Od normativní negativity k empatickému narativismu? / Portréty československých komunistů v kontextu vývoje biografického psaní

From Normative Negativity to Empathetic Narrativism? / Portraying Czechoslovak Communists in the Evolving Landscape of Biographical  Writing

Stanislav Holubec – Vojtěch Čurda

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):17-67 | DOI: 10.51134/sod.2025.003  

Studie kontextualizuje biografie komunistických elit do širšího vývoje, proměn i možností životopiseckého žánru. V první části se věnuje historickým proměnám biografického psaní v západním dějepisectví, ve druhé části vývoji biografického žánru v aplikaci na představitele a představitelky československého komunistického hnutí od třicátých let minulého století po současný „boom“ disertačních prací a knižních publikací spojených s tímto žánrem. Autoři ukazují, že ačkoliv biografie představují jeden z nejtradičnějších žánrů historického vyprávění, od konce 19. století byla několikrát podrobena zásadní kritice. Ta přicházela například ze strany...

Ženy od A do Z / Příbuzné Ladislava a Antonína Zápotockého v generační perspektivě

Women from A to Z / The Zápotocký Family Across Generations

Martin Jelínek – Michal Stehlík

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):68-101 | DOI: 10.51134/sod.2025.002  

Předkládaná studie přináší širší, třígenerační pohled na rodinu jedné z vůdčích osobností Komunistické strany Československa, československého premiéra a prezidenta Antonína Zápotockého (1884–1957) a jeho otce, sociálnědemokratického politika Ladislava Zápotockého (1852–1916) v období od poloviny devatenáctého do poloviny dvacátého století. Autoři staví do popředí ženské aktérky, především Antonínovu matku Barboru Zápotockou (hrdinku jeho dětské knížky Barunka, 1855–1925), jeho tři sestry, manželku Marii Zápotockou (1890–1981) a dvě dcery; zmiňují i jeho třetí, takřka neznámou nemanželskou dceru Antonii Tůmovou. Odpoutávají...

Dvě Rodiny Jozefa Lenárta / Rodinné prostředí, baťovská léta a jejich vliv na kariéru komunistického funkcionáře

The Two Families of Jozef Lenárt / Family Roots, Baťa Years, and the Making of a Communist Official

Lukáš Cvrček

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):102-136 | DOI: 10.51134/sod.2025.006  

Článek se zabývá formováním osobnosti a politických postojů Jozefa Lenárta (1923–2004), předního stranického a státního činitele v komunistickém Československu. Od počátku šedesátých až do konce osmdesátých let patřil do nejužšího vedení Komunistické strany Československa, kromě toho působil také jako předseda československé vlády (1963–1968) a v období normalizace byl prvním tajemníkem Komunistické strany Slovenska (1970–1988). Pozornost je zaměřena na Lenártovo dětství a dospívání, kdy se utvářely předpoklady jeho pozdější politické kariéry. Podle autora sehrály klíčovou roli dvě Lenártovy rodiny. První tvořili jeho nejbližší příbuzní...

Stalinův pražský pomník a jeho tvůrce ve francouzské románové inspiraci / Le Monument Elsy Trioletové, jeho (literárně)historické a kulturně-politické souvislosti

Stalin’s Prague Monument and Its Creator in French Literary Imagination / Elsa Triolet’s Le Monument in Literary-Historical and Cultural-Political Context

Veronika Košnarová

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):137-174 | DOI: 10.51134/sod.2025.005  

Studie mapuje kulturně-politické pozadí vzniku románu Le Monument (Pomník) francouzské spisovatelky ruského původu Elsy Trioletové (1896–1970). Toto dílo, poprvé vydané v roce 1957 nakladatelstvím Gallimard, je z české perspektivy pozoruhodné z toho důvodu, že bylo inspirováno tragickým osudem českého sochaře Otakara Švece (1892–1955), autora proslulého monumentálního Stalinova pomníku na pražské Letné. Autorka představuje komplikovanou a nejednoznačně čitelnou osobnost Trioletové, životní a umělecké partnerky básníka Louise Aragona (1897–1982), s nímž několikrát navštívila poválečné Československo, a přibližuje ambivalentní...

Vídeňský exil Pavla Kohouta

Pavel Kohout’s Vienna Exile

Tomáš Bojda

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):175-214 | DOI: 10.51134/sod.2025.004  

Studie zachycuje exilovou kapitolu v životě a díle významného československého a českého spisovatele Pavla Kohouta (*1928), se zaměřením na jeho tehdejší dramatickou tvorbu a její prezentaci i ohlas v německy mluvících zemích. Kohout vstoupil do literatury jako prominentní básník mladé budovatelské generace padesátých let, poté se jako reformní komunista podílel na kulturní destalinizaci let šedesátých a prosazoval se svými divadelními hrami. Po porážce pražského jara byl vyloučen z komunistické strany i veřejného života, jako disident patřil k iniciátorům Charty 77. V roce 1978 legálně vycestoval k ročnímu angažmá ve vídeňském Burgtheatru, československé...

Osudové manželství Jarmily Taussigové

The Fateful Marriage of Jarmila Taussigová

Martin Potůček

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):217-240 | DOI: 10.51134/sod.2025.001  

Autor v tomto memoárově laděném příspěvku, založeném do značné míry na dokumentech z rodinného archivu, přibližuje v sociálním a politickém kontextu osudy a vztah své matky Jarmily Taussigové-Potůčkové (1914–2011) a jejího prvního manžela Františka Taussiga (1909–1941). František Taussig, Žid z malopodnikatelské rodiny, komunistický novinář, po německé okupaci člen prvního ilegálního Ústředního výboru KSČ, v únoru 1941 uvězněný a na konci září téhož roku popravený za odbojovou činnost. Jarmila Janovská, původem z rodiny masarykovce a volnomyšlenkáře, členka Komunistické studentské frakce (Kostufry), komunistka, odbojářka zatčená nacisty...

Chudí – obdivovaní – zotročení – zavržení – posmrtně slavní / Příběh(y) ruské umělecké avantgardy

Poor – Admired – Enslaved – Condemned – and Posthumously Famous / The Story (or Stories) of the Russian Avant-Garde

Michaela Pešková

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):243-252 | DOI: 10.51134/sod.2025.012  

Obsáhlá monografie nizozemského slavisty a kulturního historika Sjenga Scheijena Avantgardisté: Ruská revoluce v umění 1917–1935 (Brno, Host 2023), která původně vyšla holandsky pod názvem De avant-gardisten: De Russische Revolutie in de kunst, 1917–1935 (Amsterdam, Prometheus 2019), představuje podle recenzentky pozoruhodný autorský výkon a ve své komplexnosti i zevrubnosti má trvalou hodnotu. Soustředí se na osudy umělců a umělkyň, kteří psali bouřlivou historii zejména výtvarné avantgardy od jejích entuziastických počátků v předrevolučním Rusku až do hořkých konců ve stalinském Sovětském svazu druhé poloviny třicátých let minulého století....

Houda Nohavicu nezužoval aneb Kde bývám, když zrovna prší

Harlequin on Trial / Přemysl Houda’s Journey Through Jaromír Nohavica’s Contradiction

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):253-259 | DOI: 10.51134/sod.2025.010  

Historik Přemysl Houda navázal na své předešlé knihy věnované společenským souvislostem folkové hudby v Československu období normalizace biografií Nohavica a jeho naše malá válka (Praha, Rybka Publishers 2023), v níž zachycuje příběh písničkáře, textaře a skladatele Jaromíra Nohavici (*1953). Ten si v osmdesátých letech získal díky velmi kvalitní autorské písňově tvorbě velkou popularitu i respekt kritiků, které přetrvaly změnu společenských poměrů, v minulém režimu se ale potýkal s občasnými zákazy vystupování a čelil morálním dilematům, která vrhla stín na jeho současný veřejný obraz. Kniha podle recenzenta představuje atraktivní téma umělce...

Vyhnanci a uprchlíci v předválečné „zemi nikoho“

Exiles and Refugees in the Pre-war “No Man’s Land”

Aleš Černý

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):260-266 | DOI: 10.51134/sod.2025.008  

Monografie českého historika Michala Frankla Občané země nikoho: Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 (Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2023) pojednává o předválečných nucených migracích v oblastech nástupnických států habsburské monarchie. Události jako anšlus Rakouska, Mnichovská dohoda nebo první vídeňská arbitráž uvedly do pohybu statisíce osob, které musely opustit své domovy, většinou Židů, ale i Čechů, Slováků, Maďarů a demokratických Němců. Tyto procesy autor kategorizuje a analyzuje s pomocí termínů z různých sociálních věd, mezi nimiž klíčové jsou pojmy občanství a „země nikoho“. Takto...

Performance Československa v aurálním prostoru / Nový pohled na válečné rozhlasové vysílání z Londýna

Performance of Czechoslovakia in Aural Space / A New Look at Wartime Radio Broadcasts from London

Tomáš Pánek

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):267-274 | DOI: 10.51134/sod.2025.009  

Kniha Eriky Harrisonové Radio and the Performance of Government: Broadcasting by the Czechoslovaks in Exile in London, 1939–1945 (Prague, Karolinum 2023) je podle recenzenta dosud nejkvalitnější prací o československém exilovém vysílání na vlnách BBC během druhé světové války. Zatímco dosavadní literatura se zaměřovala hlavně na institucionální historii, obsah a klíčové osobnosti rozhlasového vysílání a jejich vazby na exilovou politiku, autorka se jako první věnuje akusticko-auditivnímu principu rozhlasu a vůbec široké paletě vzájemně propojených fenoménů, které recenzent označuje jako „rozhlasovost“. Tou je míněna v prvé...

V dvojroli historika i zaujatého obhájce / Rozporuplné svědectví o komunistických politických procesech

In the Dual Role of Historian and Biased Advocate / Conflicting Testimonies about Communist Political Trials

Matěj Bílý

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):275-282 | DOI: 10.51134/sod.2024.054  

V knize Anatomie komunismu: Příběh jedné rodiny (Praha, Univerzita Karlova, Karolinum 2022) se renomovaný sociolog Martin Potůček pokusil zachytit pohnuté osudy svých rodičů – lékaře, vězněného komunistického odbojáře a úředníka Františka Potůčka (1913–1995), a především matky Jarmily Taussigové-Potůčkové (1914–2011), rovněž vězněné komunistické odbojářky a po válce vysoce postavené funkcionářky, která se jako členka stranického vedení v období vrcholícího stalinismu stala obětí hledání nepřátel uvnitř Komunistické strany Československa. V roce 1951 byla zatčena a odsouzena za velezradu na pětadvacet let, v roce 1960 propuštěna...

Média, moc slov a management paměti Šumavy

Media, the Power of Words and the Management of Šumava’s Memory

Kristýna Kaucká

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):283-288 | DOI: 10.51134/sod.2025.011  

V knize Politika lesa: Debata o Národním parku Šumava v letech 1991–2010 (Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2022) se jazykovědec Michal Hořejší pustil do kritické diskurzivní analýzy rozsáhlého korpusu více než sedmi tisíc mediálních textů, které se týkaly správy a fungování Národního parku Šumava v uvedeném dvacetiletí. Rozlehlý přírodní park byl zřízen na území pohoří Šumava v euforii po pádu komunistického režimu a brzy se stal předmětem intenzivní veřejné debaty v souvislosti s přemnožením kůrovce, který způsobil devastaci rozsáhlých lesních porostů. Ve sporu šlo především o to, zda si „kůrovcová kalamita“ vyžaduje...

Onomastika, identita a kolektivní paměť

Onomastics, Identity and Collective Memory

Doubravka Olšáková

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):289-294 | DOI: 10.51134/sod.2025.007  

Publikace Od etymologie ke krajině: Onomastika pro 21. století (Brno, Host 2022) je plodem autorského týmu lingvistů a lingvistek při Katedře českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity pod vedením Jaroslava Davida, který tvoří již etablovanou takzvanou ostravskou onomastickou školu. Recenzentka práci označuje za jakýsi její manifest, který se zamýšlí nad rolí a vyhlídkami onomastiky v jednadvacátém století. Autoři ji situují jednak mezi pomocné vědy historické, jednak do oblastí lingvistiky a literární vědy. V prvním smyslu ji na řadě příkladů uplatňují jako nástroj pro zkoumání historické paměti, ve druhém ohledu se zaměřují na...

„Ale kdo by to dělal, kdyby to nedělal on?“ / Za Františkem Janouchem (1931–2024)

“If Not Him, Then Who?” / In Memory of František Janouch (1931–2024)

Petra Loučová – Doubravka Olšáková

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):297-309 | DOI: 10.51134/sod.2025.013  

Autorky v tomto nekrologu připomínají osobnost Františka Janoucha (22. 9. 1931 Lysá nad Labem – 12. 1. 2024 Stockholm), jaderného fyzika a významného činitele v československém exilu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Pocházel z levicově orientované rodiny, po druhé světové válce vstoupil do Komunistické strany Československa, v padesátých letech v Sovětském svazu vystudoval fyziku a vědecky zde působil, poté patřil k zakladatelům oboru moderní jaderné fyziky v Československu. V šedesátých letech varoval před zneužitím jaderné energie a propagoval její mírové využití, intenzivně se zapojoval do mezinárodní vědecké spolupráce se...

Anotace

Martin Dolejský; Jiří Křesťan; Pavel Mücke; Doubravka Olšáková; Kateřina Tomíčková

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(1):313-322