražského...
Rusko v "druhém oběhu" aneb Střet civilizací po polsku
Jiří Vykoukal
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 593-601
JANUSZ, Kazimierz: Konfrontacje Rosja - Zachód: Zderzenie dwóch cywilizacji. Komorów, Wydawnictwo Antyk 1997, 251 stran.Kniha o nepřekonatelném civilizačním rozporu mezi Ruskem a Západem (Polskem) podle autora této recenzní úvahy patří ke klasickým dílům polského "druhého oběhu" (samizdatové literatury) let sedmdesátých a byla tehdy jedním z charakteristických projevů historizace debat o dalším osudu Polska v sovětském bloku. Autor jejím prostřednictvím poukazuje na typické rysy těchto debat a nahlíží širší komplex problémů, spadajících zejména do oblasti dějin idejí či ideologií a také protikomunistické opozice moderního Polska.
Poválečná cesta Bavorska k modernizaci
Jiří Pešek
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 602-608
SCHLEMMER, Thomas - WOLLER, Hans (ed.): Bayern im Bund, 1. sv.: Die Erschließung des Landes 1949 bis 1973. München, Oldenbourg Verlag 2001, 458 stran.Recenzent představuje první svazek sedmidílného edičního projektu mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny "Společnost a politika v Bavorsku 1949-1973", mapujícího hlubokou strukturální proměnu této spolkové země během čtvrtstoletí od založení Spolkové republiky Německo, a stručně informuje i o dalších svazcích edice. Recenzovaný sborník přináší pět obsažných studií o vývoji poměrů v energetice, dopravě, zdravotnictví, školství a o vlivu bundeswehru na život posádkových měst. Závěrem recenzent...
Tri pohľady na Slovensko šesťdesiatych rokov v jednej knihe
Jan Pešek
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 609-613
LONDÁK, Miroslav - SIKORA, Stanislav - LONDÁKOVÁ, Elena: Predjarie: Politický, ekonomický a kultúrny vývoj na Slovensku v rokoch 1960-1967. Bratislava, Veda 2002, 392 strán.Recenzent knihu vítá jako první takto široce založený a dobře dokumentárně podchycený výklad slovenských dějin v daném období. Zaráží ho však, že není koncipována jako syntéza propojující jednotlivé tematizované oblasti, nýbrž se skládá ze tří samostatně pojatých a na sobě vcelku nezávislých pojednání.
Příspěvek k dějinám kolektivizace československého zemědělství
Václav Průcha
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 614-616
JECH, Karel: Soumrak selského stavu 1945-1960. (Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv. 35.) Praha, ÚSD AV ČR 2001, 252 stran + 63 stran příloh.Recenzent kladně hodnotí, že autor s využitím překvapivě bohatých a dosud neznámých archivních pramenů komplexně zpracoval osudy selského stavu během patnácti poválečných let, s důrazem na jeho nejtěžší perzekuci za první vlny kolektivizace počátkem padesátých let.
Zablokovaná partia
Róbert Letz
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 617-619
CUHRA, Jaroslav: Československo-vatikánská jednání 1968 - 1989. (Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv. 34.) Praha, ÚSD AV ČR 2001, 270 stran.Recenzent vyzvedává, že autor vycházel ze široce koncipovaného archivního výzkumu, veškeré dostupné literatury, dobového tisku i rozhovorů s přímými účastníky jednání. Jeho monografie nejenže detailně mapuje a hodnotí tato jednání, ale je i závažným příspěvkem k poznání vatikánské východní politiky v dané době.
Kronika
"Súostrovie samizdat" v nadnárodnej perspektíve
Vojtech Čelko
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 639-641
Článek rekapituluje dosud největší výstavu svého druhu (včetně průvodních publikací), kterou uspořádal Výzkumný ústav pro východní Evropu při univerzitě v Brémách pod názvem Samizdat - alternativní kultura ve střední a východní Evropě - šedesátá až osmdesátá léta 20. století nejprve v Berlíně a poté - v poněkud skromnějším měřítku - v letních měsících roku 2002 v Národním muzeu v Praze.
Študentská súťaž Eustory v Českej republike
Vojtech Čelko
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 642-643
Článek referuje o prvním ročníku dějepisné soutěže "Eustory" v České republice. Soutěž se z podnětu hamburské Körberovy nadace koná už déle než třicet let v řadě evropských zemích a je určena pro studenty středních škol, kteří se jí mohou zúčastnit písemnou prací založenou na vlastním historickém výzkumu. Organizace její české varianty na téma "Sám proti moci" se ujal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v Praze (ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu), který také vydal publikaci s výběrem nejlepších studentských prací.
Horizont
Počátek nedorozumění. Francouzští komunističtí intelektuálové a mlčení okolo sovětizace Československa 1949-1950
Françoise Noirant
Soudobé dějiny 2002 (vol.9) 3-4: 551-569
Autorka se v této studii, založené na bádání v československých i francouzských archivech (poprvé byla publikována v Matériaux pour l'histoire de notre temps, č. 59, červenec-září 2000), pokouší popsat zásadní obrat ve vztazích mezi Komunistickou stranou Československa (respektive československým komunistickým režimem) a francouzskými komunistickými intelektuály, který podle jejího názoru nastal na samém přelomu čtyřicátých a padesátých let. Tento obrat - od vzájemných sympatií a poměrně intenzivní spolupráce k hlubokému vzájemnému odcizení a dalekosáhlému omezení styků - se projevil zvláště v kulturní oblasti, jeho příčiny byly ovšem politické.Autorka...