Mezi ideologií, kulturou a vědou (Štoll - Nejedlý - Kosík)

Studie a eseje

"Poslední husita" odchází. Zdeněk Nejedlý v osidlech kulturní politiky KSČ po roce 1945

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 9-44 | DOI: 10.51134/sod.2005.001  

Autor načrtává fragment z politické biografie předního komunistického intelektuála a politika Zdeňka Nejedlého (1878-1962), v němž usiluje vystihnout jeho roli v kulturní politice Československa po roce 1945, zvláště po roce 1948, a propojit ji s pohledem na osobní stránky jeho života. Úvodem ho představuje jako respektovaného historika a hudebního vědce, účastníka uměnovědných i politických polemik, který se v meziválečném období stále silněji sbližoval s radikální levicí a získal si značnou autoritu svou účastí v boji proti fašismu, především jako člen exilového vedení KSČ v Moskvě (vstoupil do ní zde v roce 1939). Tomu odpovídala jeho pozice v poválečném...

"Česká otázka" ve světle stalinismu. Karel Kosík a koncept levicového radikalismu

Petr Šámal

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 45-61 | DOI: 10.51134/sod.2005.002  

Studie je věnována Kosíkovu výkladu české radikální demokracie, jak jej podal na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Autor předkládá tezi, podle níž byla jedním z cílů Kosíkových textů o tomto politickém hnutí konceptualizace levicového radikalismu. Úvodní část statě rekapituluje a hodnotí historiografické práce mapující vztah umění a politiky, respektive kulturní politiku v období takzavného stalinismu (knihy Alexeje Kusáka a Jiřího Knapíka), a předkládá základní charakteristiku levicového radikalismu, chápaného jako životní postoj charakteristický pro relativně krátké období počátků totalitního režimu. V oblasti umění se tento...

Od korektury k ideologické normě. Ze zákulisí vzniku "Třiceti let bojů" Ladislava Štolla

Jiří Knapík

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 62-84 | DOI: 10.51134/sod.2005.003  

Referát Ladislava Štolla pronesený na plenárním zasedání Svazu československých spisovatelů v lednu 1950, který vzápětí vyšel tiskem pod názvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii, je vnímán jako jeden z nejzřetelnějších projevů kulturního stalinismu v Československu po únoru 1948. Zatímco jeho důsledkům se již věnovala především literární historie, samotné pozadí jeho vzniku není téměř prozkoumáno. Studie poukazuje především na souvislost se situací v kulturní politice, jak se vyvíjela od jara 1949 po kritikách básníka Vítězslava Nezvala v tisku, a především po aféře s takzvaným protistranickým pamfletem na Nezvala. Tehdy na půdě Kulturní...

Materiály

Vytváření členské základny Československé akademie věd v roce 1952

Jiří Beran

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 102-139 | DOI: 10.51134/sod.2005.006  

Výběr členů pro novou instituci byl jedním z úkolů, jimiž byla usnesením vlády ČSR z 15. ledna 1952 pověřena Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd pod vedením Ladislava Štolla. Autor sleduje postup jejích prací v této oblasti, přičemž pozornost zaměřuje zejména k politickým kritériím výběru. Všímá si též toho, jak byl řešen vztah ČSAV k předpokládaným oborovým akademiím, z nichž nakonec vznikla na jedno desetiletí jedině Československá akademie zemědělských věd, a sleduje i zastoupení slovenských vědců v ČSAV, vedle níž byla roku 1953 nově zřízena Slovenská akademie věd. Na zřeteli má přitom hlavně otázku, do jaké míry navazovala...

Diskuse

Konečná diagnóza druhé republiky?

Jan Rataj

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 140-154 | DOI: 10.51134/sod.2005.007  

Stať je diskusní recenzí knihy Jana Gebharta a Jana Kuklíka Druhá republika 1938 -1939: Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě (Praha, Paseka 20 a zároveň úvahou nad charakterem politického režimu druhé republiky. V první části autor seznamuje s hlavními tezemi i obsahem jednotlivých kapitol dotyčné knihy, vytýká některé její konkrétní nedostatky, přičemž ji celkově hodnotí jako faktograficky bohatou a zasvěcenou syntézu dějin druhé republiky, opřenou o precizně shromážděné prameny. S jejími autory ovšem vede spor o interpretaci druhé republiky. Nesouhlasí s jejich výkladem, že v ní šlo primárně o zápas demokratických...

K interpretaci československo-britských vztahů: fakta versus domněnky a polopravdy. Smetanova recenze pod drobnohledem

Jindřich Dejmek

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 155-168 | DOI: 10.51134/sod.2005.008  

Autor polemizuje s recenzí Víta Smetany na Dejmkovu knihu Nenaplněné naděje: Politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie (1918 - 1938) (Praha, Karolinum 2003), která vyšla na stránkách Soudobých dějin (Dejmkovo velké dílo pod drobnohledem. In: Soudobé dějiny, roč. 11, č. 4 (2004), s. 97-116). Odmítá jeho argumentaci jako odborně nepodloženou, nepůvodní a vedenou víceméně záměrem jej celkově zdiskreditovat. Vymezuje se zejména vůči kritice, že jeho kniha je jednak nesena ponurým protibritským tónem a jednak tendenčně obhajuje československou politiku mezi válkami, perzonifikovanou osobností Edvarda Beneše. V...

Několik komentářů k odpovědi Jindřicha Dejmka

Vít Smetana

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 169-173  

Autor se stručně vyjadřuje k jednotlivým bodům Dejmkovy polemiky, kterou pokládá za nepřesvědčivou. Vyčítá jí, že dílem zkresluje a dílem pomíjí jeho argumenty, a trvá na svých hodnoceních vyslovených v recenzi.

Recenze

Hus v marxistickém kostýmu. Český poúnorový historický román v kulturně-politických souvislostech

Petr Čornej

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 174-178  

KRÓLAK, Joanna: Hus na trybunie: Tradycje narodowe w czeskiej powieści historycznej okesu realizmu socjalistycznego. Warszawa, Instytut Sławistyki Zachodniej i Południowej Uniwersytetu Warszawskiego 2004, 159 stran.Vlastním tématem publikace polské literární bohemistky z Varšavské univerzity je rozbor sedmnácti historických románů českých prozaiků z padesátých let minulého století. Królaková se k němu dostává kvalifikovaným nástinem moderních koncepcí českých dějin, národních tradic, vývoje českého historického románu od konce 18. století a ideologického působení Zdeňka Nejedlého. Recenzent až na dílčí výhrady oceňuje výbornou orientaci...

Za války múzy nemlčely

Jana Čechurová

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 179-182  

SRBA, Bořivoj: Múzy v exilu: Kulturní a umělecké aktivity čs. exulantů v Londýně v předvečer a v průběhu světové války 1939-1945. Brno, Masarykova univerzita 2003, 888 stran + přílohy.Obsáhlá, svým zaměřením průlomová a množstvím zpracovaných informací monumentální publikace je dle recenzentky zároveň problematická svou koncepcí a formou. Původně vznikala koncem šedesátých let minulého století jako teatrologická příručka, autor ji nově přepracoval a rozšířil. Je členěna podle témat do stovek kapitolek, což klade překážky souvislé četbě, řada údajů se opakuje. Autor ke škodě věci nevyužil nové české publikace ani institucionální archivní...

Mussoliniho Itálie na cestě expanze

Ondřej Houska

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 183-186  

MALLETT, Robert: Mussolini and the Origins of the Second World War, 1933-1940. London, Palgrave Macmillan 2003, 266 stran.Britský historik v této zásadní monografii na základě podrobného studia v italských archivech dovozuje, že hlavním strategickým cílem Mussoliniho režimu byla dlouhodobě nadvláda ve Středomoří, jejímž nutným předpokladem byl konflikt s Francií a Velkou Británií a sblížení s Německem. Jeho kniha se tak dle recenzenta řadí k těm interpretacím, které pohlížejí velmi kriticky na italskou zahraniční politiku po fašistickém převratu.

O orálních dějinách z pohledu archiváře

Jindřich Schwippel

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 187-189  

VANĚK, Miroslav: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. (Hlasy minulosti, sv. 1.) Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2004, 175 stran.Autor přijímá příznivě Vaňkovu publikaci jako první českou systematickou příručku svého druhu, upozorňuje pouze na některé dostatečně nezhodnocené publikace, v nichž se metoda oral history již dříve v českém prostředí uplatňovala.

Nová edice věnovaná poválečným sociálním dějinám

Jan Měchýř

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 190-193  

KALINOVÁ, Lenka: Východiska, očekávání a realita poválečné doby: K dějinám české společnosti v letech 1945-1948. (Česká společnost 1945-1992, sv. 1.) Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2004, 117 stran.Autor vítá novou edici Ústavu pro soudobé dějiny k sociálním dějinám českých zemí v poválečné době jako krok správným směrem. Vstupní publikace Kalinové toto pole chronologicky otevírá, v nástinu ideových předpokladů poválečného politicko-ekonomického obratu české a vůbec evropské společnosti doleva se přirozeně vrací až do časů hospodářské krize a války. Podle recenzenta jde o užitečný náčrt problematiky, třebaže některá témata autorka...

Polské historické časopisy v roce 2004 o válečných a poválečných dějinách

Jaroslav Vaculík

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 194-207  

V pravidelném, tentokrát značně podrobném rešeršním přehledu statí o soudobých dějinách z polských historických časopisů za loňský rok si Jaroslav Vaculík všímá nejvíce čtvrtletníku Dzieje Najnowsze jako ústředního polského periodika v této oblasti, dále pak podává informace o příspěvcích v časopisech Zeszyty Historyczne, Kwartalnik Historyczny, Przegląd Historyczny, Sobótka, Przegląd Zachodni, Biuletyn Instytutu Pamięci Narodowej a Wiadomości Historyczne. V posledně jmenovaném periodiku pak důkladně přibližuje zásadní úvahu Jerzyho Eisnera "Mýty a stereotypy v PLR".

Memoáry

Třicet let bojů s Ladislavem Štollem aneb Jak s tím můžete žít

Martin Štoll

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 85-94  

V osobně laděné reflexi se vnuk Ladislava Štolla s nadhledem zamýšlí nad osobností svého dědečka, předního československého kulturního ideologa od poloviny čtyřicátých let do konce sedmdesátých let minulého století. Ze vzpomínek a pozdějších úvah skicuje jeho rysy i měnící se podobu vlastního vztahu k němu. Klade si přitom otázku, jaké důvody Ladislava Štolla vedly k jeho dogmatické oddanosti komunistické věrouce a straně a jakým způsobem by bylo možné se dobrat nepředsudečného pochopení jeho života a díla. Svůj pokus chápe jako příspěvek k dosud v českém prostředí takřka neexistujícímu žánru společenské anamnézy, jímž je vyrovnávání s vlastními komunistickými...

Skica pokusu o objektivaci zjevu Ladislava Štolla

Martin Kučera

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 95-101 | DOI: 10.51134/sod.2005.005  

Osobní vzpomínkou na setkání s Ladislavem Štollem na sklonku jeho života zarámoval autor svůj pokus uchopit jej v základních obrysech jako určitý mentální a autorský typ. Na jedné straně přibližuje jeho osobnost především ze subjektivních svědectví Jiřího Taufra, s nímž se koncem osmdesátých let spřátelil, na druhé straně kriticky charakterizuje některé Štollovy publikace. Zdůrazňuje odlišnosti v mentálním ustrojení a smýšlení mezi Štollem a Taufrem, kteří bývají vnímáni jako jednolitá dvojice, a celkově hodnotí Štolla jako literárního vykladače pohybujícího se v pevných mantinelech marxisticko-leninské teorie, který neměl valné pochopení pro estetickou...

O archivech

Svazek StB jako historický pramen

Prokop Tomek

Soudobé dějiny 2005 (vol.12) 1: 208-214  

Příspěvek je věnován posouzení významu a možnostem využití materiálů bezpečnostních služeb bývalého komunistického režimu v Československu pro práci historiků. Zvláštní pozornost je věnována svazkům bývalé Státní bezpečnosti. Na základě vlastních zkušeností a interních norem bývalé StB autor upozorňuje na možnosti i nebezpečí studia svazků jako historického pramene. Uvádí některé konkrétní příklady zpracování svazků, odkazy na možnosti zpřístupnění, údaje o zvláštnostech archivace svazků a o problému skartací.