Medzi federalizmom, sovietskym Slovenskom a hospodárskym vyrovnaním / Aplikácia stalinskej národnostnej politiky na otázku česko-slovenských vzťahov (od boľševizácie KSČ po začiatok boja proti buržoáznemu nacionalizmu)

Between Federalism, Soviet Slovakia, and Economic Equalization / The Application of Stalinist Nationality Policy to the Question of Czech-Slovak Relations (from the Bolshevization of the Communist Party of Czechoslovakia to the Beginning of the Struggle against Bourgeois Nationalism)

Adam Hudek

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):351-379 | DOI: 10.51134/sod.2025.017  

Štúdia analyzuje vplyv stalinizmu na problém česko-slovenských vzťahov od začiatku tridsiatych do začiatku päťdesiatych rokov minulého storočia. Jej ambíciou je ukázať, akým spôsobom slovenskí a českí komunisti na tomto poli aplikovali meniace sa poučky a direktívy Komunistickej internacionály. Autor kladie dôraz na oficiálne postoje vedenia Komunistickej strany Československa (KSČ) a Komunistickej strany Slovenska (KSS), sformovanej v ilegalite po zániku Československa a vzniku samostatného slovenského štátu, a na ideologické aspekty aplikácie stalinskej národnostnej politiky. Najskôr rekapituluje vývoj národnostnej politiky v Sovietskom zväze,...

"Nemáme strach z československé Mischkultur" / Identitotvorné politiky lidové fronty KSČ v německojazyčném a slovenskojazyčném prostředí mezi lety 1935 a 1938

“We Are Not Afraid of Czechoslovak Mischkultur” / Identity-forming Policies of the Communist Party’s Popular Front in German- and Slovak-speaking Areas between 1935 and 1938

Jakub Vrba

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):380-437 | DOI: 10.51134/sod.2025.018  

Studie s využitím přístupů kulturních dějin politiky analyzuje způsob, jakým multietnická Komunistická strana Československa na konci třicátých let přijala ve slovenskojazyčném a německojazyčném prostředí taktiku lidových front, koncipovanou v roce 1935 v moskevské centrále komunistického hnutí. Ta byla založena na společném boji proti fašismu ve svazku s dalšími levicovými či antifašistickými silami, v daném konkrétním případě na obraně Československé republiky – doposud zavrhované jako buržoazní konstrukt v souladu s tezí o právu na národnostní sebeurčení až do odtržení – proti hrozící agresi ze strany nacistického Německa. Za pomoci...

Autonomní stalinismus odbojové organizace Předvoj / K jednomu mýtu o kořenech demokratického socialismu v Československu

Autonomous Stalinism in the Předvoj Resistance Group / Thoughts on a Myth about the Roots of Democratic Socialism in Czechoslovakia

Jan Mervart

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):438-481 | DOI: 10.51134/sod.2025.026  

Studie se věnuje jedné z významných, avšak často zkreslovaných kapitol českého protinacistického odboje – činnosti odbojové organizace Předvoj, která působila v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1944 a na jaře 1945. Autor se kriticky vyrovnává s doposud vlivnou interpretací Předvoje jako zdroje „demokratického socialismu“ v Československu šedesátých let a ukazuje, že tato skupina ve skutečnosti rozvíjela radikální formu myšlení a politické praxe, kterou lze charakterizovat jako „autonomní stalinismus“. Romantizující obraz Předvoje jako nositele tradice demokratického socialismu je spojen především s osudy mladých odbojářů,...

Rakušané, sudetští Němci, nebo Češi? Konfliktní identity šlechty v první polovině dvacátého století na příkladu rodu Hartigů

Austrians, Sudeten Germans, or Czechs? Conflicting Identities of the Nobility in the First Half of the Twentieth-Century: The Example of the Hartig Family

Jarmila Šípová

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):482-519 | DOI: 10.51134/sod.2025.022  

Sudetoněmecké šlechtě doposud nebyl v odborné literatuře věnován dostatek pozornosti. Postoje této skupiny a jejich důvody ve složitém období dvacátého století se přitom často lišily od zástupců české šlechty. Jako příklad může posloužit hraběcí rod Hartigů ze severočeské Mimoně. Cílem studie je předložit pohled na sudetoněmeckou šlechtu nezatížený českým nacionalistickým prizmatem poválečné doby a spíše přiblížit motivy jejího jednání než toto jednání soudit. Na základě dostupných archivních pramenů je zde stručně zachycena rodová historie Hartigů v první polovině minulého století, s důrazem na významné historické události, s nimiž se Hartigové...

Mezi solidární podporou a legitimizací vlastních zájmů / Francouzská a belgická opoziční levice, českoslovenští reformní komunisté a Charta 77

Between Solidarity and Self-Interest / The French and Belgian Oppositional Left, Czechoslovak Reform Communists, and Charter 77

Astrid Muls

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):523-549 | DOI: 10.51134/sod.2025.021  

Článek se zabývá reakcemi na aktivity a režimní perzekuce československých reformních komunistů a dalších disidentů po porážce pražského jara v určitých kruzích francouzské a belgické politické levice. Konkrétněji se jedná o tu její část, která byla v opozici proti vládám v obou zemích a vzešla sice většinou z komunistického prostředí, po roce 1968 se však s domácími komunistickými stranami rozešla nebo je kritizovala kvůli postoji, který zaujímaly po sovětské vojenské intervenci do Československa. Jak autorka vysvětluje v kontextu tehdejšího vývoje západní levice, vedení francouzských i belgických komunistů totiž zpočátku tento násilný zásah...

Tři čtvrtě století NATO / Lekce poučné, znepokojivé i zapomenuté

NATO at 75 / Instructive, Disturbing and Forgotten Lessons

Petr Luňák

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):553-578 | DOI: 10.51134/sod.2025.019  

Esej analyzuje klíčové momenty ve vývoji, proměnách a perspektivách Severoatlantické aliance (North Atlantic Treaty Organization – NATO) v průběhu pětasedmdesáti let její existence. Autor zohledňuje jak tradice americké zahraniční politiky, tak současné geopolitické a bezpečnostní výzvy, jimž aliance čelí, zejména ruskou válku proti Ukrajině. Nejprve sleduje vznik aliance v roce 1949 v kontextu sílící studené války, kdy se podařilo překonat tradiční americkou zdrženlivost vůči závazkům v Evropě a vytvořit politicko-bezpečnostní svazek, jenž od počátku stavěl na společných hodnotách demokracie, právního státu a svobody jednotlivce....

Historické návraty do oázy pohřbených nadějí / Češi, Slováci a kampaň proletářské solidarity se Sovětským svazem

Historical Returns to an Oasis of Buried Hopes / Czechs, Slovaks, and the Campaign of Proletarian Solidarity with the Soviet Union

Daniela Kolenovská

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):581-586 | DOI: 10.51134/sod.2025.034  

Od dubna 1925 se více než tisícovka členů dělnického družstva Interhelpo a jejich rodinných příslušníků vystěhovala z Československa do sovětského Kyrgyzstánu, aby přispěla k budování socialismu v SSSR. Oproti původním představám však byli nuceni se usadit v polopoušti na okraji kyrgyzského hlavního města, kde v drsných klimatických i materiálních podmínkách vybudovali osadu s řadou výrobních provozů. Zhruba od poloviny třicátých let družstvo čelilo sílícímu tlaku i represím sovětských úřadů a v roce 1943 či 1944 bylo vzhledem k válečným podmínkám zlikvidováno. Recenzentka připomíná kontext rozsáhlé mezinárodní pomoci sympatizantů Sovětského...

Objevování Josefa Guttmanna / Edice textů mezi přínosy a rozpaky

Discovering Josef Guttmann / An Edition between Insightful Texts and Editorial Limitations

Václav Kaška

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):587-598 | DOI: 10.51134/sod.2025.020  

Josef Guttmann (1902–1956) byl československý levicový intelektuál s židovskými kořeny, novinář, publicista, politolog a v mládí politik. Počátkem dvacátých let vstoupil do nově založené Komunistické strany Československa a koncem dekády se stal jejím hlavním ideovým reprezentantem, šéfredaktorem ústředního stranického deníku Rudé právo a fakticky druhým mužem strany. Jako „renegát“ zpochybňující linii Kominterny byl však v roce 1933 z KSČ vyloučen, připojil se k její opozici zleva, která měla blízko k trockistům, a ostře odsuzoval stalinskou diktaturu. Koncem třicátých let emigroval přes Skandinávii do Spojených států, kde...

"Stranický disident" Karel Kreibich se vrací

Revisiting “Party Dissident” Karel Kreibich

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):599-605 | DOI: 10.51134/sod.2025.023  

Recenzent představuje novou edici vzpomínek českoněmeckého sociálnědemokratického a poté komunistického novináře a politika Karla Kreibicha (1883–1966), kterou pod názvem Těsný domov – širý svět a jiné texty (Praha, Nakladatelství Lidové noviny – Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i., 2023) připravil historik Jakub Vrba. Kreibich patřil k zakladatelům Komunistické strany Československa v roce 1921 a vůdčím osobnostem její německé součásti, po celá dvacátá léta byl poslancem Národního shromáždění a ve druhé polovině třicátých let senátorem, za války pobýval v londýnském exilu a počátkem padesátých let vykonával...

Nejen Rudé právo / Panorama československého meziválečného komunismu po letech v jedné edici

Not Only Rudé právo / A Panorama of Interwar Czechoslovak Communism, in a Single Edition after Many Years

Ondřej Holub

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):606-611 | DOI: 10.51134/sod.2025.031  

Ačkoli stranický tisk jako svého času zásadní veřejný a politický činitel přišel v současnosti o svou důležitost, nijak neztratil na významu coby historický pramen. Podle recenzenta tuto skutečnost jasně dokládá obsáhlá publikace „Došlo na slova komunistů“: Edice meziválečného komunistického tisku (Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2024), kterou sestavila čtveřice historiků Jakub Vrba, Jakub Rákosník, Bohumil Melichar a Martin Dolejský. Ti v roli editorů i autorů úvodní studie promyšleně, důkladně a plasticky představují členitou multietnickou krajinu komunistického tisku v Československu v jejích proměnách od roku 1921,...

Měnící se tváře "nového člověka" v postalinském Československu

The Changing Face of the “New Man” in Post-Stalinist Czechoslovakia

Zdeněk Nebřenský

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):612-618 | DOI: 10.51134/sod.2025.025  

Berlínský historik Sebastian Lambertz se v knize Sozialistische Subjektivitäten: Deutungen des „neuen Menschen“ in der Tschechoslowakei, 1953–1963 (Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 2023) zabývá podobami socialistické subjektivity a konceptem socialistického „nového člověka“ v Československu období poststalinismu. Autor se snaží ukázat, jak si běžní lidé různého sociálního postavení osvojovali politický slovník a popisovali jeho prostřednictvím své životy, aby dosáhli společenského uznání, respektive jak využívali režimem vnucovanou identitu „nového člověka“, aby se vymanili z mocenských poměrů a...

Akce S**lin / Limity vyprávění v kurátorském výzkumu

Operation S**in / The Limits of Storytelling in Curatorial Research

Anežka Bartlová

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):619-627 | DOI: 10.51134/sod.2025.024  

Recenzovaná publikace Ztracený svatý (Bratislava – Praha, Slovenská národná galéria – Take Take Take 2021), v jádru pocházející z pera slovenské historičky umění a kurátorky Alexandry Kusé a českého kurátora Ondřeje Horáka, je součástí širšího výzkumného, uměleckého a výstavního projektu „Akcia Zet“, který Kusá se spolupracovníky realizovala jako nedávná ředitelka Slovenské národní galerie v Bratislavě (https://akciazet.sng.sk/). Jeho tématem je legendární výtvarné dílo československého socialistického realismu, monumentální obraz o formátu osmkrát devět metrů Díkůvzdání československého lidu generalissimu Stalinovi...

Malá, a přesto velká / Kniha o (ne)nápadných stavbách, které formovaly kulturu Československa

Small, Yet Big / A Book about the (In)conspicuous Buildings that Shaped Czechoslovak Culture

Lenka Krátká

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):628-633 | DOI: 10.51134/sod.2025.029  

Kulturní domy byly víceúčelová zařízení, která v socialistickém Československu představovala důležitá centra kulturního a společenského života mnoha měst i obcí, měla ale také svou symbolickou hodnotu, když jejich podoba odrážela dobové společenské zájmy, preferovaný architektonický styl či estetiku. Kulturní domy ovlivňovaly trávení volného času několika generací a v jejich náplni se mísila osvěta, vzdělávání, agitace a kulturní i společenské vyžití, jak to vyjadřuje i název recenzované knihy Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu (Praha, Galerie VI PER – Vysoká škola uměleckoprůmyslová 2023). Ta je dílem mezioborového...

Nenaplněná syntéza / Cizí vlastníci a meziválečná pozemková reforma

An Unfulfilled Synthesis / Foreign Owners and the Interwar Land Reform

Kristýna Kaucká

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):634-639 | DOI: 10.51134/sod.2025.030  

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 politická reprezentace rozhodla o provedení rozsáhlé pozemkové reformy, která se týkala velkých pozemkových vlastníků, většinou příslušníků šlechtických rodů, a trvala až do poloviny třicátých let. Především diplomatickým a zahraničněpolitickým aspektům tohoto klíčového, mnohostranného a dlouhodobého procesu je věnována monografie Václava Horčičky a kolektivu Cizí páni na české půdě: Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků (Praha, Agentura Pankrác 2021). Její syntetizující ambici se však autorům podle recenzentky podařilo naplnit jen částečně. Nespornou...

Odešel Jiří Pernes, autor „poslední záchrany“ (4. 7. 1948 Svitavy – 21. 5. 2025 Kobeřice)

Jiří Pernes, the “Last Resort” Author, Has Passed Away

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):643-647 | DOI: 10.51134/sod.2025.033  

Dlouholetý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze Oldřich Tůma v tomto nekrologu, otištěném původně v deníku Lidové noviny 23. května 2025, připomíná kolegu historika Jiřího Pernese, jehož život se uzavřel 21. května 2025 v Kobeřicích nedaleko Brna. Pernes se narodil 4. července 1948 v moravském městě Svitavy, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykovy univerzity) v Brně a poté pracoval v několika muzeích, mimo jiné jako ředitel Historického muzea ve Slavkově u Brna. V letech 1990 až 1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně a v roce 1994...

Brněnský patron soudobých dějin

The Brno Patron of Contemporary History

David Kovařík

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):648-652 | DOI: 10.51134/sod.2025.032  

Autor jako bývalý student a dlouhodobý spolupracovník Jiřího Pernese (1948–2025) připomíná jeho vědecké, pedagogické a veřejné působení spjaté s moravskou metropolí Brnem. Jako historik soudobých (ale i moderních) dějin Československa, českých zemí a habsburské monarchie patřil k respektovaným a oblíbeným pedagogům na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity a získal si uznání i popularitu u mnoha čtenářů. Celkem vydal za svého života jako jediný nebo hlavní autor na čtyřicet monografií a k nim další desítky prací, u kterých je podepsán jako spoluautor, člen autorského kolektivu nebo editor. Tato suma zahrnuje vedle textů odborných i řadu populárněji...

Anotace

Jan Dobeš; Martin Dolejský; Jiří Křesťan; Anna Lee Průcha

Soudobé dějiny / CJCH 2025, 32(2):655-665