Komunistické hnutí v biografickém zrcadle

Studie a eseje

Stanislav Budín - komunista bez legitimace

Martin Groman

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 9-44  

Smyslem příspěvku je představit pokud možno celistvě málo známou životní dráhu novináře a spisovatele Stanislava Budína (1903-1979), a to především s ohledem na jeho světonázorový vývoj a podivuhodný vztah ke komunistickému hnutí a KSČ, jimž zůstal dlouhodobě vnitřně oddaný i po svém vyloučení ze strany. V pozadí takto koncipovaného výkladu se autor snažil dopátrat se i možných motivací Budínových postojů a rozhodnutí, zvláště zmíněné loajality.Budín se narodil v provinčním centru Kamenec Podoľskij v Haliči v poměrně dobře situované židovské obchodnické rodině. Po roce 1917 intenzivně prožíval politické otřesy, jež zasáhly město - revoluci, občanskou...

Mládež vede Brno. Otto Šling a jeho brněnská kariéra (1945-1950)

Jiří Pernes

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 45-60  

Autor představuje Otto Šlinga jako politika poněkud se vymykajícího obvyklým představám o komunistických funkcionářích, jako muže inteligentního, vzdělaného, odvážného a ctižádostivého, který proslul nekonvenčními metodami řídící práce. Narodil se roku 1912 v německožidovské buržoazní rodině v Nové Cerekvi u Jihlavy, v době vysokoškolských studií vstoupil do Komunistické strany Československa, zúčastnil se občanské války ve Španělsku a druhou světovou válku strávil v exilu ve Velké Británii, kde se podílel na vedení vlivné protifašistické organizace Mladé Československo. Po návratu do vlasti na jaře 1945 se stal tajemníkem Krajského výboru KSČ v Brně...

Zkušenost omylu. Nesnadná cesta profesora Františka Grause z ideologického zajetí

Karel Hrubý

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 61-82  

Autor se zabývá světonázorovým vývojem předního českého medievisty Františka Grause, zejména v období 1953-1969, kdy jako šéfredaktor řídil Československý časopis historický. Narodil se roku 1921 v Brně a pro svůj židovský původ prožil větší část války v Terezíně a dalších koncentračních táborech. Po válce vystudoval historii a s mimořádnou přičinlivostí se oddal profesionální kariéře. Věnoval se středověkým dějinám a jako vzdělaný, přesvědčený marxista byl pověřen řízením ČsČH, díky čemuž svým vlivem značně přesáhl hranice vlastní specializace a spoluutvářel vývoj celého historického oboru v Československu. V padesátých letech ve svých dílech, přednáškách...

Nositelé kontinuity a inovátoři. Poválečné osudy londýnských zednářů v Československu

Jana Čechurová

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 83-106  

Způsob sdružování a společenské komunikace, jaký nabízí svobodné zednářství, má za sebou již bezmála třistaletou tradici. Tato starobylá instituce, jež se zároveň v osvícenském duchu honosí pokrokovostí, byla ve 20. století vystavena řadě pozoruhodných zkoušek a peripetií. Na osudech členů londýnské lóže Jan Amos Komenský ve vyhnanství, jež udržovala kontinuitu československého zednářství za druhé světové války, autorka ukazuje, jaké byly představy, kontury a meze této pokrokovosti a jak relativní může být tato kategorie v převratové době. Téma zasazuje do širšího politického a ideového kontextu, když činnost londýnských zednářů přibližuje na pozadí...

Recenze

Silný projekt - slabší začátek - jaký konec?

Jan Křen

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 127-132  

KÁRNÍK, Zdeněk - KOPEČEK, Michal (ed.): Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu. Sv. 1: Praha, ÚSD AV ČR - Dokořán 2003, 317 stran; sv. 2: Praha, ÚSD AV ČR - Dokořán 2004, 363 stran.Projekt >>KSČ a radikální socialismus v Československu

Politické paměti komunismu

Marie Černá

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 133-137  

MAYER, Françoise: Les Tcheques et leur communisme: Mémoire et identité politiques. Paris, Éditions de l'École des hautes études en sciences sociales 2004, 304 stran.Recenzentka představuje knihu jako mnohovrstevnaté a inspirativní dílo, v němž francouzská autorka zkoumá, jak se po roce 1989 utvářely vzpomínky na komunismus v různých zájmových skupinách české společnosti a jak se podílely na utváření jejich sociálně-politické identity. Jejím vlastním tématem je analýza diskurzu >>politiky>normalizátoři

O kulturní politice přehledně a komplexně

Petr Šámal

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 138-144  

KNAPÍK, Jiří: Únor a kultura: Sovětizace české kultury 1948-1950. Praha, Libri 2004, 359 stran.Kniha Jiřího Knapíka představuje podle recenzenta doposud nejucelenější zmapování kulturní politiky v období, kdy se v Československu formoval totalitní režim. Rozmanitost pramenné základny, pozorná interpretace a střízlivé hodonocení umožnily autorovi plasticky popsat tehdejší dění v kultuře, postihnout vznikající mechanismy jejího řízení a rekonstruovat ustavování jejích institucionálních rámců. Přínosná je periodizace sledovaného období do čtyř etap s charakteristikami jejich určujících rysů, docenění mocenského rozměru konfliktu mezi dvěma...

Užitečná příručka k dějinám sociální demokracie

Zdeněk Kárník

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 145-148  

TOMEŠ, Josef: Průkopníci a pokračovatelé: Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878-2003. Ediční spolupráce Jiří Malínský, Karel Zemek a odborná historická komise ČSSD. Praha, Demos - Česká strana sociálnědemokratická 2004, 197 stran.Recenzent přes drobné výtky oceňuje profesionální přístup a kvality hlavního editora slovníku, který se snaží vždy podat především věcnou informaci. Jádro příručky tvoří biografický slovník zahrnující na pět set hesel, k němu se připojuje historický úvod, doplňkový věcný slovník a devět vysoce informativních příloh.

Hledání klíčů k době „podivného míru“

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 149-155  

PYNSENT, Robert B. (ed.): The Phoney Peace: Power and Culture in Central Europe 1945-49. London, University College London, School of Slavonic and East European Studies 2000, 536 stran.Sborník z konference, která se konala o Velikonocích roku 1998 v Londýně a jejímž organizátorem byl anglický bohemista Robert Pynsent, dle recenzenta nemůže obejít žádný vážný zájemce o proměny střední Evropy v letech mezi koncem druhé světové války a vytvořením sovětského bloku. Pojem kultury je ve sborníku ovšem chápán v nejširším možném smyslu, takže se příspěvky rozbíhají do velké tematické šíře a zkoumají vedle fenoménů uměleckooborových či kulturněpolitických...

Jak se rehabilitovaly oběti Stalinova režimu

Michal Reiman

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 156-164  

Reabilitacija: Kak eto bylo. Dokumenty Prezidiuma CK KPSS i drugije materialy, sv. 1: Mart 1953 - fevral 1956; sv. 2: Fevral 1956 - načalo 80-ch godov. Ed. A. N. Artizov, Ju. V. Sigačev, I. N. Ševčuk, V. G. Chlopov. (Rossija XX vek.) Moskva, Meždunarodnyj fond >>Demokratija

Ruská emigrace v Československu - pohled odjinud

Miluša Bubeníková

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 165-175  

CHINYAEVA, Elena: Russians outside Russia: The Émigré Community in Czechoslovakia 1918-1938. München, R. Oldenbourg Verlag 2001, 280 stran.Recenzentka soudí, že autorka v této první anglicky vydané monografii o tématu nenaplnila zcela očekávání, neboť struktura práce i hloubka analýzy jednotlivých prblémů trpí nevyvážeností a některé (například vědecké) aktivity ruských emigrantů nejsou dostatečně zohledněny. Celkový obraz ruské emigrantské komunity v první ČSR, jejího vzniku, skladby, vnitřního utváření a vztahů k českému prostředí, postojů československých oficiálních míst, jakož i mezinárodněpolitických souvislostí imigrace ruských uprchlíků...

Tíživé dědictví školy Annales. Aneb francouzská „oral history“

Doubravka Olšáková

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 176-181  

DESCAMPS, Florence: L'Historien, l'archiviste et le magnétophone: De la constitution de la source orale a son exploitation. Paris, Comité pour l'histoire économique et financiere de la France 2001, 864 stran.Monumentální kniha francouzské historičky patří k základním dílům svého oboru v mezinárodním měřítku. Co do metodologické důkladnosti předčí americké příručky, obsahuje zdařilý výklad historie oboru, stranou však ponechává některé důležité koncepční problémy. Recenzentka ji hodnotí na pozadí složitého procesu etablování oral history ve francouzské historiografii ve 20. století. Určující v tomto směru byl její vztah ke škole Annales,...

„Kultura terorismu“

Vlastimil Hála

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 182-185  

CHOMSKY, Noam: 11. 9. Praha, Nakladatelství Mezera 2003, 121 stran. Přeložila Natálie Nerandžičová.Kniha je sestavena z rozhovorů, které americký lingvistický filozof poskytl různým médiím po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001. Zastává přitom základní tezi, že islámský teror je do značné míry produktem "státního terorismu" USA

Kronika

Jen trošku špinavá válka wehrmachtu na východě Evropy?

Jiří Pešek

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 186-188  

Autor informuje o hamburské konferenci, která v březnu 2004 vzešla z diskusí nad kontroverzní výstavou o zločinech wehrmachtu na východních územích (Vernichtungskrieg: Verbrechen der Wehrmacht 1941 bis 1944) a věnovala se právě tomuto tématu. Konstatuje přitom změnu >>nálady

Kdo má právo vysvětlovat dějiny? Na okraj konference o Frakci Rudé armády

Šárka Daňková

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 189-190  

Autorka se v souvislosti s konferencí, která se konala v září 2004 v hesenském Arnoldshainu, zamýšlí nad otázkou, zda a jak je fenomén teroristické organizace RAF přítomný v německém historickém vědomí.

Memoáry

Léta mých studií historie (1950-1955)

Vladislav Moulis

Soudobé dějiny 2004 (vol.11) 3: 107-126  

Autor věnuje tuto kapitolu svých vznikajících vzpomínek době studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v letech 1950-1955. Po vylíčení atmosféry, která po únoru 1948 zavládla na vysoké škole (ideologické kampaně), seznamuje s přednáškami oboru historie a s tehdejšími učiteli. Uvádí jmenovitě své kolegy a přibližuje jejich budoucí osudy. Vrací se ke svým tehdejším odborným zájmům a literatuře, kterou studoval. Vzpomíná dále na mezinárodní situaci z počátku padesátých let a na vnitropolitické události té doby, zejména na proces se skupinou Rudolfa Slánského. Připojuje svůj dnešní pohled i na sebe sama a označuje léta 1953 a 1954 za důležitá z...