Možné přístupy ke studiu dějin české historické vědy v letech 1945-2000

Martin Nodl

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 9-22  

Článek je upravenou podobou přednášky přednesené v rámci Výzkumného centra pro dějiny vědy 13. září v Praze. Klade si za cíl stanovit okruh témat, jimž by v příštích pěti letech mohla být z hlediska dějin české poválečné historiografie věnována pozornost. V obecné rovině upozorňuje na limity možných přístupů (absence základního výzkumu, problematika vztahu publikovaných textů a "diskurzu v hlavách") a snaží se poukázat na nutnost neustálého srovnávání domácí situace s vývojem historiografie jak v zemích východního bloku, tak v rámci moderního poválečného dějepisectví obecně. Především na základě bohatého rozvoje bádání o historiografii v bývalé NDR...

Ve službách dějin, ve jménu národa. Historie jako součást legitimizace komunistických režimů ve střední Evropě v letech 1948-1950

Michal Kopeček

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 23-43  

Cílem studie je analýza reflexe dějin v komunistickém tisku v letech 1948-1950 v Československu, Polsku a Sovětské okupační zóně Německa, respektive Německé demokratické republice. Na pozadí sociálněvědních modelů legitimity politického řádu Maxe Webera a jeho následovníků se autor pokouší charakterizovat a srovnat využití historické reflexe jako součásti legitimizace nově se ustavujících "lidovědemokratických" režimů ve zmíněných zemích. První část článku má teoreticko-metodologický charakter a slouží jako průprava pro následný rozbor profilujících textů v ústředních režimních denících Rudé právo, Trybuna Ludu a Neues Deutschand.Dějiny v podobě...

Poválečné konflikty a rivality na sovětské politické špici, II. Sovětské dějiny v nových dílech ruských autorů

Michal Reiman

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 44-57  

Článek je pokračováním stejnojmenné statě z č. 4 (2000) Soudobých dějin a je věnován novějším ruským pracím o konfliktech na sovětské politické špici, zejména obsáhlé knize Jurije N. Žukova Kremelská tajemství: Stalin, Molotov, Berija, Malenkov (Moskva, 2000). Autor oceňuje její přínos k dějinám SSSR po roce 1938, zvláště pokud jde o zastavení vlny teroru na konci 30. let a poměry na sovětské špici. Současně kriticky zkoumá Žukovovo zjištění, že Stalinovo postavení bylo po roce 1948 oslabeno a že v únoru 1951 Stalin postoupil svou moc "triumvirátu" Malenkov-Berija-Bulganin. Rozebírá také Žukovovo tvrzení, že vztahy mezi Malenkovem a Berijou na konci...

SED, PCF a "pražské jaro"

Ulrich Pfeil

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 58-75  

Autor srovnává postoje východoněmeckých a francouzských komunistů k reformnímu procesu v roce 1968 v Československu a k jejich potlačení v důsledku intervence armád Varšavské smlouvy. Jednotná socialistická strana Německa (SED) v čele s Waltrem Ulbrichtem už od kafkovské konference v Liblicích v roce 1963 pohlížela na československé reformy s krajní nedůvěrou a obavami, že by mohly narušit stabilitu jejího režimu a (spolu s "východní politikou" kancléře Kiesingera) ohrozit zahraničněpolitické postavení NDR. Naproti tomu Francouzská komunistická strana (PCF) v čele s Waldeckem Rochetem vnímala vývoj v Praze se sympatiemi, a dokonce se snažila vystupovat...

Dvakrát středovýchodní Evropa

Jan Křen

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 131-139  

SAMSONOWICZ, Henryk - KŁOCZOWSKI, Jerzy (red.) - BEAUVOIS, Daniel - DUCREUX, Marie-Elisabeth - WANDYCZ, Piotr - ALEKSIUN, Natalia: Historia Europy Środkowo-Wschodniej, 2 díly. Lublin, Instytut Europy Środkowo-Wschodniej 2000, 1. díl 554 stran a 2. díl 354 stran.VYKOUKAL, Jiří - LITERA, Bohuslav - TEICHMAN, Miroslav: Východ: Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha, Libri 2000, 860 stran.

Především o židenickém puči

Vlastimil Hála

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 140-145  

MOULIS, Miloslav: Vzestup a pád generála Gajdy. Třebíč, Akcent 2000, 153 s.

Knížka o "pražském jaru" a souvislostech

Jiří Kunc

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 146-155  

Primavera di Praga e dintorni: Alle origini dell'89. Ed. Francesco Leoncini, Carla Tonini. San Domenico di Fiesole, Edizioni Cultura della Pace 2000.

Postoje tvůrčí inteligence v čase "normalizace"

Lenka Kalinová

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 156-159  

OTÁHAL, Milan: Podíl tvůrčí inteligence na pádu komunismu: Kruh nezávislé inteligence. Brno, Doplněk 1999, 162 stran. Seznam použitých pramenů a literatury, jmenný rejstřík.

O Rudé armádě a jejím strategickém plánování vpředvečer války s Německem

Michal Reiman

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 160-162  

LITERA, Bohuslav - WANNER, Jan: Přeměny Rudé armády a sovětské strategické plány 1931-1941: Dokumenty a materiály. Vyšlo jako Slovanské historické studie, roč. 26 (2000). 250 s. + 17 map (úvodní studie s. 7-68).

"Sametová revoluce" a rozdělení Československa v optice anglosaských autorů

Adéla Gjuričová

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 163-165  

SHEPHERD, Robin H. E.: Czechoslovakia: The Velvet Revolution and Beyond. London, MacMillan Press 2000. 204 s.STEIN, Eric: Czecho/Slovakia: Ethnic Conflict, Constitutional Fissure, Negotiated Breakup. Michigan, University of Michigan Press 1997, 386 s.

"...stát tvrdošíjně na svém..." Neznámý projev Václava Havla v listopadu 1968

Jarmila Cysařová

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 166-182  

Autorka prezentuje edici tří dokumentů ze zasedání Koordinačního výboru tvůrčích svazů 22. a 26. listopadu 1968: dosud nepublikovaný projev Václava Havla s jeho návrhem na závěrečnou rezoluci ze zasedání, původně přijatý text rezoluce vycházející z Havlova návrhu a konečnou verzi rezoluce, která byla částečně přepracována pod tlakem československého politického vedení a posléze zveřejněna v tisku. Edici dokumentů autorka opatřila obsáhlým historickým komentářem.Existence Koordinačního výboru tvůrčích svazů byla ohraničena jediným rokem - od května 1968 do května 1969. Nicméně toto sdružení spisovatelů, filmových a televizních umělců, divadelníků,...

Vzpomínání na Gordona Skillinga

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 183-192  

V rubrice jsou publikovány proslovy přednesené na vzpomínkovém večeru k uctění památky kanadského historika H. Gordona Skillinga (28. 2. 1912 - 2. 3. 2001), který se konal dne 11. května 2001 na Innisově koleji Univerzity v Torontu.Průběh večera popsala ve své zprávě pro Soudobé dějiny Linda Maštalířová z Torontské univerzity. Shromáždění byly mj. tlumočeny kondolence Skillingových přátel: prezidenta České republiky Václava Havla, předsedy Senátu ČR Petra Pitharta a manželů Jolany a Miro Kusých z Bratislavy; reprodukujeme je v rámci líčení Lindy Maštalířové.Profesor Peter Solomon ve svém proslovu podtrhl dva aspekty Skillingova působení:...

Pokus o bilanci průběhu a výsledků "sporu historiků" v České republice na přelomu tisíciletí

František Svátek

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 78-94  

Stať Františka Svátka přehledně zachycuje hlavní obrysy aktuálních debat a polemik historiků v České republice a provádí jejich dílčí zhodnocení. Tyto debaty odstartoval programový článek ředitele Historického ústavu AV ČR Jaroslava Pánka "Česká historická věda a české historické vědomí: Několik námětů do diskuse" (in: Český časopis historický, roč. 97, č. 2, 1999, s. 311-320) a polemická vystoupení Martina Nodla, Jana Dobeše a Pavla Zemana na osmém sjezdu českých historiků v Hradci Králové v září 1999 (sborník VIII. sjezd českých historiků: Hradec Králové 10.-12. září 1999. Ed. Jiří Pešek. Praha 2000), jejich mezníky pak v jistém smyslu tvoří tři...

Druhé historické diskusní fórum: Legitimizace historie. Několik slov organizátorů

Jaroslava Hausenblasová, Antonín Kostlán, Martin Nodl, Michal Svatoš, Michal Šroněk, Vladimír Urbánek

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 95  

Redakce Soudobých dějin v tomto tematickém bloku prezentuje hlavní příspěvky pronesené na 2. historickém diskusním fóru dne 18. dubna 2000 v budově Akademie věd ČR v Praze. Autoři své příspěvky oproti přednesenému znění většinou přepracovali a rozšířili. Redakce Soudobých dějin pokládá za důležité věnovat pozornost problémům, které úzce souvisejí s formováním identity a sebereflexí historiografie v České republice po roce 1989, a věří, že publikované texty přispějí k dalšímu názorovému tříbení.Organizátoři fóra (Jaroslava Hausenblasová, Antonín Kostlán, Martin Nodl, Michal Svatoš, Michal Šroněk, Vladimír Urbánek) zdůrazňují, že smyslem tohoto setkání...

Úvodní slovo

Michal Svatoš

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 96-97  

Řečník přivítal účastníky a zdůraznil, že organizátoři fóra nereprezentují "žádnou instituci, zájmové sdružení, nebo dokonce politickou orientaci", nýbrž vystupují "pouze a výhradně za sebe sama vedeni úmyslem, že veřejná rozprava o roli historika a postavení historiografie v naší společnosti je po letech mlčení nejvýš užitečná a nutná". Účelem setkání je debata o tom, "jak historiografie a historici interpretovali předchozí režimy a legitimizovali režim vlastní", respektive "do jaké míry může historické poznání sloužit bezprostřední legitimizaci určitého jednání" nejrůznějších společenských celků.

Slovo na úvod

Antonín Kostlán

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 98-99  

Úvodem moderátor diskuse Antonín Kostlán připomenul poměrně značnou složitost procesu "legitimizace historie", který byl vybrán za téma fóra. Upozornil, že jej nelze uchopit pouze v rámci dialogu vedeného na jedné straně historickou obcí a na druhé straně politickým režimem, protože jej ovlivňuje řada dalších okolností charakteristických v daném místě a prostoru pro společnost (například otevřenost politického režimu a jeho vnitřní diferenciace), historickou obec (její otevřenost, připravenost a ochota k loajalitě) a dosaženou úroveň historiografie jakožto vědní disciplíny.

Zamyšlení nad legitimizačními funkcemi dějin

Miloš Havelka

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 100-104  

Do diskuse českých historiků o možnosti používat a případně i zneužívat historické poznání pro legitimizaci politických stanovisek a politických doktrín zde vstupuje sociolog a historik idejí s upozorněním na sociologické a ideologicko-kritické aspekty celé diskuse: sociální a kulturní obrazy skutečnosti a sociální souvislosti "smyslu", na které se historici odvolávají a na které se až příliš často váží jejich představy o možnostech redukce komplexity historické látky a perspektivách jejího výkladu, vznikají z hlediska sociologie vědění mimo půdu historické vědy a jako takové jsou nakonec historicky, kulturně i systémově relativní. V souvislosti s...

Etika a legitimita zkoumání dějin

Zdeněk Vašíček

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 105-108  

Historiografie, ať vědomě či jen pasivně, vždy výsledky své práce legitimuje určitou společnost nebo její část. Díky tomu získává pak zpětně legitimizaci svého vlastního postavení ve společnosti. Způsoby, jak alespoň minimalizovat nebezpečí vyplývající z onoho recipročního vztahu, jsou zejména odborné kvalifikační nároky, kritická komunikace uvnitř historické obce a stálá reflexe postavení historika ve společnosti - krátce řečeno profesní etika.

Legitimizační funkce české historiografie před rokem 1989 a po něm

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 109-114  

Úvaha se především zabývá podobami a významem legitimizační funkce, kterou česká historiografie poskytovala komunistickému režimu v různých fázích jeho existence a konstatuje zásadní změnu poměru mezi politickým systémem a historiografií po roce 1989: legitimizační funkce historiografie ve staré podobě již nepřichází v úvahu. V závěru autor stručně komentuje roli, již historiografie může hrát v procesu vyrovnávání se české společnosti s komunistickou minulostí: nemůže být nástrojem takového procesu, musí však spoluvytvářet pozadí, bez něhož se takový proces odehrát nemůže.

Stále neklidné dějiny: K obrazu první republiky

Robert Kvaček

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 115-118  

Autor na příkladu první republiky a jejího konce, zpečetěného mnichovskou dohodou, ukazuje, jak historiografie byla vtahována do víru politických a ideologických zájmů a jim podřizována. Její dějiny a protagonisté byli od prvních dnů po Mnichovu interpretováni účelově, ať už s cílem legitimizovat politickou pravici v druhé republice, Benešův zahraniční odboj za války nebo jednotlivé politické proudy po osvobození. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl obraz první republiky a Mnichova kolorován tak, aby hlavně diskreditoval Benešovo křídlo "vládnoucí buržoazie" a vyzdvihl vlastenectví komunistů i údajné odhodlání Sovětského svazu přispěchat v září...

Legitimita a historiografie

Vratislav Vaníček

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 119-126  

Legitimizační vazby mezi minulostí a přítomností byly původně formulovány v mýtu (pro kmen) a eposu (pro stavy, např. šlechtu). Historiografie od antiky přináší trend společenské reflexe a humanizace, i když se jednotliví historici občas snažili zavděčit tendenčními výklady mocným (knížata, národní hnutí, stát). Teprve totalitní režimy však "vědeckým" a sociálně komplexním způsobem deformovaly roli historiografie (změna etiky, fyzické výměny garnitur odborníků). S tímto zatížením se nedokázala česká historiografie vyrovnat, ačkoli naopak by měla svou kritičností a existenciální vnímavostí napomoci proměnám v postkomunistické společnosti, a zároveň...

Advocatus diaboli aneb Pokus obhájit tvrzení, že by se historiografie měla vyvarovat politické služebnosti

Antonín Kostlán

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 127-128  

S poukazem na předchozí vývoj české historiografie zejména v komunistickém období a v desetiletí po jeho pádu se autor pokusil prokázat platnost svých tří tvrzení: 1) Historiografie není povinna a správně by se ani neměla zabývat současným politickým děním a nabízet mu své služby. 2) V některých případech může takováto "angažovanost" historiografie přímo ohrožovat její základy jako vědní disciplíny.3) Taková situace je právě teď.

Závěrečné slovo

Antonín Kostlán

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 129-130  

Závěrem moderátor poukázal na fakt, že se většina diskutujících v rámci vymezeného tématu soustředila především na problematiku služebnosti historiografie. Konstatoval, že z tohoto zorného úhlu existuje v současné české historické obci značné názorové spektrum, od hlasů varujících před zatahováním dějepisectví do služby politickým subjektům až po značnou vstřícnost. To souvisí jednak s etickými postoji historiků jako občanů, jednak i s faktem, že naprostá většina historických pracovišť v České republice je - a zřejmě ještě dlouho zůstane - úzce spjata se státem jakožto jejich provozovatelem či objednavatelem.

Bibliografický přehled knih, sborníků a článků z odborných časopisů zahraniční provenience vydaných v letech 1998-2000

Soudobé dějiny 2001 (vol.8) 1: 209-237