Projekt "Socialistická diktatura jako myšlenkový svět"

Socialist Dictatorship as Sinnwelt: A Research Project

Michal Kopeček, Pavel Kolář

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 189-195 | DOI: 10.51134/sod.2012.015  

Michal Kopeček a Pavel Kolář představují mezinárodní badatelský projekt "Socialistická diktatura jako myšlenkový svět: Reprezentace společenského řádu a proměny panství ve středovýchodní Evropě druhé poloviny 20. století", který v letech 2007 až 2010 realizovaly společně postupimské Centrum pro výzkum soudobých dějin (Pavel Kolář, Thomas Lindenberger, Martin Sabrow) a pražský Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (Michal Kopeček) za finanční podpory německé Nadace Volkswagen. Úvodní text k tematickému bloku článků tohoto čísla Soudobých dějin, který vzešel z uvedeného projektu, objasňuje jeho smysl, myšlenková východiska a společensko-historiografický...

Socialismus jako myšlenkový svět. Komunistická diktatura v kulturněhistorické perspektivě

Socialism as Sinnwelt: The Communist Dictatorship from the Perspective of Cultural History

Martin Sabrow

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 196-208 | DOI: 10.51134/sod.2012.016  

Tento esej byl původně publikován pod názvem "Sozialismus als Sinnwelt: Diktatorische Herrschaft in zeithistorischen Perspektiven" v časopise Potsdamer Bulletin für Zeithistorische Studien, č. 40-41 (2007), s. 9-23. Autor v něm v souvislosti s historickým výzkumem Německé demokratické republiky osvětluje koncept "myšlenkového světa" (Sinnwelt) jako produktivní a perspektivní cesty k pochopení toho, jak se etablovaly, fungovaly a zhroutily komunistické diktatury. Dualistický obraz vládnoucích a ovládaných, viníků a obětí, který v jejich výkladu a hodnocení namnoze ještě převládá, není podle Sabrowa nesprávný ani zbytečný. Pomáhá totiž...

Očištěná společnost. Očista jako konstitutivní princip utváření poválečné české společnosti na příkladu českého pohraničí

Social Cleansing as a Constitutive Principle in the Formation of Czech Society after the Second World War: The Example of the Czech Borderlands

Matěj Spurný

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 209-226 | DOI: 10.51134/sod.2012.017  

Autor v této stati zkoumá mentální a sociální předpoklady komunistické diktatury v Československu, a to konkrétně na fenoménu poválečné očisty pohraničí. Dovozuje přitom tezi, že v českém prostředí se mechanismus očisty nezrodil jako produkt komunistické diktatury, ale naopak že se tato diktatura etablovala mimo jiné díky poptávce společnosti nasycené touhou po očistě. Charakterizuje obecně princip očisty a podmínky, jež ji vyvolávají v život, a poté konkretizuje její formy, zacílení, metody, legitimizační strategie a proměny v poválečném českém pohraničí. Tvrdí přitom, že se očista jako způsob politické praxe tehdy neuplatňovala přičiněním komunistické...

Strana jako utopie. Komunistická identita po pádu stalinismu

The Party as a Utopia: Communist Identity after Stalinism

Pavel Kolář

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 227-255 | DOI: 10.51134/sod.2012.018  

Článek zkoumá transformaci komunistické identity ve východním bloku po roce 1956, přičemž poukazuje jak na okamžiky jejího úpadku, tak na pokusy znovu tuto identitu vytvořit. Věnuje se tomu, jak se komunistická identita přetvářela a proměňovala mimo nejvyšší kruhy stranického vedení, mezi řadovými členy strany. Po dvacátém sjezdu sovětských komunistů a následujících událostech roku 1956 čelil pocit sounáležitosti komunistických stran a společnosti vážné výzvě, kterou představovaly obrozené národní, etnické, konfesní či náboženské identity. Renesance těchto partikulárních identit v roce 1956 těžce narušila zastřešující utopický příběh komunistické budoucnosti....

Eroze diktatury v době přestavby. Krize vládnoucích elit a rozpad ideologického konsenzu v Československu (1986-1989)

The Erosion of Dictatorship in the Perestroika Years: The Crisis of the Ruling Elites and the Disintegration of Ideological Consensus in Czechoslovakia, 1986-89

Michal Pullmann

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 256-274 | DOI: 10.51134/sod.2012.019  

Studie se zabývá krizí vládnoucích elit na konci období takzvané normalizace v Československu (1970-1989). Dokládá jejich neschopnost formulovat společné zájmy a najít průnik jejich postupně se rozcházejících hodnot, cílů a strategických postupů. Po načrtnutí mezinárodních souvislostí (zejména sovětského kontextu) přistupuje autor k pokusu vysvětlit, proč byly pozdně komunistické elity v Československu tváří v tvář politicko-ekonomickému projektu přestavby tak bezradné. Proces rozpadu jejich sebevědomí sleduje autor na příkladu diskuse k zákonu o státním podniku z roku 1987, v níž se asi poprvé odhalily různé zájmy jednotlivých skupin pozdně komunistického...

Literární politika aneb Odpustek a heroizace místo mementa. Nad knihou Jaroslava Meda "Literární život ve stínu Mnichova"

Literature and Politics. Indulgence and Heroization Instead of Admonition: Thoughts on Jaroslav Med's Literární život ve stínu Mnichova

Jan Rataj

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 276-291 | DOI: 10.51134/sod.2012.020  

Tento článek a další tři texty diskusní rubriky jsou komentáře ke knize literárního historika Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939), kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Academia (kniha obsadila třetí místo v tradiční anketě Lidových novin o nejlepší knihu roku 2010). Podle autora jsou silnými stránkami Medovy knihy nevšedně kultivovaný jazyk a biografické portréty vybraných literárních osobností, jinak však v jeho hodnocení převažuje kritika. Rataj považuje Medovo pojetí literárního života za zavádějící, jelikož namísto uměleckých projevů obsahuje politickou publicistiku, a také za účelové, protože podle jeho...

Literární autorita jako významný společenský fenomén druhé republiky

Authority in Literature as an Important Social Phenomenon in the Second Republic

Igor Fic

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 292-297 | DOI: 10.51134/sod.2012.021  

Autor interpretuje knihu Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) v kontextu úvah o poměru češství a evropanství, úloze národních mýtů při hledání a utvrzování české kolektivní identity a o napětí mezi individuální existencí, národními dějinami a univerzalistickým historickým rámcem. Právě koncept Medova díla je totiž podle něj vystavěn se zřetelem na dichotomii univerzalistického a partikulárního národního pojetí dějin a kultury, z nichž se odvozovaly normativy pro kulturní, intelektuální a mravní směřování meziválečného Československa. V takto vymezeném prostoru Jaroslav Med pak zkoumá literární život první a druhé republiky,...

Neschopnost rozpoznat situaci? Nad knihou Jaroslava Meda

An Inability to Distinguish? Concerning Med's Literární život ve stínu Mnichova

Pavel Baloun

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 298-307 | DOI: 10.51134/sod.2012.022  

Autor shledává hlavní rys knihy Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) ve snaze zachytit kontinuitu ve výkladu literárního života druhé republiky a tehdejších postojů katolických literátů s obdobím první republiky, zvláště v její druhé dekádě, a uvádí tuto snahu do kontextu s přístupy, které v české historiografii poslední doby usilují postihnout podstatné skryté vývojové kontinuity pod povrchem prudkých změn od třicátých do padesátých let minulého století. Problém vidí v nejasném vymezení pojmů, s nimiž Jaroslav Med pracuje, ať už se to týká například "fašismu" nebo samotného "literárního života" jako ústřední kategorie...

V labyrintu zauzlované doby

In the Labyrinth of Twisted Times

Jiří Trávníček

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 308-310 | DOI: 10.51134/sod.2012.023  

Kniha Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) podle autora optikou literárního života představuje panorama dané doby, přičemž upíná pozornost zvláště k jeho dominantám, jako byla španělská občanská válka. Práce tvoří velmi dobře komponovaný celek, v němž personalistický důraz na osobnosti má svou protiváhu v akcentaci klíčových dobových myšlenek a proudů, česká tematika je interpretována na pozadí mezinárodním a literatura je vsazena do kontextů kulturních, společenských i teologických. Jaroslav Med v ní neposluhuje žádné ideologii ani apriorní tezi, ale je vnímavým vykladačem zauzlované doby.

"Zlatá éra", nebo jen "sladké intermezzo" české sociologie?

The 'Golden Age' or Just a 'Pleasant Intermezzo' of Czech Sociology?

Miloslav Petrusek

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 311-315  

NEŠPOR, Zdeněk R.: Republika sociologů: Zlatá éra české sociologie v meziválečném období a krátce po druhé světové válce. Praha, Scriptorium 2011, 304 stran.Autor v těchto prvních dějinách české a slovenské sociologie v období od jejích počátků do roku 1948 podle recenzenta výtečně kombinuje historický nadhled, archivní bádání a mimořádnou píli se sociologickým porozuměním. Za její podstatné klady považuje čtivé podání a maximálně možnou objektivitu, ale také faktografické bohatství a spolehlivost. Zároveň se recenzent zamýšlí nad smyslem psaní dějin české sociologie jako společenské vědy, která znamenala ve světovém měřítku v zásadě jen...

Nedotažená syntéza. První vysokoškolská učebnice dějin Československa 1948-1989

Half-baked: The First University Textbook on the History of Communist Czechoslovakia

Martin Franc

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 316-322  

RATAJ, Jan - HOUDA, Přemysl: Československo v proměnách komunistického režimu. (Řada Vysokoškolská učebnice.) Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica 2010, 456 stran.Recenzent oceňuje tento pokus zvládnout rozsáhlou materii a sepsat v pouhé autorské dvojici první vysokoškolskou učebnici československých dějin v letech 1948 až 1989. Shledává v ní však co do rozsahu výkladu citelné disproporce chronologické, územní i tematické, když nejpodrobněji je zpracováno období pražského jara 1968-1969, mnohem stručněji pak doba kolem přelomu padesátých a šedesátých let i dvacetiletí takzvané normalizace (1970-1989) a zcela...

Syntetická práce o sociálních dějinách v posledním čtvrtstoletí Československa

A Synthesis of the Social History of the Last Twenty-five Years of Czechoslovakia

Václav Průcha

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 323-330  

KALINOVÁ, Lenka: Konec nadějím a nová očekávání: K dějinám české společnosti 1969-1993. Praha, Academia 2012, 398 stran.Recenzent připomíná plodnou vědeckou dráhu Lenky Kalinové od studia sociální struktury Československa v šedesátých letech minulého století až k současným syntetickým pracím o sociálních dějinách poválečného Československa. Její nejnovější knihu hodnotí jako velmi dobře zvládnutou syntézu, jež dosud chyběla, založenou na důkladném interdisciplinárním výzkumu a neobyčejné erudici a přinášející velké množství zčásti nových poznatků. Nakonec si recenzent klade otázky, do jaké míry lze chápat sociální politiku v socialistickém Československu...

Osudy pamětníků ztvárněné třinácti kreslíři

The Lives of Eye-Witnesses Depicted by Thirteen Artists

Jiří Volák

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 331-334  

KROUPA, Mikuláš a kol.: Ještě jsme ve válce. Praha, Post Bellum - Argo - Ústav pro studium totalitních režimů 2011, 180 stran.Třináct komiksových příběhů soustředěných do jedné publikace hodnotí recenzent jako neobvyklý a vcelku zdařilý pokus, jak přiblížit širší veřejnosti nedávné dějiny Československa. Příběhy vznikly na základě rozhovorů pro neziskovou organizaci Post Bellum, systematicky dokumentující pozoruhodné osudy lidí, kteří se tak či onak dostali do konfliktu s komunistickým a/nebo nacistickým režimem. Jednotlivé epizody se přes různost ztvárnění a kreslířského stylu snaží zachovat věrnost vyprávěným příběhům a mají vesměs značnou...

Děti a Pán Bůh. Karafiátovi Broučci a čistky dětské duše ve 20. století

Children and the Lord: Karafiát's Fireflies and the Purifying of Children's Souls in the Twentieth Century

Doubravka Olšáková

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 335-339  

BROŽOVÁ, Věra: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha, ARSCI 2011, 144 stran.Broučci, povídky pro malé i velké děti evangelického faráře Jana Karafiáta (1846-1929) se stali nejpopulárnější a nejvydávanější českou dětskou knihou. Literární historička Věra Brožová v recenzované publikaci podrobně zdokumentovala její recepci v české kultuře od prvního vydání v roce 1876 až do současnosti. Podle recenzentky tím velmi názorně a záslužně ukázala, jak se kulturní fenomén typu dětské knihy stává předmětem politicko-ideologických interpretací, manipulací a restrikcí, v daném případě od masarykovského humanismu po komunistickou ateistickou propagandu.

Meziválečné Německo jako spektákl

Interwar Germany as Spectacle

Dalibor Vácha

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 340-343  

ROSSOL, Nadine: Performing the Nation in Interwar Germany: Sport, Spectacle and Political Symbolism, 1926-1936. New York, Palgrave Macmillan 2010, 226 stran.Autorka v této své první monografii zkoumá společné rysy a proměny různých druhů veřejných festivit, jako jsou přehlídky, pochody, manifestace, oslavy nebo sportovní podniky, v meziválečném Německu. Propojuje přitom ve svém pohledu tyto veřejné kulturní prezentace s tehdejší politikou a ideologií. Podle recenzenta přináší její práce k dosavadnímu neobyčejně rozsáhlému výzkumu nové poznatky a metodologické podněty, zvláště pokud se týká určitých prvků kontinuity výmarské republiky a nacistického...

Tito poslovinsku. Na podstatnou biografii jugoslávského vůdce teprve čekáme

Tito in Slovene: A Substantial Biography of This Yugoslav Leader Has Yet to Be Written

Jan Pelikán

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 344-349  

PIRJEVEC, Jože: Tito in tovariši. Ljubljana, Cankarjeva založba 2011, 712 stran.Recenzent představuje Jože Pirjevce jako významného a vlivného slovinského historika, který má za sebou řadu zdařilých knih, zejména o dějinách Jugoslávie ve 20. století. Nedávnou biografii Josipa Broze Tita k nim ale přes její výjimečný úspěch ve Slovinsku neřadí. Za její přednosti sice považuje velmi čtivý styl a faktografickou spolehlivost, trpí však podle něj žánrovou neujasněností, spojující nepříliš ústrojně biografii Tita a jeho blízkých spolupracovníků s obecnými dějinami federativní Jugoslávie, a hlavně absencí výzkumu v podstatných bělehradských archivech...

Spotřebitel a konzumní kultura z německého pohledu

Consumer and Consumer Culture from a German Perspective

Ondřej Táborský

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 350-356  

GASTEIGER, Nepomuk: Der Konsument: Verbraucherbilder in Werbung, Konsumkritik und Verbraucherschutz 1945-1989. Frankfurt/M. - New York, Campus 2010, 291 stran.Podle recenzenta představuje práce mnichovského historika solidní přínos k bádání o spotřební kultuře. Inspirativní je zvláště spojení diskurzivní analýzy myšlení o spotřebě a popisu rozvoje a úpadku ochrany spotřebitele v souvislosti s kritikou konzumní společnosti. Přestože pojednává o vývoji ve Spolkové republice Německo, její výklad reflektuje širší trendy ve Spojených státech a západní Evropě a má relevanci i pro výzkum konzumu v poválečném Československu, zejména v šedesátých...

Soudobé dějiny v polských odborných časopisech roku 2011

Contemporary History in Polish Academic Journals in 2011

Jaroslav Vaculík

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 357-369  

Autor představuje produkci polských historických periodik za rok 2011 s ohledem na témata soudobých dějin. Ve svých rešerších zajímavých článků nechává nahlédnout do časopisů Dzieje Najnowsze, Sobótka, Biluletyn Instytutu Pamięci Narodowej, Wiadomości Historyczne, Przegląd Historyczny, Kwartalnik Historyczny, Przegląd Zachodni, Przegląd Historyczno-Wojskowy, Oświęcim a Kwartalnik Historii Żydów.

Anotace

Anotations

Soudobé dějiny 2012 (vol.19) 2: 370-377