Od odpovědnosti ke kontrole. Cenzura za rané normalizace (září 1968 – srpen 1969)

From responsibility to control: Censorship during the early normalisation period (September 1968 – August 1969)

Petr Andreas

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 439-476 | DOI: 10.51134/sod.2020.027  

Tématem studie je cenzurní aparát se zvláštním zřetelem na systém zmocněnců v kontextu vládní a stranické tiskové politiky v Československé socialistické republice od září 1968 do srpna 1969, tedy v prvním roce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Zmocněnci představovali ústřední výkonný prvek cenzury v tomto období rané normalizace. V jejich proměňujícím se postavení a úkolech identifikuje autor čtyři modely předběžné kontroly médií. V prvním modelu zmocněnce vybírali ze svých zaměstnanců sami vydavatelé a redakce, činnost redaktorů tak na základě přímých vládních pokynů kontrolovali jejich kolegové. Tento model se uplatňoval od zřízení instituce zmocněnců...

Neklid před bouří. Členská základna Komunistické strany Československa na sklonku normalizace

Unrest before the storm: Membership base of the Communist Party of Czechoslovakia toward the end of the normalisation period

Jaroslav Pažout

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 477-524 | DOI: 10.51134/sod.2020.028  

Předkládaná studie mapuje změny ve složení členské základny Komunistické strany Československa a v náladách, názorech a postojích straníků na konci osmdesátých let minulého století, tedy v době, kdy narůstala krize normalizačního režimu. Autor k tomu využívá především informační zprávy, které na základě dopisů a stížností členů KSČ i dalších občanů adresovaných komunistickému vedení sestavoval pro toto vedení stranický aparát, další vnitrostranické informační materiály a dobové výzkumy veřejného mínění. Systematicky identifikuje a probírá jednotlivé problematické oblasti, které byly v těchto písemnostech pravidelně reflektovány: klesající zájem o členství...

Země nového štěstí? České hledání v „kalném proudu“ (1918–1945/48)

The land of new happiness? Czech searching in “murly waters” (1918–1945/1948)

Petr Hlaváček

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 525-537 | DOI: 10.51134/sod.2020.029  

Autor v tomto esejistickém textu načrtává kontury duchovních proudů, které v době od vzniku Československa v roce 1918 do nastolení komunistického režimu v roce 1948 hledaly alternativy k jeho demokratickému, kapitalistickému a republikánskému zřízení a jeho západní orientaci. Konstatuje, že ačkoli se nečekané obnovení české samostatnosti v podobě společného státu se Slováky těšilo podpoře jasné většiny příslušníků obou těchto národů i jejich elit, neustále zaznívaly hlasy, které masarykovské Československo pokládaly na pouhé intermezzo a neuspokojivou odpověď na „českou otázku“. V tomto smyslu autor hovoří o „kalném proudu“...

„Tmavé jeho oči doslova fascinují“. Cesta českých kulturních pracovníků a novinářů do Německa a Holandska v září 1940

“His dark eyes are literally fascinating”: The trip of Czech cultural representatives to Germany and the Netherlands in September 1940

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 538-575 | DOI: 10.51134/sod.2020.030  

V letech 1939 až 1943 patřily cesty do nacistického Německa a na jím okupovaná území (Francie, Belgie, Holandsko, Polsko, velká část Sovětského svazu) mezi důležité nástroje ovlivňování veřejného mínění v takzvaném Protektorátu Čechy a Morava. Studie se zaměřuje na cestu českých intelektuálů – umělců, kulturních pracovníků a novinářů – do Německa a Holandska v září 1940. Pětatřicetičlenná delegace byla sestavena v německé režii tak, aby působila reprezentativním a pestrým dojmem. Vedle kolaborujících novinářů, jako byl Karel Lažnovský (1906–1941) nebo Vladimír Krychtálek (1903–1947), byli osloveni muži působící v různých...

„Křičel jsem: – Mrdat, mrdat!“ Vítězslav Nezval a jeho poetika Moskvy

“I was shouting – fuck, fuck!” Vítězslav Nezval and his poetics of Moscow

Tomáš Glanc

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 576-590 | DOI: 10.51134/sod.2020.031  

Básník a spisovatel Vítězslav Nezval (1900–1958), vůdčí osobnost československé meziválečné umělecké avantgardy a zároveň příslušník komunistického hnutí, v srpnu 1934 navštívil Moskvu jako jeden ze západních hostů ustavujícího sjezdu Svazu sovětských spisovatelů a v následujícím roce vydal prozaicko-esejistickou reflexi tohoto pobytu s názvem Neviditelná Moskva. Cílem předložené sémioticky pojaté studie je zjednat přístup k intencionálnímu smyslu této osobité výpovědi, který se skrývá za faktickým popisem událostí a prostředí. Autor nejprve přibližuje širší společensko-politický kontext, spočívající v intenzivním zájmu západních levicových...

Sovětským Orientem. Meziválečné cesty československých spisovatelů do periferních oblastí Sovětského svazu

Through the Soviet Orient. Interwar trips of Czechoslovak writers to peripheral regions of the Soviet Union

Kateřina Šimová

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 591-604 | DOI: 10.51134/sod.2020.032  

Edice textů přináší komentovaný výbor z reportážních a cestopisných publikací čtyř literátů z Československa, které reflektují jejich zkušenost z cest a pobytů v „exotických“, mimoevropských oblastech Sovětského svazu v období mezi dvěma světovými válkami. Jedná se o novináře, literárního kritika a publicistu Julia Fučíka (1903–1943), pražského německého novináře, reportéra a spisovatele Egona Erwina Kische (1885–1948), pražského německého spisovatele a diplomata Franze Carla Weiskopfa (1900–1955) a českožidovského spisovatele, publicistu a překladatele Jiřího Weila (1900–1959). Všichni byli organizovanými komunisty...

Lidským prezidentem v nelidské době

A human president in inhuman times

Detlef Brandes

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 689-694  

MACHÁLEK, Vít: Prezident lidskosti: Životní příběh Emila Háchy. Praha, Academia 2020, 846 stran + 36 nečíslovaných stran obrazových příloh, ISBN 978-80-200-3056-6. Recenzent připomíná nejdůležitější momenty kariéry Emila Háchy. Narodil se roku 1872 v jihočeském maloměstě Trhové Sviny, vystudoval práva a stal se členem českého zemského sněmu. Za války ve Vídni započal své působení v Nejvyšším správním soudu, po vzniku Československa nastoupil k témuž soudu v Praze a v roce 1925 se stal předsedou jeho senátu. Jeho náklonnost k Anglii dokládají vlastní odborné statě, ale i beletristické překlady z angličtiny. Nikdy nechtěl být politikem, ale po...

Memoáry nejednoznačného pamětníka i „dějiny Háchy v době“

Memoirs of an ambiguous contemporary witness and the “history of Hácha in the period context”

Vít Machálek

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 695-702  

KLIMENT, Josef: U obětovaného prezidenta: Hořké paměti Háchova tajemníka. Ed. Václav Velčovský. (Edice Paměť, sv. 109.) Praha, Academia 2019, 770 stran, ISBN 978-80-200-2982-9. Součástí publikace je edice „Žaloby na Josefa Klimenta“, obrazová příloha a jmenný rejstřík. Josef Kliment (1901–1978) byl právník, právní historik a státní úředník, v Protektorátu Čechy a Morava od podzimu 1941 do jara 1944 zastával funkci politického a tiskového tajemníka prezidenta Emila Háchy (1872–1945) a poté se stal předsedou Nejvyššího správního soudu. Po válce byl zatčen a v roce 1947 odsouzen Národním soudem na doživotí, propuštěn...

Ďábel je v detailu

The devil is in the detail

Eduard Burget

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 703-710  

KLIMENT, Josef: U obětovaného prezidenta: Hořké paměti Háchova tajemníka. Ed. Václav Velčovský. (Edice Paměť, sv. 109.) Praha, Academia 2019, 770 stran, ISBN 978-80-200-2982-9. Josef Kliment (1901–1978) byl právník, právní historik a státní úředník, v Protektorátu Čechy a Morava od podzimu 1941 do jara 1944 zastával funkci politického a tiskového tajemníka prezidenta Emila Háchy (1872–1945) a poté se stal předsedou Nejvyššího správního soudu. Po válce byl zatčen a v roce 1947 odsouzen Národním soudem na doživotí, propuštěn byl na amnestii v roce 1960. Recenzent se zaměřuje na editorské zpracování Klimentova spisu. Jeho vydání pokládá...

V duchovní službě na válečných polích i v Československé republice

In the spiritual service on battlefields and in the Czechoslovak Republic

Marek Šmíd

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 711-715  

FLOSMAN, Martin: S orlem i lvem, sv. 1: Příběhy českých vojenských duchovních od 17. století do první světové války. (Traumata války, sv. 11.) Praha – Ústí nad Labem, Epocha – Univerzita J. E. Purkyně 2018, 432 strany, ISBN 978-80-27557-135-9 a 978-80-7561-144-4; FLOSMAN, Martin: S orlem i lvem, sv. 2: Příběhy českých vojenských duchovních v dramatickém dvacátém století. (Traumata války, sv. 12.) Praha, Epocha – Ústav pro studium totalitních režimů 2019, 496 stran, ISBN 978-80-7557-230-1 a 978-80-88292-39-5. Rozsáhlá dvoudílná monografie se soustředí na téma, jež stálo dosud stranou zájmu...

O ne/cestování za socialismu

About (not) travelling during the socialist era

Pavel Szobi

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 716-721  

MÜCKE, Pavel: Šťastnou cestu…?! Proměny politik cestování a cestovního ruchu v Československu za časů studené války (1945–1989). Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 2017, 399 stran, ISBN 978-80-7415-149-1. V monografii o proměnách cestování v Československu v době od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu hledá autor především odpověď na otázku, jaké místo zaujímal tento fenomén v uvažování a postojích tehdejších československých politických, stranických a ekonomických elit. Monografie je podle recenzenta postavena na důsledném zpracování dostupných archivních zdrojů a posouvá stávající znalosti na značně komplexnější...

„Hele, lufťáci přijeli…“ Proč stále přetrvává chalupářství v českých zemích

“Look, weekend cottagers have come…” Why weekend cottagers still survive in the Czech Lands

Irena Cejpová

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 722-727  

SCHINDLER-WISTEN, Petra: O chalupách a lidech: Chalupářství v českých zemích v období tzv. normalizace a transformace. Praha, Univerzita Karlova – Karolinum 2017, 210 stran, ISBN 978-80-246-3613-9. Autorka v této monografii mapuje fenomén chalupářství a chatařství v českých zemích od jeho počátků v 19. století téměř po současnost. Soustředí se přitom na poválečné období komunistického režimu, a především na sedmdesátá a osmdesátá léta takzvané normalizace, kdy se tento způsob trávení volného času a částečně životní styl, spjatý s víkendovými a prázdninovými pobyty na venkově ve vlastních chalupách a chatách, stal v Československu vskutku...

Ženský pohled za oponu disentu

A female look behind the curtain of dissent

Lenka Krátká

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 728-731  

LINKOVÁ, Marcela – STRAKOVÁ, Naďa (ed.): Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent. Předmluva Petr Blažek. Praha, Academia – Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. 2017, 413 stran, ISBN 978-50-200-2794-8 a 978-80-7330-302-0. Editorky publikace podle recenzentky prostřednictvím rozhovorů s jednadvaceti „ženami Charty 77“ nabízejí neobvyklý pohled za známý obraz této disidentské iniciativy, která byla podstatou své činnosti – bojem za dodržování lidských a občanských práv v komunistickém Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století – spjata s takzvanými velkými dějinami, a tudíž většinou vnímána...

Sovětské „tání“ a západní kultura

The Soviet thaw and Western culture

Ondřej Holub

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 732-736  

GILBURD, Eleonory: To See Paris and Die: The Soviet Lives of Western Culture. Cambridge (Massachusetts), The Belknap Press of Harvard University Press 2018, xii + 458 stran, ISBN 9780674980716. Americká kulturní historička v recenzované práci zkoumá procesy, které spoluutvářely pozoruhodný fenomén sovětské kulturní renesance v prvních letech vlády Nikity Chruščova, pro nějž se vžil pojem „tání“. Soustředí se na sociální a kulturní rámce a způsoby, v nichž se odehrávala internacionalizace sovětské kultury a intenzivní recepce západní kultury v Sovětském svazu po Stalinově smrti. Jak recenzent upozorňuje, vyhýbá se přitom konceptuálnímu...

Nejen Frida Kahlo. Dějiny umění Latinské Ameriky z pera českých iberoamerikanistek

Not just Frida Kahlo: History of Latin American art written by Czech specialists in Ibero-American studies

Hana Bortlová-Vondráková

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 737-744  

BRENIŠÍNOVÁ, Monika – KŘÍŽOVÁ, Markéta: Dějiny umění Latinské Ameriky. Praha, Univerzita Karlova – Karolinum 2018, 403 strany, ISBN 978-80-246-3175-2. Recenzentka konstatuje, že se jedná o vůbec první titul svého druhu na českém knižním trhu a současně o naprosto ojedinělý počin v současné české akademické produkci. Velmi sympatický rys knihy podle ní spočívá v tom, že se autorky nepokoušejí poskytnout ucelený přehled konkrétních umělců či děl, ale spíše představují témata charakteristická pro iberoamerickou výtvarnou tvorbu v širokém záběru – od předkolumbovských dob přes conquistu a kolonizaci až po současnost....

Julius Fučík, Egon Erwin Kisch, Franz Carl Weiskopf, Jiří Weil. Edice textů (1927–1937)

Julius Fučík – Egon Erwin Kisch – Franz Carl Weiskopf – Jiří Weil: Edition of Texts (1927–1937)

Kateřina Šimová – Milan Drápala (eds.)

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 605-688  

Edice textů ze sovětské Střední Asie a Kavkazu (1927–1937)

Genderová inspirátorka soudobých dějin. Hana Havelková (18. 9. 1949 – 31. 10. 2020)

Gender inspirer of contemporary history: Hana Havelková (18. 9. 1949 – 31. 10. 2020)

Adéla Gjuričová

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 745-748  

Nekrolog připomíná osobnost socioložky a jedné z hlavních postav českého feministického myšlení po pádu komunistického režimu Hany Havelkové. Původně se zabývala kritickou teorií, od devadesátých let působila v okruhu pražské neziskové organizace Gender Studies a slovenského feministického časopisu Aspekt, počátkem nového století pak stála u vybudování a akreditace oboru genderových studií na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde až do roku 2018 přednášela. Hana Havelková nebyla aktivistka, ale exaktně založená badatelka, kterou zajímalo promýšlení a přesná analýza genderu jako organizačního principu společnosti v rovině...

Pražská konference o paměti komunismu

Prague Conference on the Memory of Communism

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 749-752  

Zpráva referuje o mezinárodní historické konferenci „Co si pamatujeme. Paměť komunismu 1989–2019, její podoby, projevy a významy“ (How we remember. The Memory of Communism. Its Forms, Manifestations, Meanings), která uskutečnila v Praze ve dnech 17. a 18. září 2019. Cílem konference bylo vést ze široké transnacionální perspektivy debatu o podobách, projevech a významech paměti na komunistické režimy v nejrůznějších formách a prostředích. Podařilo se sestavit pozoruhodný program, do nějž se zapojilo čtyřicet aktivních účastníků z celkem čtrnácti zemí především východní, ale také západní Evropy. Na organizačním a finančním zajištění...

Migrace a jejich důsledky v oblasti bývalé Jugoslávie. Zpráva o mezinárodním workshopu

Migration and his consequences in the region of former Yugoslavia: Report on an international workshop

Milan Sovilj

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 753-755  

Zpráva informuje o mezinárodním workshopu na téma „Dynamika migrací a jejich dopadů v komparativní perspektivě v oblasti bývalé Jugoslávie“, kterou dne 8. října 2019 uspořádaly v Praze společně Ústav světových dějin a Katedra jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pronesené příspěvky zahrnuly migrační procesy po první světové válce, v období socialistické Jugoslávie i v devadesátých letech v souvislosti s válkou v Bosně a Hercegovině. Akce potvrdila, že moderní a soudobá balkánská historie stále vzbuzuje zájem v českých odborných kruzích i širší veřejnosti.

Anotace

Annotations

Soudobé dějiny 2020 (vol.27) 3-4: 756-763