Poválečné vysídlení Němců
Studie a eseje
Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích
Adrian von Arburg
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 253-292 
Během útěku, vyhnání a odsunu téměř tří milionů sudetských Němců a po něm byly jimi původně obývané oblasti znovuosídleny Čechy a příslušníky jiných národností. Tento osidlovací proces představuje největší vnitřní migraci v dějinách českých zemí. Statisticky vzato více než každý čtvrtý Čech se mezi lety 1945 a 1950 pokoušel založit novou existenci v pohraničí, osídleném předtím většinou německým obyvatelstvem.Předkládaný příspěvek nesleduje záměr poskytnout celkový přehled o průběhu znovuosídlení pohraničí. V první kapitole jsou pojednány některé základní základní otázky týkající se významu tematiky a stavu jejího zpracování. Autor přitom programově...
"Sudetoněmecká otázka" v české akademické debatě po roce 1989
Michal Kopeček, Miroslav Kunštát
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 293-318
Článek shrnuje a hodnotí českou akademickou debatu k takzvané sudetoněmecké otázce po roce 1989, která ve svobodných a demokratických poměrech vstoupila do kvalitativně nové fáze. Ani v devadesátých letech však nepřestala být nazírána optikou tragického vyústění historického vztahu Čechů a Němců v českých zemích v letech 1938 až 1946. Při pohledu zvenčí se koncentrovala na "spor o Benešovy dekrety" a "diskusi o odsunu" - tedy na témata, která přes opakované snahy historiků nemohla stát daleko od politiky. Autoři neaspirují na vyčerpávající komentovanou bibliografii diskuse, jde jim spíše o její konceptuální charakteristiku, popis jejího vývoje a kritiku...
Diskuse
Poradit si s dějinami. Pamětník z 20. století Witold Gombrowicz a jeho memoáry
Tomáš Zahradníček
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 385-393
Autor se nad knihou polského exilového spisovatele Witolda Gombrowicze Vzpomínky na Polsko (Wspomnienia polskie), pojednávající o meziválečném Polsku, zamýšlí nad základy historického řemesla, respektive nad hranicemi a měřítky oddělujícími historické poznání od subjektivního svědectví doby. Gombrowicz si reklamoval právo na autonomii vůči společenským vědám a s tímto naladěním přistupoval k psaní knihy, v níž skloubil autobiografické líčení s objevováním proměn struktury a mentality předválečné polské společnosti. Autor v návaznosti na to rozvíjí myšlenku o ztrátě výlučného postavení školeného historika jako producenta a strážce "historické pravdy"...
K polemice kolem roku 1968 na stránkách Soudobých dějin
Václav Kural
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 394-400
Autor vstupuje do polemiky, která se v minulých číslech Soudobých dějin vedla o povaze reformního procesu v Komunistické straně Československa v období "pražského jara" 1968 a o roli Alexandra Dubčeka. Soustřeďuje se přitom na otázku, zda reformní postup v Dubčekově vedení KSČ po drážďanské schůzce šéfů východoevropských komunistických stran v březnu 1968 pokračoval (jak v polemice tvrdí Antonín Benčík), anebo zda se zastavil (jak tvrdí Jitka Vondrová s Jaromírem Navrátilem). Přiklání se v tomto sporu víceméně na Benčíkovu stranu, což dokládá mimo jiné podrážděnými reakcemi sovětského vedení na kroky československých představitelů. Autor vyzývá k umírněnějšímu,...
Recenze
Mezi hegemonií a pluralitou Metanarace německých dějin po roce 1945
Pavel Kolář
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 334-341
JARAUSCH, Konrad H. - SABROW, Martin (ed.): Die historische Meistererzählung: Deutungslinien der deutschen Nationalgeschichte nach 1945. Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 2002, 255 stran.Recenzent referuje o sborníku, který vzešel z rozpravy v sekci "Konjunktury a krize národních metanarací" na sjezdu německých historiků v Cáchách v roce 2000. Autoři sborníku porovnávají konkurenční metanarace - tedy "velká historická vyprávění" s hegemonním interpretačním nárokem a jistou legitimizační funkcí - v obou německých státech po roce 1945 (v marxismu zakotvené výklady německých dějin v NDR, národně orientované dějepisectví a teorie Sonderwg...
Srdce wagnerovského kultu bilo pro Hitlera
Blahoslav Hruška
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 342-346
HAMANN, Brigitte: Winifred Wagner oder Hitlers Bayreuth. München, Piper Verlag 2002, 687 stran.Recenzent hodnotí nejnovější titul známé rakouské historičky jako další z řady jejích zdařilých biografií, v nichž na příběhu konkrétní osobnosti zobrazuje široký výsek kulturních dějin. Tentokrát zachycuje politizaci Bayreuthu jako centra wagnerovského kultu v éře nacionálního socialismu. Posloužila jí k tomu postava Winifred Williamsové-Klindworthové, manželky jediného Wagnerova syna Wolfganga, která se stala přesvědčenou nacistkou, antisemitkou a udržovala blízké vztahy k Hitlerovi, přesto mnohokrát intervenovala ve prospěch pronásledovaných osob.
Nelichotivý obraz Rakouska ve službách nacismu
František Novák
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 347-350
BUKEY, Evan Burr: Hitlerovo Rakousko: Jedna říše, jeden národ. Praha, Rybka Publishers 2002, 375 stran. Z anglického originálu přeložil Michal Prokop.Arkansaský historik ve své monografii sledoval politické poměry a nálady v první Rakouské republice, postoje jednotlivých vrstev obyvatelstva k anšlusu a nacistickému režimu s důrazem na vystupňovaný antisemitismus a reakce Rakušanů na vývoj válečného konfliktu Německa se Spojenci. Podle recenzenta napsal čtivou a kvalitní syntézu, která s konečnou platností vyvrací různé mýty o rezistenci Rakušanů za druhé světové války.
Poválečné osudy Němců v Polsku pod drobnohledem
Jiří Pešek
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 351-356
"Nasza ojczyzna stała sie dla nas obcym państwem...": Niemcy w Polsce 1945-1950. Wybór dokumentów, sv. 2-4. Warszawa, Wydawnictwo Neriton 2000-2001, 588, 496 a 495 stran.Pešek zde navazuje na svou nedávnou informaci o rozsáhlém edičním a historiografickém projektu polských a německých historiků (Velkorysá edice k poválečnému vysídlení Němců z Polska. In: Soudobé dějiny, roč. 9, č. 1 (2002), s. 120-124). S uznáním recenzuje druhý, třetí a čtvrtý svazek publikace, která - zatím pouze v polském vydání - přináší historické studie a dokumenty o německém obyvatelstvu v jednotlivých polských vojvodstvích.
Dekréty prezidenta Beneša a ich dôsledky na deportácie a reslovakizáciu
Peter Švík
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 357-361
VADKERTY, Katalin: Maďarská otázka v Československu 1945-1948. Bratislava, Kalligram 2002, 863 strán. Predslov napísal László Szarka. Ako dodatok sú pripojené memorandá: FÁBRY, Zoltán: Obžalovaný prehovorí: Dokumenty z dejín Maďarov v Československu (adresované českej a slovenskej inteligencii); PEÉRY, Rezső: Bohatá úroda siedmich chudobných rokov; PEÉRY, Rezső: Memorandum O situácii Maďarov v Československu; SZALATNAI, Rezső: Memorandum Maďari na území ČSR v rokoch 1938-1945. Z maďarského originálu preložili Marta Lesná, Katarína Borbášová, Galina Sándorová.Monografie slovenské autorky maďarské národnosti je podle recenzenta dosud nejdůkladnějším...
O dějinách KSČ a některých problémech při jejich výkladu
Jan Měchýř
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 362-367
RUPNIK, Jacques: Dějiny Komunistické strany Československa: Od počátků do převzetí moci. Z francouzského originálu přeložila Helena Beguivinová. Praha, Academia 2002, 285 stran.NECHVÁTAL, Martin: 15. 5. 1921. Založení KSČ: Ve službách Kominterny. Praha, Havran 2002, 126 stran. Edice Dny, které tvořily české dějiny, sv. 3.Recenzent porovnává dvě knihy pojednávající o historii Komunistické strany Československa a uvažuje o deziderátech výzkumu tohoto tématu. Zatímco Rupnikovu knihu charakterizuje jako věcnou, výstižnou a pronikavou analýzu cesty komunistů k moci, jež v tomto směru i čtvrt století po svém napsání zůstává nepředstižena,...
Diskutabilní "destalinizace". Nad knihou o krizi z let 1953-1956 v sovětském bloku
Michal Reiman
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 368-373
FOITZIK, Jan (ed.): Entstalinisierungskrise in Ostmitteleuropa 1953-1956: Vom 17. Juni bis zum ungarischen Volksaufstand. Politische, militärische, soziale und nationale Dimensionen. Paderborn - München - Wien - Zürich, Schöningh 2001, 393 stran.Recenzent se zamýšlí nad sborníkem o vývoji ve středoevropských satelitech SSSR po Stalinově smrti, do nějž přispěli němečtí, polští, maďarští, čeští a ruští historici. Za nejvíce problematické pokládá, že žádná studie v jinak přínosném sborníku neobjasňuje proměny sovětského politického kurzu v tomto období, které determinovaly vývoj ve zmíněných zemích, a naznačuje kontury těchto změn. Diskutuje...
Helsinki a pád komunismu. Mezinárodní závazky o lidských právech jako faktor politických změn
Jan Růžička
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 374-379
THOMAS, Daniel C.: The Helsinki Effect: International Norms, Human Rights, and the Demise of Communism. Princeton, Princeton University Press 2001, 308 stran.Recenzent nejprve z hlediska teorie mezinárodních vztahů vymezuje pozice, z nichž Thomas vychází. Jeho východiskem je konstruktivismus, který se prosadil v reakci na neschopnost realismu a liberalismu předpovědět, ba aspoň zpětně vysvětlit zhroucení sovětského mocenského bloku. Ve své knize pak autor sleduje problém, jak se vytvářely rámce (framing), v nichž mezinárodní normy o lidských právech obsažené v Helsinských dohodách nabývaly rozdílného významu, a jak se potom tyto normy na...
Cesta k úspěchu Adenauerovy CDU
Marie Mrázková
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 380-384
BÖSCH, Frank: Die Adenauer CDU: Gründung, Aufstieg und Krise einer Erfolgspartei 1945-1969. Stuttgart - München, Deutsche Verlags-Anstalt 2001, 575 stran.Böschova kniha o počátcích a výstavbě německé Křesťanskodemokratické unie je podle recenzentky první odbornou prací o historii této strany založenou na primárních pramenech. Vyznačuje se podle ní přesnou analýzou všech relevantních problémových okruhů, logicky a přehledně strukturovaným výkladem, schopností pohlížet na téma z různých úhlů, vyváženým zhodnocením role zakladatele Konrada Adenauera a poutavým podáním. Zvláště pak vyzdvihuje kapitoly o integraci malých stran v CDU, jejím neformálním...
Memoáry
Dvakrát k liblické konferenci o Franzi Kafkovi
Milan Drápala
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 401-403
Před čtyřiceti lety, v květnu 1963, se v Liblicích nedaleko Prahy konala konference o literárním odkazu Franze Kafky, mezi jejímiž zahraničními účastníky byli mimo jiné marxističtí teoretici umění Roger Garaudy a Ernst Fischer. Liblická konference prolomila určitá ideologická tabu v Československu, a především jako politická událost - zásluhou polemik mezi ideově otevřenými interprety Kafkova díla a východoněmeckými kulturními ideology, jejichž ohlasy poté dlouho doznívaly v tisku - si získala v zahraničí značnou proslulost. Literární historik František Kautman a germanista Pavel Reiman, jejichž příspěvky zde uveřejňujeme, stáli - vedle novináře a...
Osud díla Franze Kafky v českých zemích po roce 1948
František Kautman
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 404-415
Autor, který je předním českým znalcem Kafky, v tomto autobiograficky laděném příspěvku sleduje proměny recepce Kafkova díla od února 1948 do poloviny devadesátých let minulého století. Tyto proměny podstatně souvisely s vývojem politických poměrů v zemi. Mezi komunistickým převratem a dvacátým sjezdem sovětských komunistů v roce 1956 bylo Kafkovo dílo tabuizováno jako >>reakční
Několik poznámek ke kafkovské konferenci v roce 1963
Pavel Reiman
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 416-422
Autor, v době konání liblické konference ředitel Ústavu dějin KSČ, napsal tento svůj vzpomínkový text počátkem sedmdesátých let minulého století, kdy byl "normalizačním" režimem odstaven z veřejných funkcí. Přibližuje v něm svou cestu ke Kafkovu dílu, okolnosti konání konference a následné ideové polemiky.
Horizont
Cesta do Syldávie. Pohled (nejen) francouzských komiksů na východní Evropu
Mathieu Hautemulle
Soudobé dějiny 2003 (vol.10) 3: 319-333
Autor eseje převzatého z francouzské revue La Nouvelle Alternative (roč. 17, č. 56, 2002, s. 151-166) se snaží zachytit, jak je v kreslených seriálech vycházejících ve Francii přítomná střední a východní Evropa jakožto svébytná historicko-geografická entita, a zároveň tím podniká pokus využít komiksů jako historického pramene svého druhu. Sleduje proměny zájmu a způsobů prezentace tohoto tematického celku před, a zejména po pádu Berlínské zdi v roce 1989, po rozkladu sovětského impéria a vypuknutí balkánských válek uprostřed devadesátých let. Vybírá si charakteristické prvky komiksového zobrazení, jako je krajina, fyzický vzhled, oblečení, řeč a charaktery...