Vědět a stavět. Kontinuity urbánní expertízy na příkladu Bratislavy v „krátkém“ dvacátém století

To Know and to Build. Continuities of urban expertise illustrated by the case of Bratislava in the “short” twentieth century

Matěj Spurný

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):315-352 | DOI: 10.51134/sod.2021.009  

Mezi lety 1918 a 1989 prošla Bratislava přinejmenším čtyřmi velkými politickými zvraty, byla součástí různých státních útvarů, několikrát se zásadně změnilo celé společenské, politické a ekonomické uspořádání i pozice města – od pouhého centra části Československa až po hlavní město formálně samostatného státu. Hlavním záměrem této studie je analyzovat rozvoj, plánování a budování Bratislavy po celé toto neklidné období a poukázat přitom zejména na kontinuity a souvislosti překračující zmíněné politické zvraty. Ústředním aktérem studie je (nejen slovenská) epistemická komunita modernou inspirovaných architektů a urbanistů, kteří ve sledovaném...

Konceptuální labyrinty. Kolik pojetí totalitarismu znáš, tolikrát jsi revizionistou?

Conceptual Labyrinths. For as many concepts of totalitarianism as you know, so many times are you a revisionist?

Radek Buben - Martin Štefek

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):353-389 | DOI: 10.51134/sod.2021.007  

Předkládaný článek přináší vhled do intelektuálních dějin teorií totalitarismu a v návaznosti na toto historické pojednání novým způsobem pojímá konflikt mezi proponenty různých pojetí totalitarismu a takzvanými revizionisty. Text se snaží o přehledné shrnutí velmi nepřehledných a na obou stranách velmi různorodých debat a sporů. Autoři se zabývají intelektuálními, společenskými a politickými zdroji teorií totalitarismu a nabízejí jejich periodizaci ve dvou vlnách a v důležitých národních kontextech (Německo, Itálie, Francie, Spojené státy). Současně poukazují na fakt, že slovo „totalitarismus“ je často tím jediným, co představitele velmi...

Immanuel Wallerstein: Historie kapitalismu, globální nerovnosti a světová revoluce

Immanuel Wallerstein: History of Capitalism, Global Inequality and World Revolution

Karel Černý

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):390-432 | DOI: 10.51134/sod.2021.035  

Tato přehledová studie vychází u příležitosti nedávného úmrtí amerického historického sociologa Immanuela Maurice Wallersteina (1930–2019) a pokouší se v hlavních rysech představit jeho ambiciózní dílo ústící do velké teorie vývoje globálního kapitalismu. Autor se proto zabývá nejprve vznikem, expanzí a strukturou kapitalistického světového systému a poté zjišťuje, jakým způsobem Wallerstein vysvětluje přetrvávání či prohlubování nerovností v tomto systému. Rozvíjí v této souvislosti úvahy o Kondratěvových vlnách, nabízí ale i další alternativní pohledy na dlouhodobé ekonomické cykly, se kterými sám Wallerstein nepracoval. Vedle těchto dlouhých...

Vynálezce a zlepšovatel. Drobné socialistické podnikání v mezích normalizačních plánů

Inventor and Innovator. Small socialist business within the limits of normalization plans

Blanka Nyklová - Hana Daňková

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):433-466 | DOI: 10.51134/sod.2021.008  

Téma vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí v Československu, které se zde masově rozvíjelo se státní podporou po komunistickém převratu v roce 1948, stojí dosud na okraji zájmu historického výzkumu. Studie se zabývá tím, jak se toto hnutí v období normalizace zrcadlilo a zároveň bylo propagováno na stránkách časopisu Vynálezce a zlepšovatel, který vycházel v letech 1969 až 1990 a vydávala jej (do roku 1989) Československá vědeckotechnická společnost. Autorky se ve svém výkladu soustředí především na tři roviny: na normativní vymezení vynálezectví a zlepšovatelství v legislativních úpravách během režimu státního socialismu a jeho institucionální...

Prominentní, povolení, nežádoucí, zakázaní… Seznamy a evidence českých spisovatelů jako nástroj proměny struktury literárního pole za protektorátu

Prominent, Permitted, Undesirable, Prohibited... Lists and files of Czech writers as a tool of transforming the structure of literature during the Protectorate

Kateřina Piorecká

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):469-498 | DOI: 10.51134/sod.2021.025  

Touto sondou do kulturní politiky v Protektorátu Čechy a Morava autorka demonstruje důležitost úředních seznamů, evidencí a kartoték českých spisovatelů při vytváření komplexního systému regulace české literatury a kultury v letech 1939 až 1945. Přibližuje administrativní změny v tehdejším řízení české kultury, jehož kompetence se postupně soustředily v Ministerstvu lidové osvěty pod vedením Emanuela Moravce (1893–1945) a v Úřadě říšského protektora. Seznamy a evidence vznikající v těchto institucích se přitom staly základním nástrojem tohoto centralizovaného řízení. Ruku v ruce s tím šla snaha o prosazení nové hodnotové orientace české literatury...

Prožívat a promýšlet osmašedesátý u televize

Experience and Think about 1968 while Watching TV

Jiří Hoppe

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):502-509  

Autor informuje o projektu „Program 68“, který zpřístupňuje na internetových stránkách České televize záznamy mnoha pořadů z vysílání Československé televize v roce 1968, včetně politické publicistiky a zpravodajství. Projekt je dílem historiků a televizních archivářů Jakuba Adamuse a Jakuba Hoška a pod názvem „TV program 1968“ je dostupný na adrese https://www.ceskatelevize.cz/specialy/totostoleti/program-68#/. Autor upozorňuje na některé pozoruhodné pořady, v nichž ožívají významné veřejné osobnosti tehdejší doby, a upozorňuje na autentický vizuální kolorit diskusí, rozhovorů a událostí, který není možné načerpat z publikovaných...

Trilogie o Čechoslovácích v táborech Gulagu

Trilogy on Czechoslovaks in the Gulag camps

Milada Polišenská

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):513-525  

Ve třech svazcích vydaných pod společným názvem Čechoslováci v Gulagu (Praha, Česká televize – Ústav pro studium totalitních režimů 2017, 2018 a 2019) autoři Jan Dvořák, Jaroslav Formánek a Adam Hradilek mapují osudy Čechů a Slováků, kteří byli v době od dvacátých do padesátých let minulého století internováni v sovětských lágrech a někteří popraveni (první díl nese podtitul Životní osudy krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu, oba následující vyšly s podtitulem Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu). Jednalo se o krajany usazené v Sovětském svazu, imigranty přicházející mezi válkami...

Transformácia českého robotníctva od nacizmu k socializmu

Transformation of Czech Labour from Nazism to Socialism

Adam Šumichrast

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):526-531  

Dějiny dělnictva a dělnického hnutí se po pádu komunistického režimu v Československu na delší dobu ocitly na okraji zájmu zdejší historiografie a recenzent s povděkem konstatuje, že s vydáním obsáhlé syntetické práce Dušana Janáka, Stanislava Kokošky a kolektivu jejich spolupracovníků Průmyslové dělnictvo v českých zemích v letech 1938–1948 (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2019) se tato situace zásadně mění. Publikace zachycuje proměny českého dělnictva ve zlomovém desetiletí od konce první republiky do nastolení komunistického režimu, které zahrnovalo šest měsíců autoritativní druhé republiky, šest let německé okupace...

Zásadný posun vo výskume dejín slovenského štátu

Major Shift in Research into Slovak State History

Michaela Lenčéšová

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):532-541  

Recenzentka zasazuje monografii slovenského historika Miloslava Szabó Klérofašisti: Slovenskí kňazi a pokušenie radikálnej politiky (1935–1945) (Bratislava, Slovart 2019) do kontextu současných transnacionálních výzkumů a diskusí o vztahu katolicismu a fašismu ve dvacátém století. Autor se inspiroval metodologickými nástroji výzkumu hybridních forem fašismu a konceptem klerofašismu, které aplikuje na prostředí slovenského křesťanstva, převážně katolických duchovních, v pozdním období první Československé republiky a za slovenského státu (1939–1945). Sleduje jejich ideově-politickou radikalizaci, postihuje dynamiku jejich názorového...

Zdařilá česká monografie o odboji v okupované Evropě

Well-made Czech Monograph on the Resistance in Occupied Europe

Tomáš Hubálek

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):542-546  

Pavel Kopeček v monografii Evropa v plamenech: Protifašistický odboj v období druhé světové války se zaměřením na region střední Evropy (Praha, Epocha 2019) podle recenzenta nabízí odborným i laickým zájemcům přehledné, čtivé a kvalitní shrnutí poznatků o rozmanitých podobách protinacistické rezistence v jednotlivých zemích okupované Evropy v letech 1939 až 1945. Svou pozornost soustředí především na středoevropské země (včetně Německa), jimž věnuje samostatné kapitoly, a snaží se postihnout společné rysy, ale i rozdíly, které provázely existenci ilegálních hnutí během druhé světové války v různých zemích a regionech. Připomíná nejvýznamnější...

Kolektivní násilí v českých zemích jako způsob vládnutí

Collective Violence in the Czech Lands as a Way of Governance

Jakub Střelec

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):547-554  

Monografie Jaromíra Mrňky Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946 (Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2019) se zaměřuje na sociální praxi kolektivního násilí v českých zemích v posledních měsících německé okupace a počátečních měsících osvobozeného Československa. Autor české země v tomto období vykresluje jako prostor nekontrolovaného násilí, jehož pachateli byli různí aktéři a které bylo nejprve spojeno hlavně s nacistickým terorem při pochodech a transportech smrti a protipartyzánských operacích, po válce pak zejména s nuceným vysídlením německých obyvatel a obnovováním...

Novotného Museumsberg a poněkud "zdivočelý" Macura

Novotný’s Museumsberg and a Rather “Wild” Macura

Petr Roubal

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):555-560  

Kniha umělecké historičky Veroniky Rollové Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (Praha, Vysoká škola uměleckoprůmyslová 2019), studující interakce mezi politickou mocí, marxistickou ideologií a uměleckou kreativitou na případě Pražského hradu v prvním dvacetiletí komunistického režimu, je podle recenzenta důležitým pokusem zachytit místo a proměny tohoto jedinečného symbolu na politicko-geografické mapě poválečného Československa. Autorka se zabývá rolí československých prezidentů, především Antonína Novotného (1904–1975, ve funkci 1957–1968), a prezidentské kanceláře v přetváření areálu Pražského hradu v nástroj ideologického...

O undergroundu stále dokola a nikdy jinak

On Underground Over and Over Again and Never Otherwise

Marta Edith Holečková

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):561-566  

Recenzentka souhrnně posuzuje tři sborníky zasvěcené československé, či spíše české undergroundové kultuře v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, které vyšly pod názvy Reflexe undergroundu, Podhoubí undergroundu a Od mániček k undergroundu a jejichž editorem je Ladislav Kudrna (Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2016, 2018 a 2019). Jednotlivé svazky shrnují příspěvky ze tří konferenčních akcí věnovaných undergroundu v období normalizace a podle recenzentky značně trpí tím, že původní referáty byly pro písemnou podobu zřejmě jen minimálně redakčně upraveny. Jejich úroveň a žánr jsou velmi proměnlivé, od osobních...

Postsovětské války o Velkou vlasteneckou válku

Post-Soviet Wars over the Great Patriotic War

Klára Trávníčková

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):567-572  

Recenze představuje kolektivní monografii War and Memory in Russia, Ukraine and Belarus (London, Palgrave Macmillan 2017, edice Memory Studies), která je dílem mezinárodního autorského týmu a vyšla díky péči editorské čtveřice Julie Fedorová, Markku Kangaspuro, Jussi Lassila a Taťana Žurženková (Tatiana Zhurzhenko). Autoři a autorky se ve studiích, propojených do větších celků, snaží postihnout místo a úlohu druhé světové války v paměťové politice a kolektivní historické paměti tří východoevropských zemí. Recenzentka vyzdvihuje, že Ukrajině a Bělorusku se zde dostává rovnocenné pozornosti s Ruskem a že v příspěvcích rezonují i aktuální politické...

Španělský komunistický exil za železnou oponou

Spanish Communist Exile Behind the Iron Curtain

Hana Bortlová-Vondráková

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):573-586  

Španělská historička Matilde Eiroa ve své knize Españoles tras el Telón de Acero: El exilio republicano y comunista en la Europa socialista (Madrid, Marcial Pons Historia 2018) podle recenzentky usiluje o plastický obraz politické a sociální trajektorie španělského protifrankistického exilu v zemích označovaných jako lidové demokracie po druhé světové válce. Autorka se opírá o solidní znalost konkrétních případů a jednotlivých zemí a svým záběrem překračuje hranice jednotlivých států. Její práce tak naplňuje i syntetické ambice a představuje zásadní přínos ke studiu španělského republikánského a komunistického exilu jako takového, nikoli jen jeho...

Anotace

Jiří Křesťan, Marek Šmíd, Pavel Kreisinger

Soudobé dějiny / CJCH 2021, 28(2):589-595