Zpravodajské služby

Studie a eseje

Německá vojenská kontrašpionáž v Praze. Referát III F Abwehrstelle Prag a jeho činnost proti spojeneckým zpravodajským službám na Balkáně (1939-1944)

Stanislav Kokoška

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 465-486  

Autor popisuje vytváření struktur německé vojenské kontrašpionáže v Praze, její kompetenční spory s gestapem a aktivity v boji proti domácímu hnutí odporu a nepřátelským agentům v zahraničí, především na Balkáně.Hned po okupaci českých zemí v březnu 1939 byla v Praze zřízena samostatná úřadovna abwehru (Abwehrstelle Prag), jejíž součástí se stal referát III F. Hlavním úkolem tohoto referátu byl aktivní boj proti nepřátelským zpravodajským službám, a to jak v protektorátu, tak v zemích, které nebyly ve válečném stavu s třetí říší. Referát disponoval vlastní agenturní sítí, takzvanou domácí kapelou (Hauskapelle), kterou řídil, až do svého...

Československé zpravodajské hry v Rakousku v počátcích studené války. Exilové skupiny, západní výzvědné služby a jejich infiltrace československými agenty

Dalibor Státník

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 487-518  

Studie se na základě dokumentů z provenience Vojenského obranného zpravodajství (později československé vojenské kontrarozvědky) a Státní bezpečnosti, uložených v Archivu Ministerstva vnitra ČR, zabývá dosud málo prozkoumanými aktivitami československých zpravodajských služeb v Rakousku po druhé světové válce, a zvláště po komunistickém převratu v únoru 1948. Jejím účelem není detailní deskripce a rozkrytí celé československé agenturní sítě v Rakousku v této době a důsledků její činnosti pro domácí, takzvaný třetí odboj, ale spíše nástin rakouského operačního pole z pohledu československých služeb, a především zpřítomnění několika konkrétních lidských...

Akce "Kassel". Příprava únosu Jana Vlčka v roce 1960

Prokop Tomek

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 519-531  

Autor nejprve z historického hlediska stručně charakterizuje únosy nepohodlných osob ze zahraničí jako svéráznou (a nezákonnou) "pracovní metodu" československé komunistické rozvědky a politické policie. Docházelo k nim hlavně v padesátých letech (nejznámějším případem je únos sociálnědemokratického politika Bohumíra Laušmana z Vídně), Státní bezpečnost je však plánovala ještě i v letech osmdesátých. Na přípravě únosu bývalého příslušníka StB Jana Vlčka počátkem šedesátých let pak autor ukazuje takovýto mechanismus činnosti represivního aparátu. Vlčkův případ je zajímavý mimo jiné i tím, že se jedná o jediného zběha z československé Státní bezpečnosti...

Materiály

Mezi námi čekisty. Spolupráce politické policie ČSSR a NDR v letech 1970-1989

Tomáš Vilímek

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 532-553  

Autor si vytyčil za cíl na základě materiálů z německých archivů pojednat o formách a náplni spolupráce československé Státní bezpečnosti a východoněmeckého Ministerstva státní bezpečnosti (Ministerium für Staatssicherheit - MfS) v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Po shrnutí posunů v prioritách a metodách činnosti politické policie v obou zemích v této době přechází k charakteristice těch složek aparátu MfS, které spolupracovaly s StB nejintenzivněji. Nejdůležitější místo v tomto směru zaujímalo dvacáté hlavní oddělení MfS (Hauptabteilung XX), které mělo na starost "boj s vnitřním a vnějším nepřítelem". Podílelo se...

Diskuse

Perspektivy "pražského jara"

Karel Hrubý

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 611-625  

Autor se zapojuje do aktuální diskuse vedené v Soudobých dějinách o povaze reformního hnutí v Československu v roce 1968 a tehdejší politické roli Alexandra Dubčeka. Na základě rozboru několika základních programových dokumentů Komunistické strany Československa z této doby načrtává ideová východiska a perspektivy takzvaného obrodného procesu. Konstatuje přitom, že tehdejší vedení komunistické strany přes pozitivní změny a návrhy nedokázalo ani nemělo v úmyslu v pojetí socialismu a demokracie překročit stín stěžejních postulátů marxisticko-leninské ideologie a uzavřeného politického systému řízeného jednou stranou. Jinou podobu a alternativu...

Recenze

Sborníky Securitas Imperii. ÚDV mezi kriminalistikou, dokumentaristikou a historií

Karel Sieber

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 554-563  

Recenzent se zabývá metodologií užívanou autory studií ve čtyřech posledních svazcích sborníku Securitas Imperii,) který vydává Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů (ÚDV). Upozorňuje na nedostatky vyplývající ze spoléhání na "vševědoucnost" dokumentů Archivu Ministerstva vnitra ČR a kritizuje nedůslednost v jejich historické interpretaci stejně jako přebírání terminologie (nebo dokonce závěrů) komunistické Státní bezpečnosti. Zdůrazňuje, že bádání o dějinách komunistického bezpečnostního aparátu není možné bez konfrontace s dalšími prameny (s dokumenty jiných archivů a se svědectvím pamětníků) a také sekundární literaturou.

Pozoruhodné srovnání tajných služeb tří postkomunistických zemí

Petruška Šustrová

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 564-568  

WILLIAMS, Kieran - DELETANT, Dennis: Security Intelligence Services in New Democracies: The Czech Republic, Slovakia and Romania. Basingstoke, Palgrave 2001, 291 + ix stran.Kniha pojednává hlavně o transformaci komunistických tajných služeb v České republice, na Slovensku a v Rumunsku v devadesátých letech minulého století. Recenzentka oceňuje kompetentní výklad autorů a na jeho základě nastiňuje tři modely této transformace: český, založený na důkladné personální obměně a principu nepolitičnosti tajných služeb; slovenský, ilustrující křehkost provedených změn a nebezpečí politického zneužívání služeb; a rumunský, reprezentující přeměny...

Rudí vládcové Hradu

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 569-574  

PERNES, Jiří: Takoví nám vládli: Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili. Praha, Brána 2003, 328 stran + 32 stran obrazové přílohy.Kniha přináší plastické a čtivé biografické portréty Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka. Přes některé autorovy příkré soudy recenzent oceňuje jeho faktografickou erudici, živé podání, snahu pochopit psychologické motivy jednání aktérů i jejich nečernobílé hodnocení. Hodnota a badatelská využitelnost publikace bohužel utrpěla absencí odborného aparátu.

Sumář komunistických zločinů na Slovensku

Jaroslav Cuhra

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 575-578  

MIKLOŠKO, František - SMOLÍKOVÁ, Gabriela - SMOLÍK, Peter (ed.): Zločiny komunizmu na Slovensku 1948-1989, sv. 1; TAKÁČ, Ladislav (ed.): Zločiny komunizmu na Slovensku 1948-1989, sv. 2. Prešov, Vydavateľstvo Michala Vaška 2001, 743 a 575 stran, CD ROM.Objemné dvousvazkové dílo slovenských historiků podle recenzenta poprvé důkladně, spolehlivě a systematicky mapuje komunistické zločiny na Slovensku. Z dvanácti studií prvého dílu, věnovaných různým aspektům perzekucí, rozsahem i komplexností zpracování vynikají tři: o politických procesech z pera Jana Peška, o pronásledování křesťanů od Róberta Letze a kolektivní stať o ilegálních odchodech...

Historie jedné "spolupráce" s komunistickou rozvědkou

Petr Blažek

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 579-587  

ČELOVSKÝ, Bořivoj: Moje střetnutí s rozvědkou StB. Šenov u Ostravy, Nakladatelství Tilia 2003, 196 stran.Historik Bořivoj Čelovský prožil celé období, kdy v Československu vládli komunisté, v exilu. Když ve druhé polovině padesátých let pracoval jako ministerský úředník v Kanadě, pojal úmysl rozkrýt československou agenturní síť v této zemi. V této knize líčí historii svých styků s důstojníky československé rozvědky na velvyslanectví v Ottawě, které udržoval s vědomím příslušných kanadských orgánů. Recenzent jeho zprávu hodnotí v kontextu autorova životního příběhu jako věrohodnou a pozoruhodnou a záležitost jeho "spolupráce" se Státní bezpečností...

Moudré svědectví manželů Bernardových o vlasti i exilu

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 588-591  

VOLÍNOVÁ-BERNARDOVÁ, Růžena: Pohled zpět: Život ve vírech 20. století; BERNARD, Vilém: Kde básníkům se poroučí: O české literatuře za komunistické nadvlády. Praha, Akropolis 2003, 224 stran.Recenzovaná knížka sestává ze čtyř původně samostatných textů manželů Bernardových. Autorka barvitých, a přitom skromných vzpomínek náležela za první Československé republiky k levicové inteligenci, po válce stanula v čele národohospodářské komise Ústřední rady odborů a po komunistickém převratu spolu s manželem odešla do exilu. Vilém Bernard byl vedoucím činitelem poválečné, a zejména exilové československé sociální demokracie, čtyřicet let také...

Soudobé dějiny X (2003) č. 4 Dvojí pohled. Česká krajní pravice optikou specialisty a aktivisty

Jan Rataj

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 592-600  

MAREŠ, Miroslav: Pravicový extremismus a radikalismus v České republice. Brno, Barrister & Principal, Centrum strategických studií 2003, 655 stran + fotografické přílohy. SEDLÁČEK, Pavel: Nic než národ: Integrace české ultrapravice před parlamentními volbami 2002. Praha, Národní strana 2003, 93 stran.První publikace je kvalitní odbornou monografií, která jako taková poprvé souborně zpracovává fenomén české radikální politické pravice od počátku devadesátých let. Recenzent klade otazníky nad vhodností užitého konceptu "politického extremismu" pro popis zkoumaného jevu, rozebírá některé jeho diskutabilní historické souvislosti a...

Hledání klíče k alternativní kultuře

Kateřina Bláhová

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 601-604  

ALAN, Josef a kol.: Alternativní kultura: Příběh české společnosti 1945-1989. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2001, 610 stran, fotografická příloha a CD-ROM.Recenzentka kriticky podotýká, že navzdory titulu knihy se nejedná o ucelený příběh alternativní kultury v české splečnosti doby komunismu, ale o soubor třinácti epizod zachycujících různé umělecké oblasti, které propojuje ústřední pojem alternativní kultury. Zamýšlí se nad problémy s vymezením a analytickým uplatněním tohoto pojmu v odborné publikaci a poté stručně charakterizuje jednotlivé, většinou kvalitní a faktograficky přínosné statě.

Polské historické časopisy v roce 2002 o poválečných dějinách

Jaroslav Vaculík

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 605-610  

Autor podává souhrnnou rešerši o nejzajímavějších studiích publikovaných v roce 2002 v polských historických časopisech o soudobých, zejména poválečných dějinách. Na prvním místě probírá "vlajkový" časopis oboru Dzieje Najnowsze, poté si všímá dalších jedenácti periodik včetně regionálních.

Kronika

Mezinárodní konference o sovětizaci armád východního bloku

David Kovařík

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 626-628  

Ve dnech 12. a 13. listopadu 2003 se v Brně uskutečnila mezinárodní historická konference "Sovětizace armád střední a jihovýchodní Evropy po 2. světové válce", kterou uspořádala historická pracoviště Vojenské akademie v Brně a Akademie národní obrany ve Varšavě spolu s Vojenským historickým ústavem v Praze. Rubem kvalitních a zajímavých referátů byla dle referenta slabá diskuse a celkově chladná atmosféra.

"Alexander Dubček, Itálie, Evropa". Výstava v italské Boloni

Antonín Benčík

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 629-631  

Zpráva nejprve připomíná udělení čestného doktorátu Boloňské univerzity Alexandru Dubčekovi a jeho následující politickou cestu po Itálii v roce 1988. O patnáct let později, v listopadu 2003, Boloňská univerzita uspořádala výstavu, která přibližuje Dubčekovy životní a politické osudy, jeho podíl na "pražském jaru" 1968 a jeho evropanství. Autorm výstavy je Dubčekův přítel, novinář Luciano Antonetti a přispěli k ní i pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny.

O archivech

Opomenutá pozůstalost Františka Kriegla

Daniel Štěpánek

Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 4: 632-638  

Autor podává zprávu o pozůstalosti Františka Kriegla, uložené v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, kterou inventarizoval. František Kriegel byl lékař, španělský interbrigadista a komunistický politik (předseda Ústředního výboru Národní fronty za "pražského jara"), který po okupaci Československa v srpnu 1968 jako jediný odmítl podepsat takzvaný moskevský protokol, legalizující pobyt intervenčních vojsk; po vyloučení z komunistické strany se zapojil do opoziční činnosti a podepsal Chartu 77.