Soudobé dějiny, 2020 (roč. 27), číslo 2

Studie a eseje

Zapomenuté povstání? Vzpomínání na 17. červen 1953 v Německu (od roku 1953 do současnosti)

A forgotten uprising? Recollections of June 17, 1953, in Germany (since 1953 until now)

Jan Claas Behrends

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 213-234 | DOI: 10.51134/sod.2020.013  

Článek vychází z příspěvku předneseného na konferenci „The Prague Spring 50 Years After: Great Crises of Communist Régimes in Central Europe in a Transnational Perspective“, kterou ve dnech 13.–15. června 2018 uspořádal v Praze Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., spolu s Úřadem vlády ČR. Autor přibližuje, jak se v Německu proměňovala historická paměť povstání, které propuklo 17. června 1953 ve východní části země. Nejprve načrtává historický kontext a průběh povstání, které se z východního Berlína rozšířilo do řady míst Německé demokratické republiky a bylo potlačeno až díky zásahu jednotek sovětské armády, a poté líčí roli povstání...

Kliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války

Cliometrics and the national story Wehrmacht POWs as soldiers of the Czechoslovak foreign troops during the WWII

Zdenko Maršálek

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 235-254 | DOI: 10.51134/sod.2020.014  

Studie na případu československé zahraniční armády za druhé světové války prezentuje možnosti kvantitativních přístupů v historiografii, a především naznačuje, že numerická zpracování mají potenciál i pro zkoumání hlubších souvislostí a tak „měkkých“ pojmů, jako jsou předsudky při vnímání „druhých“ nebo procesy formování obrazu různých dějinných fenoménů v kolektivní paměti. Autor uvádí, že do československých vojenských jednotek formovaných na Západě v letech 1939 až 1945 vstoupily téměř tři tisíce Čechoslováků, kteří předtím určitou dobu sloužili v německém wehrmachtu. To představovalo až třicet procent početního stavu, kterého...

Rumunsko a Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)

Romania and the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons

Cezar Stanciu

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 255-278 | DOI: 10.51134/sod.2020.015  

Studie analyzuje, jak se v šedesátých letech minulého století vyvíjel postoj Rumunské socialistické republiky k vyjednávání multilaterální Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons). Téma je sledováno na pozadí tehdejšího kurzu rumunské zahraniční politiky a dlouhodobých snah o omezení (jaderného) zbrojení. Rumunské komunistické vedení v čele s Gheorghem Gheorgiu-Dejem (1901–1965), a hlavně Nicolaem Ceauşeskem (1918–1989) od počátku šedesátých usilovalo o větší ekonomickou soběstačnost a politickou nezávislost v rámci východního bloku, což v mezinárodní politice znamenalo vyvažování sovětské...

Emanuel Famíra - muž, který netoužil po Jaru. Portrét ortodoxního komunisty

Emanuel Famíra – the man who was not longing for the Spring. The portrait of an orthodox Communist

Ondřej Holub

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 279-324 | DOI: 10.51134/sod.2020.016  

Tato případová studie pojednává o československém umělci Emanuelu Famírovi (1900–1970), který jako samouk zasáhl do několika uměleckých oborů a svůj život i dílo těsně spojil s komunistickým hnutím. Famíra začal ve dvacátých letech vystupovat jako sólista v baletním souboru Národního divadla v Praze a stal se poměrně úspěšným malířem a sochařem. Ve třicátých letech se také věnoval politickému divadlu a byl za tuto činnost několik měsíců vězněn. Založil v Praze revoluční Proletscénu, na níž působil jako autor, režisér i herec, a dětské loutkové Divadlo pionýrů, pro něž vyřezával pozoruhodné loutky. Vstoupil do Komunistické strany Československa...

Materiály

Rozpolcená paměť. Pamětní tradice maďarské revoluce 1956

Diverging memory. Memory tradition of the 1956 Hungarian revolution

Réka Sárközy

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 325-333 | DOI: 10.51134/sod.2020.017  

Článek vychází z příspěvku předneseného na konferenci „The Prague Spring 50 Years After: Great Crises of Communist Régimes in Central Europe in a Transnational Perspective“, kterou ve dnech 13.–15. června 2018 uspořádal v Praze Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., spolu s Úřadem vlády ČR. Autorka přibližuje, jak se v Maďarsku po roce 1989 utvářela historická paměť spojená s tamní revolucí v roce 1956. Konstatuje, že události roku 1956 byly výchozím narativem ještě dávno předtím, než o nich bylo možné svobodně diskutovat na veřejnosti, tedy v době, kdy byla jejich památka hanobena či odsouvána do zapomnění jako skvrna na vzniku...

Diskuse

Husák, Jirous a síla historických mýtů

Husák, Jirous, and the power of historical myths

Vítězslav Sommer

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 337-348 | DOI: 10.51134/sod.2020.018  

Recenzní článek porovnává dvě rozsáhlé historické biografie, jejichž protagonisty jsou dvě velmi rozdílné osobnosti – slovenský komunistický politik Gustáv Husák (1913–1991), který se přes vzestupy a pády stal v roce 1969 generálním tajemníkem Komunistické strany Československa a v roce 1975 prezidentem Československé socialistické republiky, a historik umění a hudebník Ivan Martin Jirous (1944–2011), který se stal za „Husákova režimu“ ústřední postavou československého hudebního undergroundu. Oba byli několik let politickými vězni, Husák v padesátých letech a Jirous v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor sumarizuje...

Komplexná biografia posledného komunistického prezidenta

A comprehensive biography of the last Communist president

Marek Syrný

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 349-365 | DOI: 10.51134/sod.2020.019  

Autor podrobně posuzuje rozsáhlou biografii slovenského komunistického politika Gustáva Husáka (1913–1991), který se přes vzestupy a pády stal v roce 1969 generálním tajemníkem Komunistické strany Československa a v roce 1975 prezidentem Československé socialistické republiky. Komentuje přitom zejména kapitoly, které pojednávají o Husákově působení v období druhé světové války, kdy se ve Slovenské republice postupně zapojil do protifašistického odboje a posléze do Slovenského národního povstání, a v poválečném Československu, kdy se jako představitel Komunistické strany Slovenska aktivně podílel na boji o moc, jenž vyvrcholil v únoru 1948. Celkově...

Velká kniha bez vítězů a poražených

A great book without winners or losers

Milan Ducháček

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 366-380 | DOI: 10.51134/sod.2020.020  

Autor se z hlediska žánru historické biografie zamýšlí nad rozsáhlou biografií slovenského komunistického politika Gustáva Husáka (1913–1991), který se přes vzestupy a pády stal v roce 1969 generálním tajemníkem Komunistické strany Československa a o šest let později prezidentem Československé socialistické republiky. Kniha si podle jeho názoru zaslouží respekt svým pokusem vykreslit komplexní portrét jedné z klíčových osobností československých dějin ve dvacátém století, záměrem oslovit široké publikum mimo akademickou obec a neobyčejným množstvím snesených informací. Michal Macháček však ke škodě věci uzavřel svůj výklad do příliš rigidní životopisné...

Recenze

Společný visegrádský příběh očima historika

The common Visegrád story through the eyes of the historian

Marek Skála

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 381-386  

Recenzent představuje knihu nedávno zesnulého historika Jana Křena (1930–2020) jako chronologické pokračování jeho monumentálního díla Dvě století střední Evropy (Praha, Argo 2005). Práci je podle něj třeba číst nejen jako historii středoevropských systémových transformací a konsolidací po pádu komunistických režimů, ale do jisté míry i jako autorovu subjektivně zabarvenou ego-histoire. Autor metodologicky vychází z institucionální ekonomie, pracující s principem závislosti na předchozí cestě (path dependence), a z neoliberalismu jako stěžejní ideologie středoevropské transformace, vůči němuž je přitom velmi kritický. Práce představuje první...

Romové v poválečném Československu a meze konceptu občanství

Roma in post-war Czechoslovakia and limits of the concept of citizenship

Kateřina Čapková

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 387-389  

Recenze původně vyšla v The American Historical Review, roč. 125, č. 1 (únor 2020), s. 332 n. Knihu britské historičky Celie Donertové Práva Romů: Boj o občanství v poválečném Československu by si měl podle recenzentky přečíst každý, kdo se zajímá o politiku uplatňovanou vůči Romům v Evropě dvacátého století a o složitou problematiku komunistického přístupu k sociálním a národnostním otázkám. Autorka skvěle zachycuje kontinuitu úsilí zlepšit situaci Romů na jedné straně a snah ovládat je na straně druhé, a to v různých politických poměrech před válkou i po ní, v době komunistického režimu i po něm, v Československu i v širším evropském kontextu. Dokládá...

Socialistický realismus jako uzavřený vesmír znaků

Socialist realism as a closed universe of symbols

Petr Andreas

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 390-401  

Recenzovaná práce je pokusem z hlediska literární historie nově uchopit oficiální uměleckou tvorbu vznikající v Československu v období stalinismu (konkrétně z let 1948–1954). Autor zaprvé usiluje náležitě pojmout a pojednat projekt socialistického realismu a rehabilitovat jej jako svébytný umělecký fenomén, explicitně v opozici proti zjednodušeným sociologizujícím pohledům. Zadruhé sémioticky analyzuje konkrétní díla se zřetelem na ideologické významy, které utvářejí jejich poetiku a fikční svět. Inspiruje se přitom zejména přístupy Kateriny Clarkové a vůbec západní rusistiky. Recenzent podrobně rozebírá autorovy teoretické rámce, pojmový instrumentář...

Hold konzervativnímu kritikovi totalitarismu

A tribute to the conservative critic of totalitarianism

Jakub Marša

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 402-407  

Recenze přibližuje sborník věnovaný osobnosti českého germanisty, politického filozofa, esejisty, překladatele a básníka Rio Preisnera (1925–2007). Narodil se na Podkarpatské Rusi, v roce 1968 emigroval do Spojených států a působil jako profesor germanistiky na Pensylvánské státní univerzitě. Preisner se profiloval zejména jako křesťanský konzervativní politický myslitel a představitel filozoficky založené, nesmiřitelné kritiky totalitarismu, především komunismu a marxismu jako jeho politické filozofie. Dlouhodobě také komentoval americkou civilizaci a hodnotovou krizi moderní západní demokracie, z jeho pohledu fatálně zasažené odpoutáním od...

Podoby a meze společenské kritiky v Titově Slovinsku

Forms and limits of social criticism in Tito’s Slovenia

Michal Janíčko

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 408-414  

Slovinský historik mladší generace Jure Ramšak v knize (Samo)správa intelektu: Společenská kritika v pozdně socialistickém Slovinsku představuje sociálně kritické myšlení ve Slovinsku v sedmdesátých letech minulého století. Recenzent přibližuje poměry v Jugoslávii, a zvláště Slovinsku v tomto období a upozorňuje na některé společné rysy s takzvanou normalizací v tehdejším Československu, kdy v obou zemích došlo k upevnění režimu a oslabení společenských konfliktů, avšak ve Slovinsku nevznikal propojený disent a represe byla značně mírnější. Dále představuje jednotlivé skupinky nekonformních intelektuálů a typy jejich společenské kritiky podle Ramšaka:...

Kronika

Nedožité devadesátiny profesora Jana Křena

Unfinished ninety years of Professor Jan Křen

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 2: 415-419  

Nekrolog připomíná předního českého historika Jana Křena (1930–2020). Patřil ke generaci historiků, která byla zprvu ovlivněna marxistickými šablonami a během šedesátých let se propracovala ke kritickému myšlení. Zapojil se do reformního hnutí v době pražského jara, kvůli tehdejším postojům byl vyloučen z komunistické strany a v sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v dělnické profesi. Soukromě se ale nepřestal věnovat historii. Připojil se k prvním signatářům Charty 77 a podílel se na produkci historického samizdatu a na „podzemních“ historických seminářích. Po roce 1989 se intenzivně zapojil do vědeckého života jako badatel,...