Hranice a jejich přesahy ve východním bloku; Morava a Slezsko v komunistickém Československu

Úvodem

Postranní cesty - Schleichwege - drogy boczne - köztes terei. Neoficiální kontakty mezi občany socialistických zemí v letech 1945-1989

Hidden Paths / Postranní cesty / Schleichwege / Drogy boczne / Köztes Terei: Informal Contact between People from Socialist Countries, 1945-89

Jaroslav Kučera

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 307-311 | DOI: 10.51134/sod.2010.016  

V článku uvádějícím následující tematický blok statí Jaroslav Kučera představuje mezinárodní projekt "Postranní cesty: Neoficiální kontakty občanů socialistických států. Mezi transnacionálními dějinami každodennosti a kulturním transferem" (Schleichwege: Inoffizielle Kontakte sozialistischer Staatsbürger. Zwischen transnationaler Alltagsgeschichte und Kulturtransfer), který díky financování německou Nadací Volkswagen (Volkswagenstiftung) byl realizován v letech 2006 až 2008. Páteří projektu byl výzkumný tým badatelů ze čtyř zemí - Spolkové republiky Německo, Polska, Maďarska a České republiky - kolem kterého se zformoval širší okruh spolupracovníků;...

Studie a eseje

Z kuchyně přátel. Česká společnost a kulturní transfer z gastronomií SSSR a zemí sovětského bloku (1948-1989)

Fraternal Cuisine: Czech Society and Culinary Transfer from the USSR and Other Countries of the Soviet Bloc, 1948-89

Martin Franc

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 312-334 | DOI: 10.51134/sod.2010.017  

Gastronomický diskurz v Československu v letech 1948 až 1989 získal specifickou podobu pod vlivem komunistického režimu a cílených zásahů z oficiálních míst do této sféry. Mezi jeho znaky patřilo například zbytnění propagace takzvané racionální výživy, naopak (zejména v padesátých letech) byla vytěsňována haute-cuisine. Ve druhé polovině 20. století v celé Evropě nabývaly na intenzitě kulturní transfery v gastronomii a tento trend zasáhl částečně i českou gastronomii. Studie se zabývá otázkou, jak velkou roli v těchto transferech hrály kuchyně takzvaných zemí přátel, tedy Sovětského svazu, evropských zemí sovětského bloku a Jugoslávie.Ke...

Pašeráci, turisté, kšeftaři. Neoficiální obchodní výměna mezi Polskem a Československem v letech 1945-1989 (pohled z polské strany)

Smugglers, Tourists, Wheeler-dealers: A Polish View of Illicit Trade between Poland and Czechoslovakia, 1945-89

Jerzy Kochanowski

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 335-348 | DOI: 10.51134/sod.2010.018  

Studie sleduje, jak se mezi obyvateli poválečného Polska a Československa rozvíjela zčásti potlačovaná a do jisté míry tolerovaná sféra neoficiální obchodní výměny. Díky kombinaci zeměpisných, historických, společenských, ekonomických a politických podmíněností se objevila záhy po druhé světové válce a posléze, zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech, dosáhla značných rozměrů. Navazovala přitom na podstatně starší pašeráckou praxi, umožněnou především tím, že hranice mezi oběma státy po většině své délky (od Ratiboře na východ) se od středověku téměř nezměnila a procházela těžko přístupným horským terénem, osídleným horaly, pro něž pašeráctví zčásti...

"Turisté vystupují převážně jako uvědomělí občané našeho státu". Východní Němci v Krkonoších v letech 1945-1970

'Tourists Mainly Appear as Politically Conscious Citizens of Our State': East Germans in the Giant Mountains, 1945-70

Mateusz J. Hartwich

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 349-368 | DOI: 10.51134/sod.2010.019  

Příspěvek mapuje počátky a rozvoj turistické výměny mezi Polskou lidovou republikou a Německou demokratickou republikou v oblasti Krkonoš, s přihlédnutím k turistickým poměrům na československé straně tohoto pohoří. Pro Krkonoše, které byly osídleny německým obyvatelstvem a těšily se tradičnímu zájmu turistů, znamenal historický přelom rok 1945, kdy se po nuceném vysídlení Němců naprosto změnilo národnostní složení obyvatel a Polsko nastoupilo cestu ke komunistickému režimu. Prakticky až do poloviny padesátých let se tato oblast pro zahraniční návštěvníky uzavřela. To se změnilo v roce 1956, kdy se v souvislosti s částečnou politickou liberalizací...

Komárom/Komárno. Cezhraničné vzťahy v dvoch stredoeurópskych sesterských mestách (1960-1985)

Komárom/Komárno: Cross-border Relations in Two Affiliated Central-European Towns, 1960-85

Stefano Bottoni

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 369-391 | DOI: 10.51134/sod.2010.020  

Město Komárno, ležící na severním břehu Dunaje a osídlené původně maďarským obyvatelstvem, připadlo po první světové válce Československu, za druhé světové války bylo přivtěleno k Maďarsku a po válce se stalo opět součástí Československa. Část původního obyvatelstva byla přitom vysídlena do Maďarska. Mezitím na protilehlém břehu Dunaje vyrostlo z obce Újszőny paralelní město Komárom, které zůstalo součástí Maďarska. Studie zkoumá, jak se vyvíjely vzájemné oficiální i neoficiální vztahy mezi obyvateli státní hranicí rozděleného města Komárno/Komárom za komunistického režimu a jak se tyto vztahy promítaly do jejich každodenního života. Soustřeďuje se...

Příliš nebezpečná Morava? Moravský patriotismus v poválečném Československu (1945-1989)

Moravia, Too Dangerous? Moravian Patriotism in Post-war Czechoslovakia, 1945-89

Jiří Pernes

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 392-420 | DOI: 10.51134/sod.2010.021  

Studie zkoumá fenomén "moravanství", respektive moravského patriotismu a jeho proměny v interakci s československým politickým a společenským vývojem od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu. Kořeny moravanství jsou zakotveny hluboko v historii a jeho projevy nabývaly v různých obdobích rozmanitých, někdy velmi výrazných rysů. V 19. století se podle autora většina slovanských obyvatel Moravy pokládala za Moravany, a nikoli za Čechy. České národní vědomí u nich převládlo za první světové války a zesílilo v první Československé republice, kdy bylo na Moravě uchováno zemské zřízení a kulturní i politické instituce vyjadřující moravskou...

Nechtěné Slezsko. Reflexe českého "slezanství" v poválečném Československu (1945-1969)

Unwanted Silesia: Reflections of Czechs 'Silesianness' in Post-war Czechoslovakia, 1945-69

Jiří Knapík, Zdeněk Jirásek

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 421-440 | DOI: 10.51134/sod.2010.022  

Základ českého slezanství, patrného po celé 20. století, tvoří konglomerát silného, historickým vývojem podmíněného zemského až místního patriotismu, který se rozvíjel na národnostně smíšeném území českého Slezska. Po druhé světové válce se tento fenomén začal rychle revitalizovat, narozdíl od předválečného období však v jednoznačně česky nacionální podobě, zatímco teritoriální moment ustoupil do pozadí. Za touto aktivitou a novou interpretací stály intelektuální kruhy a instituce v Opavě, některé osobnosti z Ostravy a Slezský kulturní ústav v Praze. Kromě kulturněosvětové činnosti se jejich úsilí soustředilo na prosazování českého historického nároku...

Diskuse

Rok 1968 a K 231. Několik poznámek k diskusi nad knihou Jiřího Hoppeho

1968 and K 231: Several Remarks on the Discussion of Jiří Hoppe's Latest Work

Zora Dvořáková

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 442-447 | DOI: 10.51134/sod.2010.023  

V prvním příspěvku volně koncipovaného diskusního bloku nad knihou Jiřího Hoppeho Opozice '68: Sociální demokracie, KAN a K 231 v období Pražského jara (Praha, Prostor 2009), která obdržela ocenění Magnesia litera 2010 v kategorii Litera pro objev roku, autorka vyzvedává, že Hoppe korigoval stále převažující výklady reformních komunistů z roku 1968, deklarujících své tehdejší údajně důsledné demokratické přesvědčení, když vylíčil jejich snahu za žádnou cenu nepřipustit vznik konkurenčních politických subjektů. Kromě toho se vrací ke svým vlastním zkušenostem z prostředí Klubu 231, který v roce 1968 sdružoval bývalé politické vězně komunistického...

Byla to opozice '68? Nad knihou Jiřího Hoppeho

Was It an Opposition in 1968? Concerning Jiří Hoppe's Latest Book

Jiří Vančura

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 448-452 | DOI: 10.51134/sod.2010.024  

Kniha Jiřího Hoppeho Opozice '68: Sociální demokracie, KAN a K 231 v období Pražského jara (Praha, Prostor 2009) podle autora podstatně připívá k poznání nevelkých, ale významných složek společenského pohybu v roce 1968. Přináší přitom čtenáři značné překvapení, když cituje autentické výroky komunistických reformátorů prozrazující jejich úmysl zabránit ustavení jiných politických uskupení. Vančura však vznáší otazník nad vymezením politické opozice v roce 1968, neboť vznikající sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků i Klub 231, které tvoří předmět Hoppeho výkladu, byly součástí širokého společenského hnutí požadujícího změny a ani...

Nové aspekty "pražského jara" ve staronovém pojetí českých soudobých dějin

New Aspects of the 'Prague Spring' in the Resurrected Conception of Czech Contemporary History

Jan Mervart

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 453-460 | DOI: 10.51134/sod.2010.025  

Knihu Jiřího Hoppeho Opozice '68: Sociální demokracie, KAN a K 231 v období Pražského jara (Praha, Prostor 2009) hodnotí autor jako nesporný faktografický přínos pro poznání československého roku 1968, polemizuje však s interpretačním rámcem, do nějž je faktografie vsazena. Hoppe totiž implicitně přijímá totalitární model historického výkladu komunistického období v Československu, v němž vládnoucí strana po celou dobu stála proti společnosti. Jestliže Hoppe tvrdí, že vznikající občanská společnost stála v roce 1968 na prahu revoluce směřující k demokracii a tržní ekonomice a že komunističtí reformátoři se svou snahou zabránit vzniku politické...

Je v pražském jaru 1968 alternativa k dnešnímu kapitalismu? Politická úvaha nad historickou interpretací

Is the Prague Spring of 1968 an Alternative to the Capitalism of Today? Political Reflections on an Historical Interpretation

Jiří Suk

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 461-467 | DOI: 10.51134/sod.2010.026  

Autor se v textu inspirovaném knihou Jiřího Hoppeho Opozice '68: Sociální demokracie, KAN a K 231 v období Pražského jara (Praha, Prostor 2009) zamýšlí nad paradoxními vztahy společnosti a politiky v roce 1968 a nad otázkou, zda se tehdy rodila alternativa ke kapitalistickému systému, jak to tvrdili reformní komunisté a dnes tvrdí někteří levicoví intelektuálové. Reformní politici se na jaře 1968 ocitli mezi mlýnskými kameny tlaku z Kremlu a probouzející se občanské společnosti. Nehodlali se vzdát své mocenské suverenity, která se vposledku odvozovala od autority moskevského centra, a zároveň si toužili uchovat popularitu a znovu získat legitimitu...

Poznámky k českému polistopadovému antikomunismu

Remarks on Czech Anti-Communism after the Changes of November 1989

Karel Hrubý

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 468-476 | DOI: 10.51134/sod.2010.027  

Tento příspěvek hledá odpověď na otázku, nad kterou se v referátu na konferenci "1989-2009: Společnost. Dějiny. Politika" v září 2009 v Liblici pozastavil Jiří Suk: totiž kde se v polistopadové české společnosti vzala silná vlna antikomunismu, když v posledních svobodných volbách roku 1946 zvítězila komunistická strana a v roce 1968 si většina lidí přála socialismus. (Referát byl zveřejněn pod názvem "Komunistická minulost jako politický problém: Nástin vývoje 1989-2009" v elektronickém sborníku z konference.) Autor k tomu podotýká, že větší část společnosti si v roce nevybrala budoucnost pod vedením komunistů a že v roce 1968 nekomunistická většina...

Recenze

Chemický vzorec absolutního zla. Francouzská posedlost Heydrichem

The Chemical Formula for Absolute Evil: The French Obsession with Heydrich

Milan Hauner

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 477-481  

BINET, Laurent: HHhH: Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Z francouzštiny přeložila Michala Marková. Praha, Argo 2010, 351 stran.Literární prvotina francouzského autora Laurenta Bineta, odměněná v roce 2010 Goncourtovou cenou, zpracovává osudy zastupujícího říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha a členů parašutistické skupiny, která na něj v květnu 1942 provedla atentát. Podle recenzenta dílo, jež dle Bineta nemá být tradičním historickým románem ani historickým dokumentem a jež se vyhýbá fiktivní rekonstrukci motivů jednajících postav, líčí události dosti stereotypním způsobem. Autor postavám přisuzuje apriorní...

Osudy dvou přátel na život a - na smrt. Kaplanův dvojportrét Gottwalda a Slánského

Boon Companions: Kaplan's Double Portrait of Gottwald and Slánský

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 482-490  

KAPLAN, Karel: Kronika komunistického Československa: Klement Gottwald a Rudolf Slánský. Brno, Barrister & Principal 2009, 379 stran.Knihu vydanou jako třetí svazek vybraných spisů Karla Kaplana hodnotí recenzent s přihlédnutím k jeho dřívější historické tvorbě a dosavadním nečetným biografiím československých komunistických představitelů, přičemž se zamýšlí i nad Kaplanovým badatelským přístupem a jeho historickou etikou. Z životního příběhu generálního tajemníka Komunistické strany Československa Rudolfa Slánského se Kaplan soustředí na období od jeho zatčení do popravy, jeho portrét dlouholetého vůdce komunistické strany a prezidenta...

Záslužné dějiny české sociologie náboženství

A Laudable History of Czech Sociology of Religion

Miloslav Petrusek

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 491-494  

NEŠPOR, Zdeněk R.: Ne/náboženské naděje intelektuálů: Vývoj české sociologie náboženství v mezinárodním a interdisciplinárním kontextu. Praha, Scriptorium 2008, 426 stran.Nešporova syntetická monografie podle recenzenta na základě pečlivého studia primárních, sekundárních i archivních dokumentů a v širokém kontextu rekonstruuje vývoj české sociologie náboženství od poloviny 19. století. Autorovy výklady jsou vyvážené a mnohdy objevné, jen místy přetížené sice potřebnými, avšak příliš rozsáhlými kontextovými pasážemi. Poněkud matoucí je pak titul knihy, neboť navozuje dojem, že kniha sleduje postoje českých intelektuálů k náboženství.

Češi a jejich religiozita v historické perspektivě

Czechs and Religious Feeling in Historical Perspective

Zdeněk R. Nešpor

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 495-500  

VÁCLAVÍK, David: Náboženství a moderní česká společnost. Praha, Grada 2009, 243 stran.Recenzent hodnotí celkovou koncepci a hlavní výklady Václavíkovy knihy, pojednávající o vývoji religiozity české společnosti od 19. století, jako nepochybně správné a výstižné, shledává však řadu drobnějších nedostatků faktografického, interpretačního i kontextuálního rázu. Podle jeho názoru kniha sice odborníkům mnoho nového neřekne, ale pro laickou veřejnost má i tak zásadní význam.

Soukromý život ve Stalinově Rusku

Private Life in Stalin's Russia

Dalibor Vácha

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 501-505  

FIGES, Orlando: The Whisperers: Private Life in Stalin's Russia. New York, Picador 2008, 740 stran.Britský historik Orlando Figes podle recenzenta v nové knize nezůstal nic dlužen pověsti o své skvělé erudici, zručném zacházení s prameny a vynikajícím talentu vypravěče. Kniha líčí každodennost a rodinný život ve Stalinově Rusku od dvacátých do čtyřicátých let minulého století. Zachycuje přitom také, jak se otřesy "velkých dějin", jako byl teror koncem třicátých let nebo válka, promítaly do privátní sféry. Postavy jeho vyprávění nejsou anonymní, ale skuteční žijící lidé, což mu dodává na věrohodnosti. Za nejpodnětnější nicméně recenzent pokládá...

Kronika

Versailles, St. Germain, Trianon. Konference o zrodu meziválečné Evropy

Versailles, Saint-Germain-en-Laye, and Trianon: Conferences on the Birth of Interwar Europe

Miroslav Šepták

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 523-529  

Autor referuje o mezinárodní vědecké konferenci "Zrod nové Evropy: Versailles, St. Germain, Trianon a dotváření poválečného mírového systému", která se konala ve Slovenském institutu v Praze ve dnech 8. a 9. června 2010 a kterou uspořádal Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., ve spolupráci s Historickým ústavem Slovenské akademie věd, Slovenským institutem v Praze a Slovensko-českou společností. Oceňuje přitom zejména fakt, že na přednesených referátech byla patrná pozvolná tendence k interdisciplinárnímu výzkumu.

O časopisech a archivech

Válečné a poválečné dějiny v polských časopisech roku 2009

Wartime and Post-war History in Polish Periodicals in 2009

Jaroslav Vaculík

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 506-522  

Autor v této obsáhlé rešerši přibližuje obsah nejzajímavějších statí z oblasti soudobých dějin, které byly publikovány v polských historických časopisech v roce 2009. Všímá si přitom časopisů Dzieje Najnowsze, Biuletyn Instytutu Pamięci Narodowej, Przegląd Historyczny, Wiadomości Historyczne, Przegląd Zachodni, Studia Historyczne, Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka, Odra a Przegląd Wojskowo-Historyczny.

Anotace

Anotace

Anotations

Soudobé dějiny 2010 (vol.17) 3: 530-537