České dvacáté století?

The Czech Twentieth Century?

Vilém Prečan

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 545-556 | DOI: 10.51134/sod.2009.033  

Tento text byl přednesen jako Opening Address na mezinárodní konferenci Fateful Eights in Czech History: Historical Anniversaries of 2008 and their Significance for the Czech Republic Today, pořádané velvyslanectvím České republiky v USA a Univerzitou George Washingtona 23. a 24. října 2008 ve Washingtonu, D.C. Autor v něm esejistickou formou načrtává základní bilanci českých dějin ve 20. století, zvažuje zisky a ztráty, triumfy a nezdary, vzestupy a pády Čechů, českého národa, české společnosti na cestě od nabytí samostatnosti v demokratickém státě přes její ztrátu a německou okupaci k obnově československé státnosti a od zničení demokracie...

Zlom mezi "totalitou" a "demokracií". Československý rok 1989 v alternativách

The Turning-point between 'Totalitarianism' and 'Democracy': Hypothetical Outcomes to Events in Czechoslovakia in 1989

Jiří Suk

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 557-601 | DOI: 10.51134/sod.2009.034  

Autor považuje tázání po alternativách dějinného vývoje za jasně stanovených obecných podmínek za přirozenou součást historického myšlení. V této studii se prostorem virtuálně historických úvah stává "sametová revoluce", tedy krátké období pádu komunistického režimu a prosazení demokracie v Československu v listopadu a prosinci 1989. Autor hledá v historických pramenech vývojové křižovatky a pokouší se v základních obrysech naznačit směry či cesty, jimiž se političtí aktéři a společnosti mohli vydat, ale nevydali. Vychází přitom vždy z předpokladu, že se změnil jeden důležitý faktor uplynulého dění. Nejprve si klade otázku, zdali se rýsovala nějaká...

Fórum o totalitarismu v českých dějinách. Několik slov úvodem

A Forum on Totalitarianism in Czech History. By Way of Introduction

Milan Drápala

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 605-606  

V tomto úvodním textu Milan Drápala vysvětluje, že "Fórum o totalitarismu v českých dějinách" je projektem, který společně iniciovaly redakce mnichovského časopisu Bohemia a Soudobých dějin a jehož výsledky nyní paralelně publikují ve svých aktuálních vydáních. Cílem bylo podnítit koncepční diskusi o povaze a souvislostech vládnoucích režimů a historických kontinuitách od konce první Československé republiky v roce 1938 a o využitelnosti koncepcí totalitarismu pro interpretaci českých dějin v této turbulentní době. Jako východisko mezinárodně koncipované diskuse posloužila úvaha Miloše Havelky, která celý blok příspěvků otevírá.

Srovnávání nesrovnatelného aneb Existovala v nejnovějších českých dějinách epocha totalitarismu?

Comparing the Incomparable: Was There a Totalitarian Era in Contemporary Czech History?

Miloš Havelka

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 607-624 | DOI: 10.51134/sod.2009.036  

Cílem této úvahy, která posloužila jako základ pro následující diskusi a v první verzi vyšla ve sborníku Vita activa, Vita contemplativa: Janu Sokolovi k sedmdesátým narozeninám (ed. Josef Kružík, Praha, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy 2006, s. 347-361), je poukázat na některé specifické problémy, které vyvstanou při pokusu aplikovat koncept totalitarismu na český případ ve dvacátém století. Text především rozšiřuje úhel pohledu, přidává sociologickou a demografickou perspektivu tam, kde jsou tradičně brány v úvahu výlučně politické jevy.Autor odmítá běžný přístup, kdy se termín "totalitární", respektive "totalitní" aplikuje...

Pojem totalitarismu v proměnách dvacátého století

The Changing Concept of Totalitarianism in the Course of the Twentieth Century

Clemens Vollnhals

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 625-639 | DOI: 10.51134/sod.2009.037  

Autor v tomto článku, jehož zkrácená verze vyšla v časopise Aus Politik und Zeitgeschichte (roč. 56, č. 39 (2006), s. 21-27), podává historický přehled geneze pojmu a koncepcí totalitarismu od dvacátých let 20. století. Tehdy se označení "totalitarismus" poprvé objevilo v Itálii, kde jej opozice proti Mussoliniho fašistické diktatuře použila jako klíčový pojem demonstrující novou povahu režimu. Druhá tradiční linie konceptualizace tohoto pojmu je spojena s německými sociálními demokraty, jako byl Karl Kautsky, kteří odmítali leninskou bolševickou diktaturu. Od poloviny třicátých let byl termín používán ve srovnávacích analýzách fašismu, nacismu...

Možnosti a meze jednoho paradigmatu. Teorie totalitarismu aplikovaná na státní socialismus středovýchodní Evropy

The Possibilities and Limits of a Paradigm: The Theory of Totalitarianism Applied to State Socialism in East-central Europe

Bianca Hoenigová

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 640-652 | DOI: 10.51134/sod.2009.038  

Teorie totalitarismu zaznamenala po pádu "železné opony" velký rozmach především v zemích bývalého východního bloku, a to v souvislosti se snahou obyvatel těchto zemí vyrovnat se s vlastní socialistickou minulostí. Zatímco především na Západě je koncept totalitarismu často kritizován, v zemích východní Evropy je dodnes všeobecně uznáván. Na základě svého výzkumu věnovaného Polsku, Československu a Německé demokratické republice se autorka v tomto textu zabývá tím, jak se v těchto zemích uplatňuje teorie totalitarismu a k jakým výsledkům to vede. V analyzované literatuře rozlišuje dva základní přístupy: první chápe pod totalitarismem intenci příslušných...

Nečekané paralely aneb Proudy skryté pod povrchem mocenských změn

Unexpected Parallels: Currents below the Surface

Jan Dobeš

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 653-663 | DOI: 10.51134/sod.2009.039  

Příspěvek sleduje tendence, které se v české společnosti projevily v polovině třicátých let a výrazně působily v následujícím období navzdory proměnám politických režimů. Základní pilíře, na nichž moderní česká společnost spočívala od svého zformování v 19. století, byly podkopány již před začátkem druhé světové války. V politickém systému, ekonomickém uspořádání, sociálních vztazích, ve způsobu, jak veřejnost pohlížela na kulturní vývoj, a v celkové společenské atmosféře nastaly změny, které znamenaly odklon od liberálních a demokratických principů. Dramatický sled událostí od Mnichovské dohody přes druhou republiku, německou okupaci a protektorát,...

Totalitní tradice v české politice

Totalitarian Traditions in Czech Politics

Jan Holzer

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 664-673 | DOI: 10.51134/sod.2009.040  

Hypotéza Miloše Havelky o totalitárním období v českých zemích od roku 1938/1939 do roku 1956 podnítila autora článku, aby se zabýval tím, proč byla v Československu komunistická vláda nastolena tak snadno. Nikterak přitom nezpochybňuje, že tento systém měl skutečně totalitární povahu. Fakt, že česká společnost neprojevila přílišný odpor proti komunismu a že ve zpětném pohledu toto období nehodnotí jednoznačně negativně, souvisí podle Holzera se specificky českým tradičním přístupem k politice. Autor v ní nachází tendenci (projevující se již od 19. století) chápat politiku jako uskutečňování jistých morálních a národních imperativů, zavrhovat otevřeně...

O užitečnosti a neprospěchu pojmu totalitarismu při zpětném pohledu na starší koncepty

On the Advantages and Disadvantages of the Concept of Totalitarianism, with Earlier Approaches Taken into Account

Bedřich Loewenstein

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 674-687 | DOI: 10.51134/sod.2009.041  

Autor nahlíží na hypotézu Miloše Havelky o totalitárním období v českých dějinách ze čtyř různých úhlů pohledu. Nejprve se zabývá užíváním pojmů "totalita" a "totalitní" v poválečném českém politickém diskurzu. Mimo jiné upozorňuje, že termín byl frekventován pouze v rétorickém, polemickém smyslu s krátkodobou platností, zvlášť když bylo něco označeno za "fašistické". Druhým bod textu se týká současného přesvědčení o kontinuitě totalitárního režimu v české společnosti po "Mnichovu". V této souvislosti autor podotýká, že exilová literatura nabízí jisté pozoruhodné přístupy k této problematice, je-li ovšem její emotivní síla doplněna určitou dávkou sebekritiky....

1969-1989: chybějící pojem, či spíše nechuť k porozumění?

1969-89: Are We in Need of a Concept or Do We Simply Lack the Will to Understand?

Petr Pithart

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 688-698 | DOI: 10.51134/sod.2009.042  

Autor je přesvědčen, že termíny "totalitární" ani "autoritářský" nepopisují dost přesně Československo po roce 1969. Skutečnost, že česká společnost nedokázala najít výstižné pojmenování pro režim v období "normalizace", nepředstavuje podle něj pouze problém pro kolektivní paměť či kulturu vzpomínání, ale bylo také příčinou mnoha špatných rozhodnutí o budoucí orientaci politiky transformace v devadesátých letech. Zastánci tvrzení, že zde v sedmdesátých a osmdesátých letech vládl totalitární režim, totiž považovali socialistický stát za nepřiměřeně silný a požadovali, aby byl rozsah vládních pravomocí podstatně omezen; na druhé straně stoupenci názoru,...

Totalitarismus jako teorie a jako český "totáč"

Totalitarianism as Theory and as Czech 'Totáč'

Jan Pauer

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 699-708 | DOI: 10.51134/sod.2009.043  

Snaha Miloše Havelky charakterizovat období mezi lety 1938/1939 a 1956 jako totalitární období českých dějin vzbuzuje podle autora řadu otázek. Rozdílné přístupy ke konceptualizaci totalitarismu a mnohost různých historických jevů zpochybňují, že by bylo možné ve zkoumaném období nalézt nějakou "vnitřní jednotu". Teorie totalitarismu mohou spíše než k definování historických období posloužit při srovnávání jednotlivých diktátorských režimů. V kontextu českého diskurzu o totalitarismu, jenž se do značné míry omezuje na komunistickou diktaturu, přináší Havelka důležité postřehy, neboť bere do úvahy i nacistický okupační režim a otevírá tak možnost hovořit...

Státní socialismus nebyl jen politický mocenský vztah. Poznámky k teoretickému deficitu konceptu totalitarismu

State Socialism was More than a Political Relationship of Rulers and Ruled: Remarks on Theoretical Shortcomings of the Totalitarianism Concept

Dieter Segert

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 709-718 | DOI: 10.51134/sod.2009.044  

Autor pléduje za spojení přístupů sociálních a politických dějin při výzkumu systémů státního socialismu. Jeho ústřední myšlenkou je, že pokud se výzkum zaměří pouze na vztah mezi vládci a ovládanými, jak to dělá klasická teorie totalitarismu, nedokáže vysvětlit příčiny stability ani změn systémů státního socialismu. Aby bylo možné porozumět těmto jevům, je třeba si uvědomit, které společenské skupiny považovaly socialistické uspořádání za výhodné pro své vlastní zájmy. Skutečnost, že socialistický systém by nemohl existovat, pokud by nebyl relevantními skupinami obyvatel považován za legitimní, dokazuje mimo jiné i to, že snahy o reformu přicházely...

Glosy na okraj úvahy Miloša Havelky

Some Remarks Concerning Miloš Havelka's Reflections

Marína Zavacká

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 719-721 | DOI: 10.51134/sod.2009.045  

Ve svém krátkém komentáři k úvaze Miloše Havelky autorka upozorňuje na skutečnost, že v debatách o krizi české demokracie od třicátých let minulého století by se mělo více než doposud přihlížet k dlouhodobým souvislostem. Třebaže za první republiky byly xenofobní a antipluralitní tendence opomíjeny, protože si takový postoj žádaly tehdejší státnické zájmy, v některých oblastech politického myšlení zakořenily a pojily se se specifickými politickými ambicemi. Že česká společnost byla po roce 1945 tak přístupná nacionalistické politice využívající sociální demagogii, tedy nepředstavovalo žádný radikální průlom v tradici, ale spíše návrat k jiné, paralelní...

Totalitarismus a posttotalitarismus v Čechách

Totalitarianism and Post-Totalitarianism in the Czech Republic

Milan Znoj, Jiří Koubek

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 722-733 | DOI: 10.51134/sod.2009.046  

Tento příspěvek přibližuje, jak se měnily interpretace konceptu totalitarismu od dvacátých let minulého století v příslušném ideologickém kontextu. Autoři vidí v Havelkově úvaze pokus o sociologizující redefinici totalitárního konceptu a komentují ji spíše skepticky. Upozorňují na to, že pokud pomineme čistě ideologická tvrzení, dají se za totalitární v pravém slova smyslu označit pouze dvě období v českých dějinách: německý protektorát (1939-1945) a první roky komunistické nadvlády (1948-1953). Pokud jde o pozdější období československého komunismu (od Stalinovy smrti), autoři navrhují uplatňovat na ně koncept posttotalitarismu, jak jej formuloval...

Odpověď Vítu Smetanovi

A Reply to Vít Smetana

Piotr M. Majewski

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 744-746  

Autor se ohrazuje proti argumentům, které v polemice s jeho recenzí (Mnichov, Británie a pokus o revizi českého pohledu. In: Soudobé dějiny, roč. 16, č. 1 (2009), s. 174-176) vyslovil Vít Smetana v minulém čísle Soudobých dějin (Mnichov? A "pokus" o jakou revizi? Stíny v recenzi Piotra M. Majewského. In: Tamtéž, č. 2-3, s. 444-455). Majewského recenze se týkala knihy Víta Smetany In the Shadow of Munich: British Policy towards Czechoslovakia from Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938-1942), která vyšla v roce 2008 anglicky v pražském nakladatelství Karolinum.

Dopis Vladimíra Kolmistra k případu Miroslava Dolejšího

A Letter from Vladimír Kolmistr Concerning Miroslav Dolejší

Vladimír Kolmistr

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 747-748  

Přetištěný dopis Vladimíra Kolmistra reaguje na článek Prokopa Tomka "Tragický případ Miroslava Dolejšího a Eubena Vrby" a na dokument, který tvoří přílohu k článku, otištěné v posledním čísle Soudobých dějin (roč. 16, č. 2-3, s. 419-430). Obsahem dokumentu je zápis o třídní schůzi, na níž byl Dolejší v roce 1950 z iniciativy funkcionáře Československého svazu mládeže Kolmistra vyloučen ze střední školy v Kladně. Miroslav Dolejší byl posléze dlouhá léta politickým vězněm, Kolmistr reformním komunistou.

Československo v Bruselu. Expo 58 ve dvojím zrcadle

Czechoslovakia in Brussels: Two Views of Expo 58

Martin Franc

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 734-737  

BENEŠOVÁ, Emilie - ŠIMŮNKOVÁ, Karolina: Expo 58: Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu. Praha, Národní archiv 2008, 165 stran;KRAMEROVÁ, Daniela - SKÁLOVÁ, Vanda (ed.): Bruselský sen: Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Praha, Arbor Vitae 2008, 371 stran.Recenzent porovnává dvě knihy, které vznikly jako doprovodné publikace k výstavám připraveným k padesátiletému výročí mimořádně úspěšné československé účasti na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Obě hodnotí jako zdařilé a užitečné. Zatímco první je hlavně přesnou dokumentací příprav, organizace...

KSČ a "normalizace" na pražské filozofické fakultě

The Czechoslovak Communist Party and 'Normalization' at the Prague Faculty of Arts

Pavel Urbášek

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 738-743  

VOLNÁ, Katka - JAREŠ, Jakub - SPURNÝ, Matěj - PINEROVÁ, Klára (ed.): Prověřená fakulta: KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969-1989. Edice dokumentů. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2009, 308 stran.Publikací tvoří téměř stovka dokumentů a čtyři úvodní studie, pojednávající o personálních "čistkách", přijímacím řízení, "kádrové práci" a ideologických mimoškolních aktivitách na pražské filozofické fakultě od konce šedesátých do konce osmdesátých let minulého století. Recenzent ji hodnotí ji jako promyšlený a vcelku zdařilý pokus o zmapování činnosti komunistické strany v uvedené době na fakultě, který je ovšem teprve...

Stavovský stát, idea a historie

The Corporative State: The Idea and Its History

Miroslav Šepták

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 749-751  

Miroslav Šepták v této zprávě informuje o sympoziu "Stavovský stát, idea a historie", které dne 4. listopadu 2009 v Praze na Vyšehradě uspořádalo Centrum právněhistorického výzkumu Historického ústavu Akademie věd ČR a Právnické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR.

Anotace

Anotations

Soudobé dějiny 2009 (vol.16) 4: 752-762