Sociální kontrola – péče – disciplinace – marginalizace / Social Control – Care – Discipline – Marginalization
Studie a eseje
„Donucovací pracovny jsou přežitkem z minulého století“ / Kontinuity a diskontinuity disciplinárních institucí na příkladu donucovacích pracoven v českých zemích v letech 1945 až 1950
“Workhouses Are a Relic of the Last Century” / Continuities and Discontinuities of Disciplinary Institutions: The Case of Workhouses in the Czech Lands, 1945–1950
Jiří Smlsal
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):307-342 | DOI: 10.51134/sod.2026.032 
Studie se zabývá závěrečnou etapou existence donucovacích pracoven v českých zemích v letech 1945 až 1950. Donucovací pracovny představovaly disciplinární instituci založenou na principu dodatečného trestu a deklarované nápravy prostřednictvím fyzické práce. Jejich moderní podoba vznikla v 19. století a v českých zemích přetrvala několik politických režimů až do poloviny století dvacátého. Autor sleduje, proč instituce, která byla po desetiletí stabilní součástí trestního systému, po druhé světové válce zanikla. V letech 1945 a 1946 byly areály donucovacích pracoven využívány pro účely etnické čistky na německém obyvatelstvu. Přestože v nich byl poté...
Ostravské zaměstnanecké kolonie mezi sociální a prostorovou inkluzí a exkluzí / Na cestě od vzorných firemních sídlišť k sociálně vyloučeným romským lokalitám
Company Housing Colonies in Ostrava between Social and Spatial Inclusion and Exclusion / From Model Company Settlements to Socially Excluded Roma Neighbourhoods
Martin Jemelka
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):343-384 | DOI: 10.51134/sod.2026.036 
Studie se zabývá dlouhodobou historickou proměnou zaměstnaneckých, zejména hornických kolonií z původně sociálně inkluzivních podnikových sídlišť v lokality ohrožené sociálním a prostorovým vylučováním. Analýza vychází z prostředí Ostravska, kde byly podnikové kolonie mimořádně rozšířeny a kde lze jejich vývoj sledovat v dlouhodobé perspektivě od klasické industrializace po současnost. Autor připomíná, že zaměstnanecké kolonie vznikaly od druhé poloviny 19. století jako nástroj stabilizace pracovní síly v rychle se industrializujících regionech. Jejich funkcí bylo zajistit dostupné bydlení v blízkosti pracovišť, zkrátit docházkovou vzdálenost zaměstnanců...
„Náhradu nemáme“ / Moderní ženské řeholní kongregace v oblasti sociální péče – zrod fenoménu a jejich nová pozice v českých zemích po roce 1950
“We Have No Replacement” / Modern Women’s Religious Congregations in Social Care: The Emergence of the Phenomenon and Their New Position in the Czech Lands after 1950
Michal Sklenář – Eva Richtrová
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):385-428 | DOI: 10.51134/sod.2026.035 
První část studie vychází z výsledků dosavadního bádání a zabývá se vznikem a vývojem moderních ženských řeholních kongregací v historických a teologických souvislostech se zvláštním zřetelem k oblasti zdravotní péče. Autoři nejdříve konstatují, že v posledních dvou třetinách 19. století vznikaly v rámci širšího oživení náboženského života uvnitř římskokatolické církve nové ženské řeholní kongregace. V prvních dvou třetinách dvacátého století pak mimořádně rychle rostla jejich členská základna. Sociální a charitativní práce v různých podobách se stala ústředním prvkem života řeholnic. Jednoznačný právní status a normy na centrální úrovni získaly kongregace...
„Nepracujeme pro chválu lidskou, nýbrž pro Boha“ / Působení řeholních sester v oblasti zdravotně-sociální péče v Čechách a na Moravě v letech 1950–1989
„We Work Not for Human Praise, but for God“ / Religious Sisters in Health and Social Care in Bohemia and Moravia, 1950–1989
Markéta Doležalová
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):429-456 | DOI: 10.51134/sod.2026.034 
Studie pojednává o působení řeholnic ve státních zdravotně-sociálních službách v Československu v letech 1950 až 1989. Zaměřuje se především na činnost dvou z nejvýznamnějších ženských řeholních kongregací, Školských sester de Notre Dame (notredamek) a Školských sester sv. Františka (františkánek), s doplňujícími příklady Dcer Božské lásky sv. Vincence z Pauly (vincentek) a Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (boromejek). Autorka konstatuje, že řeholnice se v komunistickém Československu po likvidaci jejich domů a klášterů počátkem padesátých let ocitly v marginalizovaném postavení a právním vakuu, protože ženské řády a řeholní kongregace sice...
Ray Charles v Paláci kultury 1. listopadu 1989 / Paleta interpretačních vrstev jedné kulturní události
Ray Charles at Prague’s Palace of Culture, 1 November 1989 / Multiple Layers of Interpretation of a Cultural Event
Jiří Andrs
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):457-489 | DOI: 10.51134/sod.2026.033 
Studie pojednává o pražském koncertu věhlasného afroamerického soulového a jazzového zpěváka a pianisty Raye Charlese (1930–2004), který se uskutečnil v Paláci kultury 1. listopadu 1989, tedy jen několik dní před vypuknutím „sametové revoluce“. Autor pracuje s články z dobového tisku, díky nimž průběh hudebního večera přehledně rekonstruuje, a od tohoto momentu odvíjí další interpretační vrstvy. S využitím neuspořádaného archivního fondu Paláce kultury nahlíží do širšího organizačního pozadí této instituce, sloužící k pořádání reprezentativních kulturních a politických akcí v socialistickém Československu. Dále hledá odpověď na otázku,...
Předpoklady genocidy iráckých jezídů / Vícečetná krize (2. část)
Preconditions for the Genocide of Iraqi Yazidis / A Multiple Crisis (Part Two)
Karel Černý – Karel Bauer
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):490-524 | DOI: 10.51134/sod.2026.016 
Studie, jejíž první část vyšla v posledním čísle tohoto časopisu (č. 1/2026, s. 139–170), se zabývá předpoklady genocidy nábožensko-etnické skupiny jezídů ze strany Islámského státu, ke které došlo v irácké provincii Ninive v roce 2014. Tisíce jezídů byly zabity nebo odvlečeny do otroctví, statisíce pak uprchly ze svých domovů. Autoři se soustředí na procesy, které genocidě předcházely, přičemž inovativně analyzují předpoklady genocidy nikoliv na makroúrovni globální a národní, nýbrž inovativně sestupují na nižší analytickou úroveň provinční a okresní. Za tímto účelem stručně představují různé teoretické koncepty genocidy. Analytický rámec studie...
Diskuse
Válečná tlumočnice Ruth a památník Okřídlený lev / Konstrukce dějin a kulturní politika paměti mezi individuální zkušeností a veřejnou reprezentací minulosti
Wartime Interpreter Ruth and the Winged Lion Memorial / Constructing History and the Cultural Politics of Memory between Individual Experience and Public Representation of the Past
Daniela Grollová‑Spenser
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):527-546 | DOI: 10.51134/sod.2026.028 
Esej se zabývá vztahem historie, paměti a veřejné reprezentace minulosti na příkladu životního příběhu Ruth Toskové, rozené Ornsteinové (1925–2013), a pražského památníku Okřídlený lev. Vychází z předpokladu, že zatímco historie usiluje prostřednictvím kritické práce s prameny o co nejvěrohodnější rekonstrukci minulosti, paměť, jakkoli je ze své podstaty subjektivní, selektivní a fragmentární, také představuje nenahraditelnou součást historického poznání. Autorka volně navazuje na svou knižně publikovanou práci Rozpolcená doba, rozptýlené životy za druhé světové války a studeného míru (Praha, Argo 2025) a na základě archivních pramenů, rozhovorů,...
Recenze
„Jiří Suchý a Jiří Šlitr se zasloužili o stát“
“Jiří Suchý and Jiří Šlitr Have Rendered Outstanding Service to the State”
Jiří Hoppe
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):549-554 | DOI: 10.51134/sod.2026.024 
Jiří Suchý (*1931) a Jiří Šlitr (1924–1969) jako autorská, herecká a interpretační dvojice patří k nejpopulárnějším osobnostem české a československé poválečné kultury. Oba amatérští, avšak všestranně nadaní umělci, především divadelníci a hudebníci, založili v roce 1959 pražské hudební divadlo Semafor, které se stalo generačním symbolem kulturního uvolnění a rozkvětu šedesátých let, vytvořili řadu památných autorských představení a složili i nazpívali desítky písní, z nichž některé jsou evergreeny. Přední hudební publicista Pavel Klusák v knize Suchý & Šlitr: Divadlo Semafor 1959–1969 (Brno, Host 2024) podle recenzenta vylíčil tyto...
Dojezdy, rauše, bludy / Drogy a jejich lidé ve světech československých totalit
Comedowns, Highs, and Delusions / Drugs and Their People in the Worlds of Czechoslovak Totalitarian Regimes
Ondřej Holub
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):555-560 | DOI: 10.51134/sod.2026.019 
Obsáhlá synteticko-přehledová publikace Drogy v dobách totality: Drogový problém v Československu za německé okupace a komunismu (Praha, Academia 2024), v níž spojili síly sociální antropolog Miroslav Nožina a bývalý policejní vyšetřovatel, historik a publicista Miloš Vaněček, usiluje o co nejkomplexnější zpracování tématu zhruba v období let 1938 až 1989. Tomuto širokoúhlému záběru podle recenzenta odpovídá, že situaci v Protektorátu Čechy a Morava a v poválečném Československu propojují s globálními procesy typu celosvětového tažení proti zneužívání drog nebo přejímání zahraničních subkultur spojených s drogami. Obrovské množství pramenů pak zúročili...
Za obzor zavedených církevních dějin komunistického Československa
Beyond Conventional Church Histories of Communist Czechoslovakia
Zdeněk R. Nešpor
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):561-566 | DOI: 10.51134/sod.2026.026 
Martin Pácha v monografii Zakázaná víra: Nelegální náboženské menšiny v komunistickém Československu (Praha, Argo – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2025) překračuje zavedené výzkumné pole českých církevních dějin daného období hned trojím způsobem: soustředí se na náboženská společenství komunistickým režimem zcela zakázaná, konkrétně na svědky Jehovovy a letniční církve; nepojímá tyto organizace a jejich příslušníky jen jako pasivní oběti represí, ale jako aktivní hráče schopné vynutit si ústupky ze strany státu a komunistické strany; a konečně, nechává se výrazně inspirovat přístupy sociálních věd, zejména sociologie, a doceňuje význam...
Socialisticky pracovat, socialisticky jíst
Working Socialistically, Eating Socialistically / Czech Gastronomy’s Journey to Haute Cuisine… and Back
Jitka Sobotková
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):567-572 | DOI: 10.51134/sod.2026.021 
Monografie známého odborníka na dějiny gastronomie Martina France Dějiny výživy a stravování v českých zemích 1945–1970 (Praha, Academia 2024) vzešla z rozsáhlého výzkumu a je prvním zevrubným syntetickým pojednáním o české kuchyni a jejích relevantních souvislostech v období od konce druhé světové války do začátku sedmdesátých let. Autor tak důkladně objasňuje dílčí témata jako dobové vlivy socialistické ideologie, propagandy a expertního diskurzu, zahraniční inspirace v gastronomii, distribuci potravin nebo technologické zázemí, náležitou pozornost věnuje veřejnému i domácímu stravování, poutavě přibližuje televizní pořady o vaření v šedesátých...
Laboratoř moci v rakovnické šamotce / Proměny vládnutí v pozdně socialistickém podniku
A Laboratory of Power in the Rakovník Refractory Works / Transformations of Governance in a Late Socialist Enterprise
Martin Jemelka
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):573-577 | DOI: 10.51134/sod.2026.023 
Publikace Perestrojka v šamotce: Proměny vedoucí úlohy KSČ z perspektivy jednoho podniku (Praha, Argo – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2024) z pera politologa a historika Martina Štefka představuje podle recenzenta mimořádně zdařilou mikrohistorickou analýzu proměn mechanismů vládnutí v pozdně socialistickém Československu druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Na příkladu Rakovnických keramických závodů a v kontextu tehdejší ekonomické reformy autor nahlíží podnik jako laboratoř pozdně socialistické moci, v níž zkoumá proměny vztahů mezi stranickými orgány, vedením podniku, odbory i ekonomickými a technokratickými elitami;...
Horizonty pro další bádání / Dlouho očekávané shrnutí dějin české poválečné etnografie a folkloristiky
Horizons for Further Research / A Long-Awaited Overview of the History of Czech Postwar Ethnography and Folklore Studies
Oto Polouček
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):578-584 | DOI: 10.51134/sod.2026.027 
Kniha Horizonty bádání: Etnografie a folkloristika v českých zemích v letech 1945–1989 (Praha, Academia 2024) je dílem devítičlenného autorského kolektivu pod vedením Marie Bahenské a Lydie Petráňové, který se rekrutuje ze tří českých akademických ústavů. Jelikož je vlastní výklad poválečného období uveden shrnutím vývoje od zformování vědeckého národopisu na konci 19. století, lze hovořit o ucelené publikaci k dějinám oboru v českých zemích, jehož pojmenování i záběr studia se vyvíjely. Autorský kolektiv sleduje hlavně intelektuální tradici oboru, která byla utvářena institucemi i lidmi a kontakty mezi nimi, s těžištěm v období, kdy byla věda...
Holokaust, konfiskace a korupce / Osudy Romů v protektorátu v aktérské perspektivě
The Holocaust, Confiscation, and Corruption / The Fate of the Roma in the Protectorate of Bohemia and Moravia from an Actor-Centred Perspective
Anna Míšková
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):585-590 | DOI: 10.51134/sod.2026.025 
Monografie Jiřího Smlsala Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava (Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2024) představuje podle recenzentky významný příspěvek k výzkumu holokaustu Romů a Sintů. Systematicky zpracovává dosud opomíjenou problematiku jejich majetkové perzekuce a ukazuje tak propojení rasového pronásledování s ekonomickými zájmy, korupcí a každodenním fungováním okupačního aparátu. Recenzentka oceňuje zejména bohatou pramennou základnu, důsledné uplatňování aktérské perspektivy romských obětí a pozornost, kterou autor věnuje roli protektorátního četnictva. Vysoko hodnotí také autorovu interpretaci kontinuity...
Nacistické plány na přetváření českého prostoru
Nazi Plans for Reshaping the Czech Lands
Michal Němeček
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):591-596 | DOI: 10.51134/sod.2026.029 
Monografie Miloše Hořejše Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava (Praha, Univerzita Karlova, Karolinum 2023) se zaměřuje na dosud méně probádanou oblast působení německé okupační správy v protektorátu. Autor zde na základě rozsáhlého archivního výzkumu analyzuje, jakým způsobem se nacistické ideologické koncepty germanizace okupovaných území přetavovaly do každodenní správní praxe. Recenzent vyzdvihuje autorův detailní rozbor institucionálního rámce, zejména vztahů, kompetenčních sporů a rivalit mezi civilními úřady a složkami SS, které postupně přebíraly kontrolu nad pozemkovou politikou. Celkový obraz vhodně doplňují...
Gestapo v protektorátu jako objekt Neuere Täterforschung / Významný český příspěvek k výzkumu nacistických pachatelů
The Gestapo in the Protectorate of Bohemia and Moravia as an Object of Neuere Täterforschung / A Major Czech Contribution to Research on Nazi Perpetrators
Monika Václavíková
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):597-603 | DOI: 10.51134/sod.2026.022 
Recenze se zabývá rozsáhlou monografií historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra Gestapo: Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava (Praha, Pulchra – Ústav pro studium totalitních režimů 2024). Publikace je výsledkem sedmiletého archivního výzkumu a přináší kolektivní biografii více než dvou set vedoucích příslušníků Gestapa (Geheime Staatspolizei) působících v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři se metodologicky hlásí k takzvanému novějšímu bádání o pachatelích (Neuere Täterforschung) a propojují detailní rekonstrukci individuálních životních drah s analýzou velitelského sboru jako specifické profesní a ideologické skupiny....
Holubice míru, kubismus a meze socialistického realismu / Picasso v Československu mezi uměním a politikou
The Dove of Peace, Cubism, and the Limits of Socialist Realism / Picasso in Czechoslovakia between Art and Politics
Hana Bortlová‑Vondráková
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):604-608 | DOI: 10.51134/sod.2026.037 
Recenze se zabývá publikací historika umění Karla Srpa Dialektika revolty (Řevnice, Arbor vitae 2024), věnovanou přijetí Pabla Picassa (1881–1973) a jeho díla v Československu. Srp sleduje české a československé bádání o Picassovi od konce druhé světové války do počátku osmdesátých let a soustředí se na interpretace předních historiků a teoretiků umění, kritiků a umělců. Zvláštní pozornost věnuje rozporuplnému postavení Picassa v kulturní politice státního socialismu: zatímco jeho komunistické postoje a proslulá holubice z něj učinily mezinárodně rozpoznatelný symbol mírového hnutí, jeho kubistická a další tvorba se dostávala do konfliktu s estetickými...
Anotace
Anotace
Jiří Křesťan; Petr Ubrankowicz; Filip Vlček
Soudobé dějiny / CJCH 2026, 33(2):611-618 

