Až půjdem po Václaváku… Obraz návratu československých legionářů do vlasti v jejich vzpomínkách a autobiografických románech

When we walk down the Wenceslas Square… A picture of the return of Czechoslovak legionnaires to their home country in their memories and autobiographic novels

Dalibor Vácha

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 55-84 | DOI: 10.51134/sod.2018.005  

Tato studie navazuje na dlouholetý odborný zájem autora o dějiny československého zahraničního odboje za první světové války, zejména v Rusku. Pramenně je založena na souboru vydaných vzpomínkových textů československých legionářů a také na jejich autobiograficky laděných románech a dalších prózách. Autor se snaží rekonstruovat obraz návratu československých legií z Ruska do vlasti, vzhledem k povaze použitých pramenů však není jeho záměrem zprostředkovat autentický prožitek návratu z prvních dnů a týdnů poté ani předložit nějaký "objektivní" obraz této události, ale spíše nahlédnout konstrukci vytvořenou legionářskými vzpomínkami a romány. Využívá...

Za lepší život venkovské ženy. Obrazy občanského a politického aktérství žen v časopise "Zvěstování" před obecními volbami roku 1919

For a better life of a country woman. Pictures of civic and political acts of women in the "Annunciation" magazine before the elections to local governments in 1919

Marie V. Fousková

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 85-108 | DOI: 10.51134/sod.2018.006  

Studie sleduje ženský časopis Zvěstování v období před obecními volbami v červnu 1919, které byly významné nejen jako první volby vypsané v nové Československé republice, ale i jako první příležitost, při níž mohly ženy využít své nově nabyté všeobecné volební právo. Týdeník Zvěstování začala vydávat agrární strana v lednu 1919 a představoval pro ni agitační a osvětový nástroj, jehož účelem bylo především venkovské ženy politicky angažovat, posilovat u nich loajalitu ke straně, a zejména je motivovat k tomu, aby vstupovaly do nově vznikajícího agrárního ženského hnutí. Autorka se zaměřuje na způsoby, jakými toto hnutí artikulovalo své představy...

Renesance české ekonomie. Pražské jaro 1968 a Ekonomický ústav ČSAV

Renaissance of the Czech economics. The Prague Spring and the Institute of Economics of the Czechoslovak Academy of Sciences

Jan Klacek, Václav Kupka

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 109-146 | DOI: 10.51134/sod.2018.007  

Autoři nabízejí pohled na šedesátá (a částečně i sedmdesátá) léta jako na období směřující k renesanci racionálního ekonomického myšlení v českých zemích a poukazují na určité prvky návaznosti v ekonomických diskusích devadesátých let. Práce je odbornou studií z dějin ekonomického myšlení, částečně má ale i pamětnický ráz. Hlavní pozornost je soustředěna na dvě profilující osobnosti Ekonomického ústavu Československé akademie věd v šedesátých letech, Otu Šika (1919-2004) a Josefa Goldmanna (1912-1984) s jejich výzkumnými týmy. Ze spolupracovníků ředitele ústavu (v roce 1968 místopředsedy vlády) Oty Šika, kteří z oficiálního pověření připravovali tehdejší...

Studená válka v polovině. Projekt "Half a Century of Communist Cadre Training"

Halfway through the Cold War. The "Half a Century of Communist Cadre Training" project

Markéta Devátá

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 147-174 | DOI: 10.51134/sod.2018.008  

Článek se věnuje americkému konferenčnímu a orálněhistorickému projektu, který zorganizovala Univerzita Jižní Karolíny (University of South Carolina) v Columbii v roce 1969 pod názvem "Půlstoletí komunistického školení kádrů" (Half a Century of Communist Cadre Training). Jeho cílem bylo získat svědectví bývalých frekventantů různých typů vzdělávacích středisek komunistických stran a na jejich základě zprostředkovat hlubší porozumění transnacionálnímu fenoménu školení stranických "kádrů" a jeho významu pro šíření komunistické ideologie. Autorka přibližuje osoby spojené s tímto projektem - akademické experty i exkomunisty-pamětníky -, jejich...

Přelom epoch, mýtus zlatého věku a chvála starých dobrých časů. K pojetí času a nostalgickým aspektům poststalinského komunismu

The turning point of epochs, the myth of the golden age, and praise of good old times. On the concept of time and nostalgic aspects of post-Stalin Communism

Pavel Kolář

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 175-207 | DOI: 10.51134/sod.2018.009  

V tomto interpretativně zaměřeném eseji se autor pokouší rozpracovat dosavadní pojednání o pojetí času v komunismu, když na základě československých, polských a východoněmeckých pramenů zkoumá otázku, jak se komunistické myšlení o čase změnilo v období destalinizace. Vychází přitom z předpokladu, že přelomový rok 1956 nelze chápat jen jako počátek úpadku komunistického systému a jeho ideologie, nýbrž také jako zrod jeho nové epochy s vlastním, svébytným pojetím času. Účtování se stalinismem, jak je zahájil Nikita Chruščov, otřáslo ideou "železných zákonů historického vývoje" a posílilo smysl pro nahodilost a nepravidelnost dějin. Tím se posílila autentičnost...

Poststalinismus jako (ne)stalinský projekt modernity? Možnosti konceptuálního uchopení intelektuálních "reformních" diskurzů v období 1956-1968

Post-Stalinism as a (non)Stalinist project of modernity? Possibilities of a conceptual capture of intellectual "reform" discourses between 1956 and 1968

Jiří Růžička

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 208-228 | DOI: 10.51134/sod.2018.010  

Autor se zabývá možnými přístupy ke konceptualizaci "poststalinismu" jako specifické myšlenkové formace, která se postupně rodí na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století jako výsledek krize stalinismu. Vymezuje se přitom proti přístupům, které chápou období po Stalinově smrti jako pouhou destalinizaci, respektive jako přechodné období mezi stalinismem a takzvanou normalizací v Československu. Za své metodologické východisko si zvolil koncepci teorie modernity, respektive modernizace německého sociologa Petera Wagnera, jakož i reinterpretaci Marxova díla (a marxismu jako takového) v podání amerického filozofa Moisheho Postona, které zde...

Ideologická kritika ideologické kritiky normalizace

Ideological criticism of the ideological criticism of the normalization

Miloš Havelka

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 229-243  

KOLÁŘ, Pavel - PULLMANN, Michal: Co byla normalizace: Studie o pozdním socialismu. Praha, Nakladatelství Lidové noviny - Ústav pro studium totalitních režimů 2016, 222 strany, ISBN 978-80-7422-560-4.Soubor statí obou autorů podle recenzenta patří k tomu nejvýraznějšímu, co bylo o letech takzvané československé normalizace (1970-1989) napsáno, jakkoli jsou vedeni zejména snahou problematizovat a kriticky tematizovat zaujatost dosavadních přístupů k tomuto období, a vlastně k celé éře československého komunismu (1948-1989). V obsáhlé recenzi upozorňuje na problematické stránky "revizionistické" interpretace autorů a polemizuje s některými...

Kdo je pan Putin? Nad českými překlady knih o dnešním Rusku

Who is Mr. Putin? On Czech translations of books on today's Russia

Karel Svoboda

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 244-251  

ZYGAR, Michail Viktorovič: Všichni muži Kremlu: Stručná historie současného Ruska. Z ruštiny přeložil Libor Dvořák. Příbram, Pistorius & Olšanská 2016, 413 stran, ISBN 978-80-87855-64-5; GESSEN, Masha: Muž bez tváře: Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina. Z angličtiny přeložil Marek Sečkař. Praha, Akropolis 2016, 401 strana, ISBN 978-80-7470-126-9; KASPAROV, Garri Kimovič: Zima přichází: Proč je nutné zastavit Vladimira Putina. Z angličtiny přeložil Petr Kovařík. Brno, Jota 2016, 302 strany, ISBN 978-80-7462-988-4; LAQUEUR, Walter: Putin a putinismus: Rusko a perspektivy jeho soužití se Západem. Z angličtiny přeložila...

Poválečné proměny českého pohraničí z pohledu amerického historika

Post-war changes of Czech border regions in the eyes of an American historian

David Kovařík

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 252-257  

GLASSHEIM, Eagle: Cleansing the Czechoslovak Borderlands: Migration, Environment, and Health in the Former Sudetenland. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press 2016, 288 stran, ISBN 978-80-8229-6426-1.Autor se soustředí na tři problémové okruhy. Prvním je poválečná očista českého pohraničí, spojená s nenaplněnou snahou československých úřadů o etnickou homogenizaci této oblasti. Druhý zahrnuje proměny pohraniční krajiny a její využití jako "laboratoře státního socialismu" v procesu modernizační transformace. Třetí okruh se týká vzpomínání na domov a vytváření nové identity u vysídlených německých obyvatel a lidí nově osidlujících české...

Národnostní složení československých jednotek za druhé světové války

Ethnic composition of Czechoslovak units during WW2

Martin Čížek

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 258-263  

MARŠÁLEK, Zdenko: "Česká", nebo "československá" armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939-1945. Praha, Academia 2017, 528 stran, ISBN 978-80-200-2608-8.Autor podrobně zkoumá národnostní strukturu československých zahraničních jednotek, které se za druhé světové války zformovaly ve Francii, Velké Británii, Sovětském svazu, severní Africe a na Blízkém východě. Svou práci založil především na statistické analýze rozsáhlého souboru údajů, které jsou obsaženy v kompletní elektronické databázi vojáků československé zahraniční armády ve Vojenském ústředním archivu - Vojenském historickém ústavu...

Nesnesitelná lehkost ženských práv?

The unbearable lightness of women's rights?

Adéla Gjuričová

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 264-269  

WAGNEROVÁ, Alena: Žena za socialismu: Československo 1945-1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. (Gender sondy, sv. 12.) Z němčiny přeložila autorka. Praha, Sociologické nakladatelství 2017, 262 strany, ISBN 978-80-7419-252-4.Publikace je českým překladem německy vydaného titulu Aleny Wagnerové Die Frau im Sozialismus: Beispiel ČSSR (Hamburg, Hoffmann & Campe 1974), doplněným o několik pozdějších statí autorky k tématu postavení žen a ženského hnutí v Československu (České republice) a Spolkové republice Německo. Česká spisovatelka a kulturní historička motivaci vzniku této práce vysvětluje prudkým kontrastem mezi emancipovaným...

Industrializací za rovnoprávnost polských žen

Through industrialization for equality of Polish women

Dalibor Státník

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 270-274  

FIDFELIS, Małgorzata: Kobiety, komunizm i industrializacja w powojennej Polsce. Z angličtiny přeložila Maria Jaszurowska. Warszawa, Wydawnictwo W. A. B. 2015, 366 stran, ISBN 978-83-280-1532-6.Kniha profesorky Illinoiské univerzity v Chicagu, která vyšla původně anglicky pod názvem Women, Communism, and Industralization in Postwar Poland (Cambridge, Cambridge University Press 2010), pojednává o cestě k ženské emancipaci v poválečném Polsku v souvislostech tamního socioekonomického vývoje. V centru jejího zájmu je proces socialistické industrializace, který byl spojen s masovým zaměstnáním zejména venkovských žen v průmyslových závodech,...

Kořeny a tváře národního parlamentu. Konference o historii České národní rady

Roots and faces of the national parliament. Conference on the history of the Czech National Council

Michaela Tučková

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 275-278  

Vědecká konference s názvem "Česká národní rada: Kořeny a tváře národního parlamentu", připomínající padesáté výročí ustavení ČNR, kterou uspořádala Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR spolu s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., se konala ve dnech 17. a 18. května 2018 v prostorách Poslanecké sněmovny v pražské Sněmovní ulici. Zpráva přibližuje obsah vystoupení referentů z řad historiků i pamětníků (včetně bývalých politiků) a jejich vzájemnou diskusi. Osobní vzpomínky tak užitečně doplnily bádání historiků nejen o vzniku ČNR a práci poslanců v období 1968-1969, ale i během takzvané normalizace a v době po roce 1989, a umožnily...

Socialismus na lavičce. Třetí mezinárodní vědecká konference v Pule o socialismu

Socialism on the bench. Third international scientific conference on socialism in Pula

Milan Sovilj

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 279-281  

Centrum kulturologického a historického zkoumání socialismu na univerzitě Jurje Dobrily v chorvatské Pule (Centar za kulturološka i povijesna istraživanja socijalizma, Sveučilište Jurja Dobrile u Puli) uspořádalo ve dnech 28.-30. září 2017 už potřetí mezinárodní konferenci věnovanou výzkumu socialismu pod názvem "Socialismus na lavičce: Komunisté a komunistické strany. Politiky, alce, debaty" (Socijalizam na klupi / Socialism on the Bench. Komunisti i komunističke partije: politike, akcije, debate / Communists and Communist Parties: Policies, Actions, Debates). Zpráva představuje pořadatelskou instituci a celkovou náplň konference, kterou...

"Čtěte dějiny." Záhřebský festival dějin Kliofest

"Read history." Kliofest - the history festival in Zagreb

Milan Sovilj

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 282-284  

Zpráva přibližuje jedinečnou akci (alespoň v chorvatském kontextu) s názvem "Kliofest", která se koná v Záhřebu a obnáší množství historických přednášek, besed, výstav a knižních prezentací. Ve dnech 8.-11. května 2018 se uskutečnil pátý ročník tohoto festivalu dějin, který uspořádalo společně třináct různých vědeckých institucí a společností a v jehož čele stál profesor Damir Agičić z Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu. Letošní ročník připomínal osmičková výročí vztahující se k Chorvatsku, k prostoru bývalé Jugoslávie a také k některým evropským a světovým událostem. Početně silně byli zastoupení historici z České republiky, odbornému dialogu...

Středoevropský historik Bedřich Loewenstein

Central European historian Bedřich Loewenstein

Tomáš Hermann

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 13-22 | DOI: 10.51134/sod.2018.001  

Autor resumuje životní osudy, a zejména vědeckou dráhu historika Bedřicha Loewensteina, přibližuje oblasti jeho odborného zájmu a intelektuální směřování, připomíná jeho nejdůležitější česky a německy publikované práce a hodnotí jeho přínos. Loewenstein se narodil v roce 1929 v Praze v česko-německo-židovské rodině, ve složitých podmínkách prožil německou okupaci a v roce 1949 začal studovat historii a filozofii na tehdejší Filozoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy, ale o dva roky později byl z politických důvodů vyloučen. Později mohl dostudovat historii a v roce 1957 nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde působil až do svého propuštění...

"Já jsem nebyl moc odvážný člověk, ale někdy jsem tu svoji zbabělost překonal." Bedřich Loewenstein v rozhovoru s Kateřinou Čapkovou

"I was not a too courageous man, but I sometimes overcame my cowardice." Bedřich Loewenstein talking to Kateřina Čapková

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 23-34  

Rozhovor Bedřicha Loewensteina s historičkou Kateřinou Čapkovou, která jej připravila do tisku, se odehrál v červenci 2013 v Berlíně. Loewenstein v interview vypráví o svých česko-německo-židovských rodinných kořenech, složitém dětství s matkou v okupované Praze a válečné emigraci otce a bratrů, o studiu na Filozoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy a konfliktu vedoucím k jeho vyloučení, o práci v Historickém ústavu ČSAV a propuštění počátkem sedmdesátých let, o svém zaměstnání na pražském velvyslanectví Spolkové republiky, které využil ke zprostředkování citlivých materiálů mezi domácími disidenty a československým exilem. Vrací se také ke...

Evropský Středoevropan Bedřich Loewenstein

Europe's Central European Bedřich Loewenstein

Miloš Havelka

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 35-51 | DOI: 10.51134/sod.2018.003  

Autor v této stati koncentrovaně představuje východiska, kontury, hlavní rysy i témata myšlení Bedřicha Loewensteina (1929-2017) jako interdisciplinárně rozkročeného historika moderních a soudobých dějin. Nejhlubší vrstvu jeho přemýšlení nad dějinami nachází v historické antropologii, v zájmu o konkrétní lidské jedince a jejich jednání, motivace, orientace, a vztahuje toto historikovo "naladění" k jeho osobní, žité zkušenosti středoevropského intelektuála konfrontovaného s dramatickými zvraty dějin ve dvacátém století. Odtud plyne i Loewensteinovo porozumění pro různost identit (ve středoevropském prostoru především etnických a nacionálních) a jejich...

O "Moci bezmocných" po čtyřiceti letech

On "The Power of the Powerless" forty years later

Bedřich Loewenstein

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 52-54  

SUK, Jiří - ANDĚLOVÁ, Kristina (ed.): "Jednoho dne se v našem zelináři cosi vzbouří": Eseje o "Moci bezmocných". Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. 2016, 309 stran, ISBN 978-80-7285-200-0.Recenze sborníku, ve kterém se třicet autorů a autorek z různých zemí zamýšlí nad slavným esejem Václava Havla Moc bezmocných po čtyřiceti letech od jeho samizdatového vydání (1978), byla otištěna původně německy v mnichovském časopise Bohemia, roč. 57, č. 1 (2017), s. 250 n. Recenzent konstatuje, že Moc bezmocných byla v současnosti přeložena do dvaadvaceti jazyků a v mnoha autoritářských státech je vnímána jako vysoce...

Anotace

Annotations

Soudobé dějiny 2018 (vol.25) 1-2: 285-291